Celkem 66737 produktů
1/48 F-6D/K. Jedná se o stavebnici modelu letadla ze vstřikovaného plastu. Eduard přináší stavebnici, která vám umožní replikovat americký stíhací letoun P-51D Mustang z druhé světové války; F-6D/K v měřítku 1/48! Stavebnice obsahuje 6 typů amerických vojenských obtisků, předbarvené leptané díly a nabarvené těsnění masky! Nesestavený a nenabarvený plastový model. Ke kompletaci této stavebnice je třeba dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Světle hnědé nedenimové kalhoty v rovném střihu a se zapínáním na zip. Kromě dokonalé barvy vynikají vzorem a detaily. Šédé kalhoty, které mají velmi slabou tmavší nitku. Zapínání na zip s kovovým knoflíkem, na kterém je vyryto logo WRANGLER. Zadní kapsy mají typické dvojité prošití ve tvaru W. Na pravé zadní kapse je kožený štítek s logem WRANGLER. Kalhoty unosíte jak do práce, tak na běžné nošení. Pokud hledáte šedé kalhoty, máte vybráno. V kombinaci s košilí či polem jeznoznačně vyniknete. Popis střihu GREENSBORO: Klasický rovný střih se střední pozicí sedu, rovnou nohavicí a zapínáním na zip. Střih: Regular FIT - klasický rovný střih Nohavice: Straight leg - rovné nohavice Zapínání: na zip Barva: Chinchilla Složení: 98 % bavlna, 2 % elastan Pokyny k údržbě: Maximální teplota 40 °C. Normální mechanické působení, máchání a odstřeďování. Výrobek se nesmí bělit. Výrobek se může sušit v bubnové sušičce nižší teplota sušení. Žehlit při maximální teplotě žehlicí plochy 110 °C, žehlení parou může způsobit nevratné poškození. Profesionální chemické čištění tetrachlorethenem a všemi rozpouštědly uvedenými pod symbolem F. Normální postup.
Klasické temně modré nešoupané džíny se zapínáním na zip ve 100 % bavlně. Zadní kapsy mají typické dvojité prošití ve tvaru W. Pravá přední a zadní kapsa má kožený štítek s logem WRANGLER. Vyrobeny z pevné silnější džínoviny. Pokud hledáte klasiku v tmavě modrém provedení, máte vybráno. Popis střihu TEXAS: Velice oblíbený klasický rovný střih, střední pozice sedu a rovná nohavice. Střih TEXAS je na trhu již více jak 30 let. Sedí mnoha typům postav. Střih: REGULAR FIT - klasicky rovný střih Nohavice: Straight leg - rovné nohavice Zapínání: na zip Barva: Darkstone Složení: 100 % bavlna Pružnost: nepružné (Non-stretch) Gramáž: 13 1/2 oz Pokyny k údržbě: Maximální teplota 40 °C. Normální mechanické působení, máchání a odstřeďování. Výrobek se nesmí bělit. Výrobek se může sušit v bubnové sušičce. Žehlit při maximální teplotě žehlicí plochy 200 °C. Profesionální chemické čištění tetrachlorethenem a všemi rozpouštědly uvedenými pod symbolem F. Normální postup. Prát a sušit samostatně na ruby. Barva se může přenést třením na světlé materiály. Před praním otočte naruby.
1/48 Tempest Mk.V Series 1 . Stavebnice britského druhoválečného stíhacího letounu Tempest Mk.V Series 1 v měřítku 1/48, edice Weekend. Ze stavebnice je možné si postavit stroje účastnící se operace Overlord. plastové díly: Eduard počet kamuflážních schémat: 2 obtisky: Eduard leptané díly: ne maska: ne Kamuflážní schémata: A) JN751, Wg Cdr Roland P. Beamont, 150. Wing, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 V květnu 1944 byl 150. Wing uznán operačním, Tempesty byla vyzbrojena pouze 3. a 486. squadrona, zatímco 56. squadrona si na nové Tempesty musela počkat do června 1944 a dočasně používala Spitfiry Mk.IX. Úkolem Tempestů 150. Wingu byly v době invaze útoky na pozemní síly nepřítele, od poloviny června přibyla ochrana jihu Anglie proti střelám V-1. Na konci září 1944 se celá jednotka pod Beamontovým vedením přesunula na území osvobozené Evropy. Dne 12. října dostal Beamontův stroj zasažen flakem do chladiče, pilot musel přistát na nepřátelském území a zbytek války strávil v zajetí. Během 2. světové války dosáhl devíti sestřelů a byl vyznamenán DFC & Bar a DSO & Bar. Po válce Beamont pracoval jako zkušební pilot a létal mimo jiné na strojích Meteor, Vampire, Canbera, Lightning a TSR-2. V srpnu 1979 odešel do důchodu. Zemřel 19. listopadu 2001. Kamufláž Beamontova stroje byla v předvečer invaze do Evropy doplněna o výrazný marking v podobě bílých a černých pruhů o šíři 18 palců na zadní části trupu a křídle. B) JN765, 3.squadrona, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 3. squadrona, jež byla založena v roce 1912, byla na počátku 2. světové války vyzbrojena stroji Hawker Hurricane, s nimiž v rámci Britského expedičního sboru bojovala nad Belgií a Francií. Po návratu do Velké Británie následovalo hlídkování nad námořní základnou Royal Navy ve Scapa Flow, od dubna 1941 působila na jihu Anglie jako noční stíhací jednotka. V červnu 1943 došlo k jejímu přezbrojení na stroje Hawker Typhoon, v únoru 1944 byla vyzbrojena stroji Hawker Tempest. S nimi se zúčastnila příprav na invazi do Evropy, ochrany jižní Anglie proti střelám V-1, přesunu do Evropy, kde podporovala postupující jednotky až do konce války. V Německu zůstala v rámci BAFO (British Air Forces of Occupation) až do května 1999. Na přelomu tisíciletí se podílela na bojových akcích v Kosovu, Sierra Leoně, Iráku a v roce 2004 v Afghánistánu. V březnu 2006 obdržela nové Eurofightery Typhoon. V květnu 1944 bylo 3. squadroně změněno kódové označení z předchozího QO na JF, jež následně používala až do roku 1946. Označení tzv. invazními pruhy dostal v předvečer vylodění v Normandii také stroj JN765. Pozemní personál natřel černou barvou navíc také spodní část krytů hlavního podvozku. Úvodem: Příběh Tempestu není vlastně ničím jiným, než záměrem vyřešit nedostatky, které zabránily Hawkeru Typhoon uspět v roli stíhacího letounu. Hlavním problémem Typhoonu bylo jeho tlusté křídlo s profilem NACA 22, které sice poskytovalo spoustu vnitřního prostoru pro palivové nádrže a zbraně, zároveň ale s rostoucí rychlostí rychle zvyšovalo aerodynamický odpor. A tak nebylo divu, že jádrem změn vedoucích k novému stíhači bylo právě křídlo. Letoun si měl původně ponechat název Typhoon s tím, že bude označen jako Mk.II, ale záhy bylo evidentní, že výsledkem bude v podstatě nový typ, takže bylo jméno změněno na Tempest (vichřice), čímž Hawker pokračoval ve své tradici označovat své stíhací letouny “větrnými” jmény. Série změn Nové křídlo mělo u kořene o 12,7 cm nižší profil a v porovn...
1/48 Tempest Mk.V Series 1 . Stavebnice britského druhoválečného stíhacího letounu Tempest Mk.V Series 1 v měřítku 1/48, edice Weekend. Ze stavebnice je možné si postavit stroje účastnící se operace Overlord. plastové díly: Eduard počet kamuflážních schémat: 2 obtisky: Eduard leptané díly: ne maska: ne Kamuflážní schémata: A) JN751, Wg Cdr Roland P. Beamont, 150. Wing, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 V květnu 1944 byl 150. Wing uznán operačním, Tempesty byla vyzbrojena pouze 3. a 486. squadrona, zatímco 56. squadrona si na nové Tempesty musela počkat do června 1944 a dočasně používala Spitfiry Mk.IX. Úkolem Tempestů 150. Wingu byly v době invaze útoky na pozemní síly nepřítele, od poloviny června přibyla ochrana jihu Anglie proti střelám V-1. Na konci září 1944 se celá jednotka pod Beamontovým vedením přesunula na území osvobozené Evropy. Dne 12. října dostal Beamontův stroj zasažen flakem do chladiče, pilot musel přistát na nepřátelském území a zbytek války strávil v zajetí. Během 2. světové války dosáhl devíti sestřelů a byl vyznamenán DFC & Bar a DSO & Bar. Po válce Beamont pracoval jako zkušební pilot a létal mimo jiné na strojích Meteor, Vampire, Canbera, Lightning a TSR-2. V srpnu 1979 odešel do důchodu. Zemřel 19. listopadu 2001. Kamufláž Beamontova stroje byla v předvečer invaze do Evropy doplněna o výrazný marking v podobě bílých a černých pruhů o šíři 18 palců na zadní části trupu a křídle. B) JN765, 3.squadrona, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 3. squadrona, jež byla založena v roce 1912, byla na počátku 2. světové války vyzbrojena stroji Hawker Hurricane, s nimiž v rámci Britského expedičního sboru bojovala nad Belgií a Francií. Po návratu do Velké Británie následovalo hlídkování nad námořní základnou Royal Navy ve Scapa Flow, od dubna 1941 působila na jihu Anglie jako noční stíhací jednotka. V červnu 1943 došlo k jejímu přezbrojení na stroje Hawker Typhoon, v únoru 1944 byla vyzbrojena stroji Hawker Tempest. S nimi se zúčastnila příprav na invazi do Evropy, ochrany jižní Anglie proti střelám V-1, přesunu do Evropy, kde podporovala postupující jednotky až do konce války. V Německu zůstala v rámci BAFO (British Air Forces of Occupation) až do května 1999. Na přelomu tisíciletí se podílela na bojových akcích v Kosovu, Sierra Leoně, Iráku a v roce 2004 v Afghánistánu. V březnu 2006 obdržela nové Eurofightery Typhoon. V květnu 1944 bylo 3. squadroně změněno kódové označení z předchozího QO na JF, jež následně používala až do roku 1946. Označení tzv. invazními pruhy dostal v předvečer vylodění v Normandii také stroj JN765. Pozemní personál natřel černou barvou navíc také spodní část krytů hlavního podvozku. Úvodem: Příběh Tempestu není vlastně ničím jiným, než záměrem vyřešit nedostatky, které zabránily Hawkeru Typhoon uspět v roli stíhacího letounu. Hlavním problémem Typhoonu bylo jeho tlusté křídlo s profilem NACA 22, které sice poskytovalo spoustu vnitřního prostoru pro palivové nádrže a zbraně, zároveň ale s rostoucí rychlostí rychle zvyšovalo aerodynamický odpor. A tak nebylo divu, že jádrem změn vedoucích k novému stíhači bylo právě křídlo. Letoun si měl původně ponechat název Typhoon s tím, že bude označen jako Mk.II, ale záhy bylo evidentní, že výsledkem bude v podstatě nový typ, takže bylo jméno změněno na Tempest (vichřice), čímž Hawker pokračoval ve své tradici označovat své stíhací letouny “větrnými” jmény. Série změn Nové křídlo mělo u kořene o 12,7 cm nižší profil a v porovn...
