Modely
Celkem 5101 produktů
Classic Kit letadlo A09007 - Avro Lancaster 'Dambusters’ (1:72). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 30,2 cm. Balení obsahuje: 265 dílků ke slepení. Informace o originálu: Přestože Lancaster sloužil většinu času jako noční výškový bombardér a útočil na strategické cíle hluboko na německém území (za zmínku stojí především jeho účast v bitvách v Porúří, Hamburku a Berlíně), byl to troufalý hloubkový nálet, který vstoupil do dějin jako jeho nejúspěšnější mise. „Dambusters raid“ („nálet bořičů přehrad“), jak byl od té doby známý, se stal jednou z nejslavnějších operací celé války. Pod vedením velitele Guye Gibsona zaútočilo devatenáct speciálně upravených Lancasterů na přehrady Mohne, Eder, Sorpe a Ennepe, přičemž Mohne a Eder se jim podařilo prorazit. To způsobilo nedozírné škody jak pro německé válečné snahy, tak zejména pro německou potravinářskou výrobu. Přehrady se spojencům podařilo prorazit pomocí speciálního typu bomby, tzv. „skákající bomby“. Ta byla při útoku ještě v letadle roztočena a poté doskákala po hladině až k samotné přehradě, než se potopila a explodovala, čímž způsobila v přehradě trhlinu. Nebylo tak potřeba pořádat výškové nálety a bomba se efektivně vyhnula i protitorpédovým sítím. Útok byl sice úspěšný pouze částečně, výrazným způsobem však pomohl k pozvednutí morálky britské veřejnosti i všech spojenců. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Reserve aircraft flown by Flight Lieutenant Joseph Charles McCarthy DFC (Royal Canadian Air Force), No.617 Squadron, 'Operation Chastise', Royal Air Force Scampton, England, 16th and 17th May 1943 - 11, 24, 26, 29, 30, 33, 53, 56, 60, 61, 62, 78, 96, 98 B - Aircraft flown by Flight Lieutenant Robert Norman George Barlow DFC (Royal Australian Air Force), No.617 Squadron, 'Operation Chastise', Royal Air Force Scampton, England, 16th and 17th May 1943. Aircraft and crew lost in action - 11, 24, 26, 29, 30, 33, 53, 56, 60, 61, 62, 78, 96, 98 Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 265 Délka: 302 mm Rozpětí křídel: 432 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastic ModelKit loď 05230 - AIDAblu, sol, mar, stella (1:400). Model lodi ke slepení. Velikost: 1:400; 63,4 cm. Balení obsahuje: 380 dílků ke slepení. V prodeji od 17. 6. 2015. Informace o originálu: Prozkoumejte okouzlující svět těch nejkrásnějších úsměvů na širém moři! AIDA na palubách svých lodí nabízí propojení výletních plaveb, wellness pobytů, odpočinku od ruchu velkoměsta a zážitků z panenské přírody se všemi vymoženostmi luxusního plovoucího hotelu. Neomezený výběr služeb jak na palubě, tak na pobřeží, servis té nejvyšší kvality a atraktivní all-inclusive balíčky zaručují absolutní a bezvýhradnou spokojenost všech cestujících. Lodě této flotily s charakteristickými výraznými rudými rty zdobícími jejich příď patří mezi nejinovativnější a ekologicky nejšetrnější plavidla na světě. Motto společnosti „U nás bydlí úsměv“ je zároveň slibem pro její zákazníky: AIDA zkrátka rozdává štěstí na všechny strany. Informace o modelu: Kromě spousty dalších atrakcí lze na palubách podobně konstruovaných sesterských lodí AIDAblu, AIDAmar, AIDAsol a AIDAstella nalézt následující vymoženosti: - Prvotřídní zábavu v proskleném Theatriu zabírajícím celkem tři paluby - Rozlehlou sluneční palubu s LED stěnou a bazénem - Čtyři restaurace typu buffet, tři restaurace a la carte, jedenáct barů - Jedny z největších lázní na širém moři - Moderní fitness studio a otevřenou sportovní palubu - 4D-Kino, umělecké galerie a obchody - Možnost postavit jakoukoliv z lodí AIDAblu / AIDAsol / AIDAmar / AIDAstella - Dvoudílný trup se spoustou konstrukčních detailů - Imitace příďových a záďových lodních šroubů - 2 rozložitelné postranní stabilizátory - 6 zásobovacích lodí, 10 záchranných člunů, 2 motorové čluny - Jemně provedená zábradlí - Reprodukce proskleného Theatria - Konstrukční detaily slunečních palub s bazény a slunečníky - Detailně zpracovaný komín s vyraženým nápisem AIDA - Wellness sestava s nastavitelnou skleněnou kupolí - Detailně zpracovaný signální stěžeň - Stojan pro vystavení modelu - Rozsáhlá sada potisků Potřebné barvy: - základní: 05, 15, 34, 50, 83, 85, 89, 301, 310, 365 - další: 302, 382, 56, 92, 330, 147 Detaily modelu: Měřítko: 1:400 Počet dílů: 380 Délka: 634 mm Obtížnost: 5 Doporučeno pro děti od 12 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastic ModelKit loď 05230 - AIDAblu, sol, mar, stella (1:400). Model lodi ke slepení. Velikost: 1:400; 63,4 cm. Balení obsahuje: 380 dílků ke slepení. V prodeji od 17. 6. 2015. Informace o originálu: Prozkoumejte okouzlující svět těch nejkrásnějších úsměvů na širém moři! AIDA na palubách svých lodí nabízí propojení výletních plaveb, wellness pobytů, odpočinku od ruchu velkoměsta a zážitků z panenské přírody se všemi vymoženostmi luxusního plovoucího hotelu. Neomezený výběr služeb jak na palubě, tak na pobřeží, servis té nejvyšší kvality a atraktivní all-inclusive balíčky zaručují absolutní a bezvýhradnou spokojenost všech cestujících. Lodě této flotily s charakteristickými výraznými rudými rty zdobícími jejich příď patří mezi nejinovativnější a ekologicky nejšetrnější plavidla na světě. Motto společnosti „U nás bydlí úsměv“ je zároveň slibem pro její zákazníky: AIDA zkrátka rozdává štěstí na všechny strany. Informace o modelu: Kromě spousty dalších atrakcí lze na palubách podobně konstruovaných sesterských lodí AIDAblu, AIDAmar, AIDAsol a AIDAstella nalézt následující vymoženosti: - Prvotřídní zábavu v proskleném Theatriu zabírajícím celkem tři paluby - Rozlehlou sluneční palubu s LED stěnou a bazénem - Čtyři restaurace typu buffet, tři restaurace a la carte, jedenáct barů - Jedny z největších lázní na širém moři - Moderní fitness studio a otevřenou sportovní palubu - 4D-Kino, umělecké galerie a obchody - Možnost postavit jakoukoliv z lodí AIDAblu / AIDAsol / AIDAmar / AIDAstella - Dvoudílný trup se spoustou konstrukčních detailů - Imitace příďových a záďových lodních šroubů - 2 rozložitelné postranní stabilizátory - 6 zásobovacích lodí, 10 záchranných člunů, 2 motorové čluny - Jemně provedená zábradlí - Reprodukce proskleného Theatria - Konstrukční detaily slunečních palub s bazény a slunečníky - Detailně zpracovaný komín s vyraženým nápisem AIDA - Wellness sestava s nastavitelnou skleněnou kupolí - Detailně zpracovaný signální stěžeň - Stojan pro vystavení modelu - Rozsáhlá sada potisků Potřebné barvy: - základní: 05, 15, 34, 50, 83, 85, 89, 301, 310, 365 - další: 302, 382, 56, 92, 330, 147 Detaily modelu: Měřítko: 1:400 Počet dílů: 380 Délka: 634 mm Obtížnost: 5 Doporučeno pro děti od 12 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/48 WWII Douglas TBD-1a "Devastator" Floatplane . Douglas TBD Devastator byl americký torpédový bombardér námořnictva Spojených států. Byl objednán v roce 1934, poprvé vzlétl v roce 1935 a do služby vstoupil v roce 1937. V té době se jednalo o nejmodernější letoun létající pro námořnictvo a možná pro jakékoliv námořnictvo na světě. Rychlé tempo vývoje letadel jej však rychle dohnalo a v době japonského útoku na Pearl Harbor byl TBD již zastaralý. Devastator si vedl dobře v prvních bitvách, ale vysloužil si proslulost katastrofálním výkonem během bitvy o Midway, v níž 41 Devastatorů zaznamenalo nulový zásah torpédem a pouze šest jich přežilo návrat na letadlové lodě. Rychlostí i manévrovacími schopnostmi značně převyšovaly stíhačky Mitsubishi Zero, kterým čelily, a většina sil byla zničena bez větších následků, kromě odlákání pozornosti Zera od střemhlavých bombardérů SBD Dauntless, které potopily čtyři letadlové lodě a těžký křižník. Ačkoli byla velká část nevalných výkonů Devastatoru později přičítána mnoha dobře zdokumentovaným závadám amerického torpéda Mark 13, byl letoun po Midwayi vyřazen z frontové služby a nahrazen letounem Grumman TBF Avenger. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Classic Kit letadlo A09007 - Avro Lancaster 'Dambusters’ (1:72). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 30,2 cm. Balení obsahuje: 265 dílků ke slepení. Informace o originálu: Přestože Lancaster sloužil většinu času jako noční výškový bombardér a útočil na strategické cíle hluboko na německém území (za zmínku stojí především jeho účast v bitvách v Porúří, Hamburku a Berlíně), byl to troufalý hloubkový nálet, který vstoupil do dějin jako jeho nejúspěšnější mise. „Dambusters raid“ („nálet bořičů přehrad“), jak byl od té doby známý, se stal jednou z nejslavnějších operací celé války. Pod vedením velitele Guye Gibsona zaútočilo devatenáct speciálně upravených Lancasterů na přehrady Mohne, Eder, Sorpe a Ennepe, přičemž Mohne a Eder se jim podařilo prorazit. To způsobilo nedozírné škody jak pro německé válečné snahy, tak zejména pro německou potravinářskou výrobu. Přehrady se spojencům podařilo prorazit pomocí speciálního typu bomby, tzv. „skákající bomby“. Ta byla při útoku ještě v letadle roztočena a poté doskákala po hladině až k samotné přehradě, než se potopila a explodovala, čímž způsobila v přehradě trhlinu. Nebylo tak potřeba pořádat výškové nálety a bomba se efektivně vyhnula i protitorpédovým sítím. Útok byl sice úspěšný pouze částečně, výrazným způsobem však pomohl k pozvednutí morálky britské veřejnosti i všech spojenců. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Reserve aircraft flown by Flight Lieutenant Joseph Charles McCarthy DFC (Royal Canadian Air Force), No.617 Squadron, 'Operation Chastise', Royal Air Force Scampton, England, 16th and 17th May 1943 - 11, 24, 26, 29, 30, 33, 53, 56, 60, 61, 62, 78, 96, 98 B - Aircraft flown by Flight Lieutenant Robert Norman George Barlow DFC (Royal Australian Air Force), No.617 Squadron, 'Operation Chastise', Royal Air Force Scampton, England, 16th and 17th May 1943. Aircraft and crew lost in action - 11, 24, 26, 29, 30, 33, 53, 56, 60, 61, 62, 78, 96, 98 Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 265 Délka: 302 mm Rozpětí křídel: 432 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastic ModelKit ponorka 05100 - Submarine Type VII C/41 (1:144). Model lodě ke slepení. Velikost: 1:144; 46,7 cm. Balení obsahuje: 107 dílků ke slepení. Začátkem poloviny roku 1943, bylo vypuštěno 91 u-bootů typu VII C/41. Do té doby byly podmínky války zcela jiné. „Taktika Wolfpack“ dosáhla zřídka pozitivních výsledků proti lépe chráněným konvojům, speciálně se zavedením vzdušných deštníků. S cílem lepší obrany při vynoření byly u-booty typu VII C/41 vybaveny upraveným, větším mostem nazývaným „velká zimní zahrada“, obrněným dvěma 20 mm flakzwillingy a jedním automatickým 37 mm M42U flakkanone, které jsou v soupravě přesně reprodukovány. Otočná vzduchová nasávací roura ponorky (také otočná v soupravě) pro čerstvý vzduch a výfuk zplodin a čtyři tlakové boxy s plováky pro 4 muže, byly také typické pro tyto lodě. Použití lepších ocelových plechů umožnilo maximální ponor 250 metrů. Model zahrnuje i nové části na dřevěnou krytinu paluby s rytými tlakovými boxy a příď typu „Atlantic“. Krásně detailní trup zobrazuje nýty a sváry. Další u-booty mohou být reprodukovány s obtiskovými archy: U 292, U 318, U 998 a U 1004. Detaily modelu: - Palubní verze s "velkou zimní zahradou" - Detailní velitelská věž se zábradlím - Detailní reprodukce palubní krytiny - Otočná vzduchová nasávací roura ponorky - "Atlantic" příď a upravená horní část středu trupu - Detailní 20 mm flakzwillingy - Vysce detailní 37 mm automatická protietadlová pistole - Reprodukce 4 tlakových boxů na vrchní palubě - Super detailní reprodukce paluby, s nýty a sváry - Imitace povodních štěrbin - Detailní velitelská věž - Detailní kormidlo a lodní šrouby - Periskop může být instalován v různých pozicích, včetně pozic nahoru a dolů - Lodní háčky - Stojan - Nálepky pro U 292, U 318, U 998 a U 1004 Barvy: - základní: 15, 69, 76, 77, 92 - další: 05, 09, 57, 79, 90, 91, 302, 330, 364 Detaily modelu: Měřítko: 1:144 Počet dílů: 107 Délka: 467 mm Obtížnost: 4 Detaily originálu: Typ: U-Boot Rok/období: 1941 Původ: Německo Kapacita motoru: 2352 kW Rychlost: 17 uzlů Doporučeno pro děti od 10 let.
Classic Kit letadlo A12007 - Gloster Javelin (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 40,2 cm. Balení obsahuje: 222 dílků ke slepení. Informace o originálu: Gloster Javelin byl vyvinut v 50. letech jako dvoumístný záchytný letoun do každého počasí. U RAF aktivně sloužil v 50. letech a větší část 60. let. Javelin byl vůbec posledním letadlem, které kdy neslo jméno Gloster. Jednalo se o osobitý stíhací letoun. Měl široká delta křídla a velkou ocasní část ve tvaru písmene T. Jeho kanóny byly ukryty uvnitř křídel, což byla relativně zastaralá koncepce vycházející z dřívější éry vývoje stíhaček, raketová výzbroj však již byla vysoce moderní. Javelin prošel značně komplikovaným vývojem. Během jeho poměrně krátké kariéry vzniklo v rychlém sledu hned devět výrobních sérií. Ostré akce se však zúčastnil tento stroj pouze jednou, a to při operaci v Malajsii mezi lety 1963 a 1966. Informace o modelu: Toto je vůbec první vstřikováním do formy odlitý model letounu Gloster Javelin v měřítku 1:48. Mezi jeho detaily můžete očekávat: detailní přístupový žebřík, volitelně otevřený nebo zavřený kryt pilotní kabiny, snímatelné kryty sání a trysek motoru i výběr detailně zpracované výzbroje a palivové nádrže. Model má také polohovatelná výšková kormidla, křidélka, směrové kormidlo, vztlakové klapky a vzduchovou brzdu. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Gloster Javelin FAW.9R, No.64 Squadron, Royal Air Force Tengah, Singapore, 1960s - 11, 24, 33, 53, 60, 94, 130, 163, 164, 191 B - Gloster Javelin FAW.9, Aircraft flown by Squadron Leader George H. Beaton, Commanding Officer, No.228 Operational Convertion Unit, Royal Air Force Leuchars & Binbrook, 1966 - 11, 24, 33, 53, 60, 94, 130, 163, 164, 191 C - Gloster Javelin FAW.9/9R, No.33 Squadron, Royal Air Force Middleton St George, County Durham, England, 1962. Aircraft now preserved at the Jet Age Museum, Gloucestershire Airport, Staverton, UK - 11, 24, 33, 53, 60, 94, 130, 163, 164, 191 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 222 Délka: 402 mm Rozpětí křídel: 332 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 4 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/32 B-25J Mitchell 'Strafer'. North American B-25 Mitchell je americký střední bombardér z období druhé světové války. B-25 byl celokovový jednoplošník s tříbodovým zatahovacím podvozkem a dvojitou směrovou ocasní plochou. Poháněly ho dva motory Wright Cyclon o výkonu od 1300 do 1850 koní v závislosti na verzi. Prototyp byl zalétán v roce 1940 a sériová výroba byla zahájena o rok později. V průběhu války bylo vyrobeno mnoho verzí tohoto bombardéru, mj. B-25G (se 75mm kanónem v přídi), B-25H (se 75mm kanónem a 6 kulomety v přídi) a B-25J (s 8 12,7mm kulomety v přídi). Letouny B-25 bojovaly především v Tichomoří a Středomoří. V určitém počtu byly v rámci dohody o půjčce a pronájmu předány Velké Británii a SSSR, kde si odbyly svůj bojový debut pod Stalingradem. Od roku 1943 létala polská letka č. 305 na B-25. Letoun B-25 se proslavil zejména odvážným bombovým útokem na Tokio v dubnu 1942 (slavný Doolittleův nálet). Technické údaje: Maximální rychlost: 442 km/h, rychlost stoupání: 4 m/s, max. strop: 7600 m, max. dolet: 4300 km, výzbroj: pevná - podle verze 4 až 12 kulometů Browning ráže 12,7 mm nebo kombinace 75mm kanonu a km. podvěsu - až 2700 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Plastic ModelKit letadlo 04665 - Messerschmitt Bf109 G-6 (1:32). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:32; 28,4 cm. Balení obsahuje: 182 dílků ke slepení. Bf109 je jedním z nejslavnějších stíhacích letounů německé Luftwaffe používaných v druhé světové válce. V mnoha různých verzích se ho vyrobilo přes 33 000 kusů. Dvěma silnými stránkami tohoto letadla byla jeho stoupací schopnost a zrychlení při střemhlavém letu. V létě roku 1942 byla zahájena výroba série Bf109G, která oproti předchozí verzi Bf109F doznala znatelných změn. G-5/G-6 měla „motorový kanón“ MK 151/20 mm s ústím přímo ve středu vrtule. Nad motorem potom byly nainstalovány dva kulomety MG 131. Kvůli nábojovým pásům vylepšené výzbroje muselo dojít k aerodynamickým úpravám kapoty motoru, díky čemuž získalo letadlo své typické „boule“. Typ G-6 se na všech frontách hojně využíval od března roku 1943 až do konce války. U pozdějších výrobních sérií Bf109 G-6 přibyla v zadní části kabiny pevná jednodílná okna, která výrazně zlepšila viditelnost směrem dozadu. V průběhu dalších úprav se proměnilo i ocasní kormidlo, které bylo vyšší a mělo větší plochu než u předcházejících verzí. S 13 000 stroji byla verze G-6 nejvíce vyráběným typem Bf109. - Nové díly - Možnost sestavit dřívější i pozdější verzi letadla - Detailní povrch pláště s plasticky tvarovanými spoji panelů - Detailně zpracovaná pilotní kabina s přístrojovým panelem - Mnoho detailů uvnitř pilotní kabiny - Samostatné ocasní ostruhové kolo - Pohyblivá vrtule - Detailní podvozkové šachty s bočnicemi - Detailně zpracovaný podvozek - Možnost zvolit mezi dvěma různými typy ráfků kol a pneumatik - Možnost zvolit mezi dvěma různými kryty motoru - Samostatná křidélka a vztlakové klapky - Samostatné pomocné klapky - Dělený kryt kabiny se zadním pancéřováním - Možnost sestavit dřívější nebo pozdější typ ocasního kormidla - Možnost sestavit buď dřívější, nebo pozdější verzi pilotní kabiny - Přídavná palivová nádrž - Potisky pro dvě verze Luftwaffe Barvy: - základní: 15, 49, 47, 05, 79, 364 - další: 08, 90, 40, 91, 09, 83, 731, 752, 56, 45, 84, 88, 302, 77, 99, 36 Detaily modelu Měřítko: 1:32 Počet dílů: 182 Délka: 284 mm Rozpětí křídel: 310 mm Obtížnost: 5 Detaily originálu Typ: vojenské letadlo Rok/období: 1943 Původ: D Kapacita motoru: 1325 kW Rychlost: 621 km/h Doporučeno pro děti od 10 let.
Classic Kit letadlo A12007 - Gloster Javelin (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 40,2 cm. Balení obsahuje: 222 dílků ke slepení. Informace o originálu: Gloster Javelin byl vyvinut v 50. letech jako dvoumístný záchytný letoun do každého počasí. U RAF aktivně sloužil v 50. letech a větší část 60. let. Javelin byl vůbec posledním letadlem, které kdy neslo jméno Gloster. Jednalo se o osobitý stíhací letoun. Měl široká delta křídla a velkou ocasní část ve tvaru písmene T. Jeho kanóny byly ukryty uvnitř křídel, což byla relativně zastaralá koncepce vycházející z dřívější éry vývoje stíhaček, raketová výzbroj však již byla vysoce moderní. Javelin prošel značně komplikovaným vývojem. Během jeho poměrně krátké kariéry vzniklo v rychlém sledu hned devět výrobních sérií. Ostré akce se však zúčastnil tento stroj pouze jednou, a to při operaci v Malajsii mezi lety 1963 a 1966. Informace o modelu: Toto je vůbec první vstřikováním do formy odlitý model letounu Gloster Javelin v měřítku 1:48. Mezi jeho detaily můžete očekávat: detailní přístupový žebřík, volitelně otevřený nebo zavřený kryt pilotní kabiny, snímatelné kryty sání a trysek motoru i výběr detailně zpracované výzbroje a palivové nádrže. Model má také polohovatelná výšková kormidla, křidélka, směrové kormidlo, vztlakové klapky a vzduchovou brzdu. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Gloster Javelin FAW.9R, No.64 Squadron, Royal Air Force Tengah, Singapore, 1960s - 11, 24, 33, 53, 60, 94, 130, 163, 164, 191 B - Gloster Javelin FAW.9, Aircraft flown by Squadron Leader George H. Beaton, Commanding Officer, No.228 Operational Convertion Unit, Royal Air Force Leuchars & Binbrook, 1966 - 11, 24, 33, 53, 60, 94, 130, 163, 164, 191 C - Gloster Javelin FAW.9/9R, No.33 Squadron, Royal Air Force Middleton St George, County Durham, England, 1962. Aircraft now preserved at the Jet Age Museum, Gloucestershire Airport, Staverton, UK - 11, 24, 33, 53, 60, 94, 130, 163, 164, 191 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 222 Délka: 402 mm Rozpětí křídel: 332 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 4 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastic ModelKit letadlo 04665 - Messerschmitt Bf109 G-6 (1:32). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:32; 28,4 cm. Balení obsahuje: 182 dílků ke slepení. Bf109 je jedním z nejslavnějších stíhacích letounů německé Luftwaffe používaných v druhé světové válce. V mnoha různých verzích se ho vyrobilo přes 33 000 kusů. Dvěma silnými stránkami tohoto letadla byla jeho stoupací schopnost a zrychlení při střemhlavém letu. V létě roku 1942 byla zahájena výroba série Bf109G, která oproti předchozí verzi Bf109F doznala znatelných změn. G-5/G-6 měla „motorový kanón“ MK 151/20 mm s ústím přímo ve středu vrtule. Nad motorem potom byly nainstalovány dva kulomety MG 131. Kvůli nábojovým pásům vylepšené výzbroje muselo dojít k aerodynamickým úpravám kapoty motoru, díky čemuž získalo letadlo své typické „boule“. Typ G-6 se na všech frontách hojně využíval od března roku 1943 až do konce války. U pozdějších výrobních sérií Bf109 G-6 přibyla v zadní části kabiny pevná jednodílná okna, která výrazně zlepšila viditelnost směrem dozadu. V průběhu dalších úprav se proměnilo i ocasní kormidlo, které bylo vyšší a mělo větší plochu než u předcházejících verzí. S 13 000 stroji byla verze G-6 nejvíce vyráběným typem Bf109. - Nové díly - Možnost sestavit dřívější i pozdější verzi letadla - Detailní povrch pláště s plasticky tvarovanými spoji panelů - Detailně zpracovaná pilotní kabina s přístrojovým panelem - Mnoho detailů uvnitř pilotní kabiny - Samostatné ocasní ostruhové kolo - Pohyblivá vrtule - Detailní podvozkové šachty s bočnicemi - Detailně zpracovaný podvozek - Možnost zvolit mezi dvěma různými typy ráfků kol a pneumatik - Možnost zvolit mezi dvěma různými kryty motoru - Samostatná křidélka a vztlakové klapky - Samostatné pomocné klapky - Dělený kryt kabiny se zadním pancéřováním - Možnost sestavit dřívější nebo pozdější typ ocasního kormidla - Možnost sestavit buď dřívější, nebo pozdější verzi pilotní kabiny - Přídavná palivová nádrž - Potisky pro dvě verze Luftwaffe Barvy: - základní: 15, 49, 47, 05, 79, 364 - další: 08, 90, 40, 91, 09, 83, 731, 752, 56, 45, 84, 88, 302, 77, 99, 36 Detaily modelu Měřítko: 1:32 Počet dílů: 182 Délka: 284 mm Rozpětí křídel: 310 mm Obtížnost: 5 Detaily originálu Typ: vojenské letadlo Rok/období: 1943 Původ: D Kapacita motoru: 1325 kW Rychlost: 621 km/h Doporučeno pro děti od 10 let.
1/32 B-25J Mitchell 'Strafer'. North American B-25 Mitchell je americký střední bombardér z období druhé světové války. B-25 byl celokovový jednoplošník s tříbodovým zatahovacím podvozkem a dvojitou směrovou ocasní plochou. Poháněly ho dva motory Wright Cyclon o výkonu od 1300 do 1850 koní v závislosti na verzi. Prototyp byl zalétán v roce 1940 a sériová výroba byla zahájena o rok později. V průběhu války bylo vyrobeno mnoho verzí tohoto bombardéru, mj. B-25G (se 75mm kanónem v přídi), B-25H (se 75mm kanónem a 6 kulomety v přídi) a B-25J (s 8 12,7mm kulomety v přídi). Letouny B-25 bojovaly především v Tichomoří a Středomoří. V určitém počtu byly v rámci dohody o půjčce a pronájmu předány Velké Británii a SSSR, kde si odbyly svůj bojový debut pod Stalingradem. Od roku 1943 létala polská letka č. 305 na B-25. Letoun B-25 se proslavil zejména odvážným bombovým útokem na Tokio v dubnu 1942 (slavný Doolittleův nálet). Technické údaje: Maximální rychlost: 442 km/h, rychlost stoupání: 4 m/s, max. strop: 7600 m, max. dolet: 4300 km, výzbroj: pevná - podle verze 4 až 12 kulometů Browning ráže 12,7 mm nebo kombinace 75mm kanonu a km. podvěsu - až 2700 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Plastic ModelKit letadlo 04279 - B-17F "Memphis Belle" (1:72). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 32,5 cm. Balení obsahuje: 235 dílků ke slepení. Během druhé světové války se stal Boeing B-17 synonymem pro těžce ozbrojený strategický bombardér. Boeing B-17F byl také první Létající pevností, která se vyráběla za využití postupů masové výroby. Nejslavnějším letounem této série byl B-17F, který vstoupil do služby 15. července 1942 u 324. bombardérské eskadry v Anglii. Jeho posádka ho pojmenovala "Memphis Belle" po přítelkyni jejich pilota, nadporučíka Roberta K. Morgana. Proslavil se hlavně díky tomu, že byl oficiálně oceněn jako první bombardér amerického letectva, který v Evropě úspěšně absolvoval 25 misí, a následně se stal hvězdou propagandistického filmu natočeného v Hollywoodu. Po této misi již dostala "Memphiská kráska" a její posádka rozkaz, aby se navrátili do Spojených států. Později pak byla „zakoupena“ městem Memphis, které z ní vytvořilo památník. Všech letounů B-17 dohromady se nakonec vyrobilo celkem 12677 kusů. - Detailní povrch pláště s plasticky tvarovanými spoji panelů - Detailně zpracovaná pilotní kabina včetně ovládacích panelů a přístrojové desky - Jednotlivá sedadla - Závěsy pumovnic včetně nakládacího bodu - 4 pumy - Bombový zaměřovač a příďové sedadlo - Detailně zpracované stanoviště radisty/navigátora s řadou doplňků - Varianty postranních oken s možností umístění kulometné stanice - Otočná střelecká věž pro MG - Detailně provedená horní střelecká věž - Průhledné plastové díly pro přední kulometnou stanici a horní MG ve střední části trupu - Ocasní stanice pro MG - Samostatné směrové kormidlo - Křídelní klapky lze sestavit v otevřené i zavřené poloze - 4 detailní hvězdicové motory s kruhovými výfuky - Kruhové chladiče lze sestavit otevřené i zavřené - Napodobenina turbodmychadla - Samostatné vzduchové sací potrubí - Samostatná výšková kormidla a křidélka - Detailně zpracovaný podvozek Sady potisků pro dvě verze USAAF: - B-17F-10-BO, serial 41-24485, DF-A, "Memphis Belle", 8th Air Force, 91st Bomb Group, 324rd Bomb Squadron, Bassingbourn, UK, Květen 1943 - B-17F-10-BO, serial 42-29591, LL-Z, "The Shamrock Special", 8th Air Force, 91st Bomb Group, 401st Bomb Squadron, Bassingbourn, UK, Říjen 1943 Barvy: - základní: 09, 15, 46, 57, 65, 76, 91 - další: 05, 08, 36, 39, 65, 75, 78, 79, 85, 86, 88, 90, 92, 99, 360, 365, 371 Detaily modelu Měřítko: 1:72 Počet dílů: 235 Délka: 325 mm Rozpětí křídel: 440 mm Obtížnost: 5 Detaily originálu Typ: bombardér Rok/období: 1942 Původ: USA Kapacita motoru: 4 x 883 kW Rychlost: 480 km/h Doporučeno pro děti od 13 let.
Classic Kit letadlo A05135 - Supermarine Spitfire FR Mk.XIV (1:48). Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:48; velikost: 185 mm; počet dílků: 118; obtížnost: 2. Informace o modelu: Verze Mk.XIV byla pokračováním válečného vývoje slavného Supermarine Spitfiru a nově přinesla spojení klasického tvaru obdivovaného Mitchellova stíhacího letounu s úžasnou silou nového motoru Rolls Royce Griffon. Výsledný stroj byl znamenitý a stal se jedním z nejlepších stíhacích letadel RAF v druhé světové válce. Obzvlášť účinný byl proti útokům létajících bomb V-1, které Německo začalo směřovat na jižní Británii v létě roku 1944. Osazení motorem Rolls-Royce Griffon přidalo Spitfiru o poznání vyšší výkon, zároveň to však znamenalo výzvu pro konstruktéry, ale i pro piloty, kteří na nový stroj přesedlali. Instalace nového motoru do stávajícího draku Spitfiru vyžadovala přestavění přední i zadní části letounu a použití charakteristické pětilisté vrtule Rotol. Piloti, zvyklí létat s verzemi na motorech Merlin, zase zjistili, že Griffon otáčí vrtulí na opačnou stranu, takže zatímco dřívější stroje měly při vzletu tendenci stáčet se doleva, nová letadla se stáčela doprava – pokud na to pilot zapomněl a použil stejné korekce jako dřív, mohl být jeho první let obzvlášť krátký a nepohodlný. Spitfire byl jediný typ britského stíhacího letounu, který zůstal ve výrobě po celou druhou světovou válku, a tak byl neustále vyvíjen a vylepšován, aby byla zaručena jeho konkurenceschopnost a výkonnostně stačil na ty nejlepší letouny. Stroje s motory Griffon dokázaly letět zhruba o 130 km/h rychleji než první generace Spitfiru. Tyto pozdější vývojové verze, u kterých předení raných Merlinů nahradil hrdelní řev silných Griffonů, představovaly mnohem schopnější letouny než klasické prvotní Spitfiry, přestože se v podstatě jednalo o stejné stroje. Spitfire Mk.XIV s motory Griffon se pyšnil vyšším výkonem než plnokrevný Mk.IX, a překonával proto i letouny Luftwaffe – jak Focke Wulf Fw 190, tak nejmodernější variantu Messerschmittu Bf 109. Nová stíhačka se stihla zúčastnit leteckých operací na podporu vylodění v Normandii i bojů v následujících měsících. Hojně ji využívalo především 2. taktické letectvo, které jí vybavilo všech 20 svých spitfirových perutí operujících z kontinentu v měsících mezi Dnem D a vítězným 8. květnem. Tyto obávané letouny se nejčastěji vydávaly na ozbrojené průzkumné mise, při kterých hledaly cíle za německými liniemi a snažily se narušovat jak ústup německých jednotek, tak jejich možnost posílat na frontu posily. Díky jejich rychlosti byly také ideálním pomocníkem proti rostoucí hrozbě v podobě střel V-1 přezdívaných Doodlebug, které čelil jih Británie v měsících následujících po operaci Overlord a vylodění v Normandii. Potřebné barvy: - základní: 11, 24, 30, 33, 53, 56, 62, 78, 85, 106, 165 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 118 Obtížnost: 2 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/32 de Havilland Mosquito B Mk. IV. De Havilland Mosquito byl britský dvoumotorový víceúčelový letoun, převážně dřevěné konstrukce s klasickou ocasní plochou. Prototyp byl zalétán 25. listopadu 1940 a první stroje se dostaly do výzbroje v červenci 1941. Stroj byl z nemalé části vyroben ze dřeva, lepeného kaseinovými a později syntetickými lepidly. Díky tomu byl stroj velmi lehký a měl vynikající aerodynamické vlastnosti. Zajímavé je, že se také ukázalo, že je poměrně odolný vůči protiletadlové palbě. Proto si Mosquito rychle vysloužilo přezdívku dřevěný zázrak. K pohonu byly použity dva motory Rolls-Royce Merlin různých variant o výkonech od 1460 k do 1680 k. V průběhu války vzniklo několik verzí tohoto velmi úspěšného letounu. Nejdůležitější z nich jsou min. Mosquito PR.IX (průzkumná verze), B.IV série I a II (bombardovací verze), F.II (stíhací verze), NF.II (noční stíhačka s radarem AI.IV), jedna z nejrozšířenějších - FB.VI (stíhací bombardovací verze). Letouny Mosquito plnily v RAF řadu funkcí, ale nejznámější byly stíhací bombardovací a bombardovací verze, které v okupované Evropě prováděly nálety na německé veřejné budovy (např. policejní nebo gestapácké velitelství), často s chirurgickou přesností. Technická data (Mosquito F. Mk.II): délka: 13,57 m, rozpětí křídel: 16,52 m, výška: 5,3 m, maximální rychlost: 610 km/h, rychlost stoupání: 8,8m/s, maximální dolet: 1500km, maximální strop 8800m, výzbroj: pevná - 4 kulomety ráže 7,7mm a 4 kanóny Hispano Mk II ráže 20mm. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster B Mk III. Dambuster. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster MK.I Canadian 3 into 1. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 Avro Lancaster B Mk.I - HK Models. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s červeným křídlem kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a sériová výroba byla zahájena v témže roce. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 k každý (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 k každý, i když byly použity i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Vyráběly se čtyři hlavní verze Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a ve své době si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér dokázal dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války a plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery od 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technické údaje (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: Maximální dolet: 4073km, maximální strop: 6500m, výzbroj: pevná- 8 kulometů Browning ráže 7,7mm, podvěsná- až 6300kg pum nebo jedna puma Grand Slam (10000kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Plastic ModelKit letadlo 04279 - B-17F "Memphis Belle" (1:72). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 32,5 cm. Balení obsahuje: 235 dílků ke slepení. Během druhé světové války se stal Boeing B-17 synonymem pro těžce ozbrojený strategický bombardér. Boeing B-17F byl také první Létající pevností, která se vyráběla za využití postupů masové výroby. Nejslavnějším letounem této série byl B-17F, který vstoupil do služby 15. července 1942 u 324. bombardérské eskadry v Anglii. Jeho posádka ho pojmenovala "Memphis Belle" po přítelkyni jejich pilota, nadporučíka Roberta K. Morgana. Proslavil se hlavně díky tomu, že byl oficiálně oceněn jako první bombardér amerického letectva, který v Evropě úspěšně absolvoval 25 misí, a následně se stal hvězdou propagandistického filmu natočeného v Hollywoodu. Po této misi již dostala "Memphiská kráska" a její posádka rozkaz, aby se navrátili do Spojených států. Později pak byla „zakoupena“ městem Memphis, které z ní vytvořilo památník. Všech letounů B-17 dohromady se nakonec vyrobilo celkem 12677 kusů. - Detailní povrch pláště s plasticky tvarovanými spoji panelů - Detailně zpracovaná pilotní kabina včetně ovládacích panelů a přístrojové desky - Jednotlivá sedadla - Závěsy pumovnic včetně nakládacího bodu - 4 pumy - Bombový zaměřovač a příďové sedadlo - Detailně zpracované stanoviště radisty/navigátora s řadou doplňků - Varianty postranních oken s možností umístění kulometné stanice - Otočná střelecká věž pro MG - Detailně provedená horní střelecká věž - Průhledné plastové díly pro přední kulometnou stanici a horní MG ve střední části trupu - Ocasní stanice pro MG - Samostatné směrové kormidlo - Křídelní klapky lze sestavit v otevřené i zavřené poloze - 4 detailní hvězdicové motory s kruhovými výfuky - Kruhové chladiče lze sestavit otevřené i zavřené - Napodobenina turbodmychadla - Samostatné vzduchové sací potrubí - Samostatná výšková kormidla a křidélka - Detailně zpracovaný podvozek Sady potisků pro dvě verze USAAF: - B-17F-10-BO, serial 41-24485, DF-A, "Memphis Belle", 8th Air Force, 91st Bomb Group, 324rd Bomb Squadron, Bassingbourn, UK, Květen 1943 - B-17F-10-BO, serial 42-29591, LL-Z, "The Shamrock Special", 8th Air Force, 91st Bomb Group, 401st Bomb Squadron, Bassingbourn, UK, Říjen 1943 Barvy: - základní: 09, 15, 46, 57, 65, 76, 91 - další: 05, 08, 36, 39, 65, 75, 78, 79, 85, 86, 88, 90, 92, 99, 360, 365, 371 Detaily modelu Měřítko: 1:72 Počet dílů: 235 Délka: 325 mm Rozpětí křídel: 440 mm Obtížnost: 5 Detaily originálu Typ: bombardér Rok/období: 1942 Původ: USA Kapacita motoru: 4 x 883 kW Rychlost: 480 km/h Doporučeno pro děti od 13 let.
1/32 Lancaster MK.I Canadian 3 into 1. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Classic Kit letadlo A09184 - Gloster Meteor F8, Korean War (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 28,7 cm. Balení obsahuje: 190 dílků ke slepení. Informace o originálu: Gloster Meteor F.8 byla výrazně vylepšená verze prvního britského akceschopného proudového letadla a pravděpodobně taky nejlepší verze tohoto dnes již klasického stroje. Meteor zakusil válečnou vřavu především během války v Koreji u eskadry č. 77 Australského královského letectva. V té se dostával do řady soubojů zejména s novým sovětským proudovým letounem MiG 15, který se ukázal jako velice obtížný protivník. Gloster Meteor sehrál v dějinách Royal Air Force velmi důležitou roli jakožto první britský tryskový letoun v aktivní službě. Jeho první operace byly omezeny pouze na vzdušný prostor nad Velkou Británií, protože Britové nechtěli riskovat, že by jeho nové technologie padly do rukou Němců, především při boji proti střelám V-1 Doodlebug. I když byly Meteory v pozdějších fázích druhé světové války nasazeny do bojů nad pevninskou Evropou, pořád měly zakázáno pouštět se do soubojů s Messerschmittem Me 262, takže se nikdy nedozvíme, jak by si tyto revoluční stroje vedly proti sobě. S Meteorem byla jinak radost létat, pilotům umožňoval relativně snadný přechod z letadel s pístovými motory na tryskáče. Na rozdíl od Messerschmittu Me 262 se Meteor také osvědčil jako velmi spolehlivý letoun, téměř stejně spolehlivý jako Spitfire a Tempest, které měl nahradit, a dokázal operovat dokonce i z relativně jednoduchých travnatých přistávacích ploch. V průběhu jeho operační kariéry procházel průběžným vývojem, a tak mohl setrvat ve službě u RAF po mnoho let, několik strojů se využívalo jako vlek pro cvičné cíle až do 80. let. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Meteor F8 A77-851 flown Sergeant George Spaulding Hale, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, March 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 B - Meteor F8 Aircraft A77-854, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 C - Meteor F8 No.327 Squadron, Ruiten Vier" (Diamonds Four) display team, Koninklijke Luchtmacht (Royal Netherlands Air Force), Commando Lucht Verdediging (Air Defense Command), Soesterberg Air Base, The Netherlands, 1952 - 11, 19, 24, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 190 Délka: 287 mm Rozpětí křídel: 236 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/32 Lancaster B Mk III. Dambuster. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Classic Kit letadlo A09184 - Gloster Meteor F8, Korean War (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 28,7 cm. Balení obsahuje: 190 dílků ke slepení. Informace o originálu: Gloster Meteor F.8 byla výrazně vylepšená verze prvního britského akceschopného proudového letadla a pravděpodobně taky nejlepší verze tohoto dnes již klasického stroje. Meteor zakusil válečnou vřavu především během války v Koreji u eskadry č. 77 Australského královského letectva. V té se dostával do řady soubojů zejména s novým sovětským proudovým letounem MiG 15, který se ukázal jako velice obtížný protivník. Gloster Meteor sehrál v dějinách Royal Air Force velmi důležitou roli jakožto první britský tryskový letoun v aktivní službě. Jeho první operace byly omezeny pouze na vzdušný prostor nad Velkou Británií, protože Britové nechtěli riskovat, že by jeho nové technologie padly do rukou Němců, především při boji proti střelám V-1 Doodlebug. I když byly Meteory v pozdějších fázích druhé světové války nasazeny do bojů nad pevninskou Evropou, pořád měly zakázáno pouštět se do soubojů s Messerschmittem Me 262, takže se nikdy nedozvíme, jak by si tyto revoluční stroje vedly proti sobě. S Meteorem byla jinak radost létat, pilotům umožňoval relativně snadný přechod z letadel s pístovými motory na tryskáče. Na rozdíl od Messerschmittu Me 262 se Meteor také osvědčil jako velmi spolehlivý letoun, téměř stejně spolehlivý jako Spitfire a Tempest, které měl nahradit, a dokázal operovat dokonce i z relativně jednoduchých travnatých přistávacích ploch. V průběhu jeho operační kariéry procházel průběžným vývojem, a tak mohl setrvat ve službě u RAF po mnoho let, několik strojů se využívalo jako vlek pro cvičné cíle až do 80. let. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Meteor F8 A77-851 flown Sergeant George Spaulding Hale, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, March 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 B - Meteor F8 Aircraft A77-854, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 C - Meteor F8 No.327 Squadron, Ruiten Vier" (Diamonds Four) display team, Koninklijke Luchtmacht (Royal Netherlands Air Force), Commando Lucht Verdediging (Air Defense Command), Soesterberg Air Base, The Netherlands, 1952 - 11, 19, 24, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 190 Délka: 287 mm Rozpětí křídel: 236 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/48 Avro Lancaster B Mk.I - HK Models. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s červeným křídlem kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a sériová výroba byla zahájena v témže roce. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 k každý (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 k každý, i když byly použity i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Vyráběly se čtyři hlavní verze Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a ve své době si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér dokázal dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války a plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery od 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technické údaje (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: Maximální dolet: 4073km, maximální strop: 6500m, výzbroj: pevná- 8 kulometů Browning ráže 7,7mm, podvěsná- až 6300kg pum nebo jedna puma Grand Slam (10000kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 de Havilland Mosquito B Mk. IV. De Havilland Mosquito byl britský dvoumotorový víceúčelový letoun, převážně dřevěné konstrukce s klasickou ocasní plochou. Prototyp byl zalétán 25. listopadu 1940 a první stroje se dostaly do výzbroje v červenci 1941. Stroj byl z nemalé části vyroben ze dřeva, lepeného kaseinovými a později syntetickými lepidly. Díky tomu byl stroj velmi lehký a měl vynikající aerodynamické vlastnosti. Zajímavé je, že se také ukázalo, že je poměrně odolný vůči protiletadlové palbě. Proto si Mosquito rychle vysloužilo přezdívku dřevěný zázrak. K pohonu byly použity dva motory Rolls-Royce Merlin různých variant o výkonech od 1460 k do 1680 k. V průběhu války vzniklo několik verzí tohoto velmi úspěšného letounu. Nejdůležitější z nich jsou min. Mosquito PR.IX (průzkumná verze), B.IV série I a II (bombardovací verze), F.II (stíhací verze), NF.II (noční stíhačka s radarem AI.IV), jedna z nejrozšířenějších - FB.VI (stíhací bombardovací verze). Letouny Mosquito plnily v RAF řadu funkcí, ale nejznámější byly stíhací bombardovací a bombardovací verze, které v okupované Evropě prováděly nálety na německé veřejné budovy (např. policejní nebo gestapácké velitelství), často s chirurgickou přesností. Technická data (Mosquito F. Mk.II): délka: 13,57 m, rozpětí křídel: 16,52 m, výška: 5,3 m, maximální rychlost: 610 km/h, rychlost stoupání: 8,8m/s, maximální dolet: 1500km, maximální strop 8800m, výzbroj: pevná - 4 kulomety ráže 7,7mm a 4 kanóny Hispano Mk II ráže 20mm. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Classic Kit letadlo A05135 - Supermarine Spitfire FR Mk.XIV (1:48). Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:48; velikost: 185 mm; počet dílků: 118; obtížnost: 2. Informace o modelu: Verze Mk.XIV byla pokračováním válečného vývoje slavného Supermarine Spitfiru a nově přinesla spojení klasického tvaru obdivovaného Mitchellova stíhacího letounu s úžasnou silou nového motoru Rolls Royce Griffon. Výsledný stroj byl znamenitý a stal se jedním z nejlepších stíhacích letadel RAF v druhé světové válce. Obzvlášť účinný byl proti útokům létajících bomb V-1, které Německo začalo směřovat na jižní Británii v létě roku 1944. Osazení motorem Rolls-Royce Griffon přidalo Spitfiru o poznání vyšší výkon, zároveň to však znamenalo výzvu pro konstruktéry, ale i pro piloty, kteří na nový stroj přesedlali. Instalace nového motoru do stávajícího draku Spitfiru vyžadovala přestavění přední i zadní části letounu a použití charakteristické pětilisté vrtule Rotol. Piloti, zvyklí létat s verzemi na motorech Merlin, zase zjistili, že Griffon otáčí vrtulí na opačnou stranu, takže zatímco dřívější stroje měly při vzletu tendenci stáčet se doleva, nová letadla se stáčela doprava – pokud na to pilot zapomněl a použil stejné korekce jako dřív, mohl být jeho první let obzvlášť krátký a nepohodlný. Spitfire byl jediný typ britského stíhacího letounu, který zůstal ve výrobě po celou druhou světovou válku, a tak byl neustále vyvíjen a vylepšován, aby byla zaručena jeho konkurenceschopnost a výkonnostně stačil na ty nejlepší letouny. Stroje s motory Griffon dokázaly letět zhruba o 130 km/h rychleji než první generace Spitfiru. Tyto pozdější vývojové verze, u kterých předení raných Merlinů nahradil hrdelní řev silných Griffonů, představovaly mnohem schopnější letouny než klasické prvotní Spitfiry, přestože se v podstatě jednalo o stejné stroje. Spitfire Mk.XIV s motory Griffon se pyšnil vyšším výkonem než plnokrevný Mk.IX, a překonával proto i letouny Luftwaffe – jak Focke Wulf Fw 190, tak nejmodernější variantu Messerschmittu Bf 109. Nová stíhačka se stihla zúčastnit leteckých operací na podporu vylodění v Normandii i bojů v následujících měsících. Hojně ji využívalo především 2. taktické letectvo, které jí vybavilo všech 20 svých spitfirových perutí operujících z kontinentu v měsících mezi Dnem D a vítězným 8. květnem. Tyto obávané letouny se nejčastěji vydávaly na ozbrojené průzkumné mise, při kterých hledaly cíle za německými liniemi a snažily se narušovat jak ústup německých jednotek, tak jejich možnost posílat na frontu posily. Díky jejich rychlosti byly také ideálním pomocníkem proti rostoucí hrozbě v podobě střel V-1 přezdívaných Doodlebug, které čelil jih Británie v měsících následujících po operaci Overlord a vylodění v Normandii. Potřebné barvy: - základní: 11, 24, 30, 33, 53, 56, 62, 78, 85, 106, 165 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 118 Obtížnost: 2 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A06015 - North American B25C/D Mitchell (1:72) - nová forma. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 22,4 cm. Balení obsahuje: 166 dílků ke slepení. Informace o originálu: Role středního bombardéru se za druhé světové války ukázala jako jedna z nejdůležitějších a z letounu North American B-25 Mitchell se po poněkud komplikovanějších začátcích operační služby stal velice úspěšný stroj. Bojoval na všech bojištích a frontách a bez nadsázky mohl být označen za nejvšestrannější letadlo svého typu, které dokázalo plnit spoustu taktických úloh v řadě různých operačních prostředí. Pravděpodobně nejslavnější akce, které se North American B-25 Mitchell zúčastnil, proběhla krátce po osmé hodině ráno 18. dubna 1942, kdy se šestnáct bombardérů vzneslo z relativně krátké paluby letadlové lodě USS Hornet a zamířilo k Japonsku. Jejich cílem bylo zaútočit v samotném srdci Japonského císařství, které předtím přepadlo americkou tichomořskou flotilu při neblaze proslulém útoku na Pearl Harbor. Tento neohrožený a hrdinský nálet dokazoval odhodlání Američanů a jejich vojenských sil v cestě za vítězstvím. Dřívější B-25B, které byly použity při Doolittlově náletu, si vedly dobře, ale už tehdy procházely modernizačním programem. Pozdější model C/D (rozdílná písmena se používala k odlišení výrobce) se stal konečnou a nejlepší verzí tohoto vysoce účinného středního bombardéru a jednalo se zároveň o jeho první opravdu masově vyráběnou verzi. Mitchell byl výjimečně odolný a všestranný stroj, který sloužil také jako protiponorkové hlídkové letadlo u pobřeží Floridy a jako útočný bombardér v pouštích severní Afriky, v obou rolích se přitom osvědčil na výbornou. Některé z pozdějších verzí B-25 se staly nejvíce ozbrojenými letadly války, když dostaly rovnou 18 kulometů a celou řadu dalších druhů útočné výzbroje. Obzvlášť ve verzi s pevným nosem, který ukrýval hned 8 těžkých kulometů, představovala tato letadla smrtonosné zbraně, které dokázaly zničit doslova všechno, co se jim dostalo do cesty. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - North American B-25D-15 Mitchell 41-30409 "Lady Jane", 23rd Antisubmarine Squadron, Tampa, Florida, USA, July 1943 - 11, 24, 26, 33, 34, 53, 56, 61, 62, 85, 86, 125, 149, 155, 243, 226 B - North American B-25D-15 Mitchell "Desert Warrior" crewed by Captain Ralph Lower, Pilot Officer Anthony Arthur Martin (RCAF), Sgt. John R Dawdy, Sgt. J.B. Saragalo, Lt. Floyd R. Pond Lt T.R. Tate, Lt. W.O. Seaman, 81st Bombardment Squadron (Medium) - 111, 24, 26, 33, 53, 56, 61, 62, 72, 85, 86, 125, 128, 155, 250, 226 Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 166 Délka: 224 mm Rozpětí křídel: 286 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A06105 - Hawker Sea Fury FB.II (1:48) - nová forma. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 23,1 cm. Balení obsahuje: 123 dílků ke slepení. Informace o originálu: Hawker Sea Fury, jedno z nejschopnějších stíhacích letadel s pístovým motorem, které kdy bylo vyrobeno, a také poslední, které nastoupilo do služby u britského námořního letectva Fleet Air Arm, představovalo naprostý vrchol v konstrukci stíhaček s tímto typem motoru. Tento stroj byl představen teprve po skončení druhé světové války, a tak se dostal během války v Koreji do boje proti některým nejranějším proudovým letadlům, proti kterým si však vedl opravdu velice dobře. Počátky vývoje letounu lze vystopovat až do roku 1942, kdy na letecké základně RAF v jižním Walesu neúmyslně přistál německý Focke Wulf FW 190. Britové tak získali jedinečnou příležitost prozkoumat a vyhodnotit tento nejnovější letoun Luftwaffe a na základě toho si vyžádali nový návrh britského letadla, které by bylo bezpodmínečně lepší než Focke Wulf ve všech ohledech a letových fázích a umožnilo tak RAF zajistit vzdušnou převahu. Vývoj nového stroje se však protahoval a postupně se měnily požadavky na řadu specifikací, až nakonec RAF ztratilo zájem a nový letoun se vyráběl čistě pro potřeby námořnictva. Jednalo se přitom o nesmírně silný letoun a vzlétat s ním z paluby pohybující se letadlové lodě vyžadovalo nervy z oceli. První testy přistávání na palubách započaly v zimě roku 1946 a námořnictvo tak dostalo svůj nejlepší stíhací letoun s pístovým motorem. I přes příchod proudových motorů zůstal Sea Fury hlavním jednomístným stíhacím letadlem Fleet Air Arm až do roku 1953, kdy ho nahradil proudový Hawker Sea Hawk. Fury kromě toho sloužil i u řady dalších zámořských letectev a v řadě operačních rolí včetně úlohy útočného stíhacího letounu, výcvikového stroje a rychlého vlečného letadla cvičných cílů. Sea Fury si jako jedno z nejlepších letadel s pístovým motorem v dějinách získal oblibu také ve světě leteckých závodů, kde tento skvělý stroj díky své brutální síle a vysoké rychlosti dobyl řadu vítězství v nespočtu různých soutěží. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Hawker Sea Fury FB.II, No. 801 Naval Air Squadron, HMS Glory, Korean War, 1952 - 24, 26, 33, 53, 56, 74, 85, 86, 90, 123, 155 B - Hawker Sea Fury FB.II, Restored in the markings of 802 Naval Air Squadron, Royal Naval Air Station Eglinton, Northern Ireland, 1948. Operated by Royal Naval Historic Flight, Royal Naval Air Station Yeovilton, Somerset. England, 2017. - 24, 26, 33, 53, 56, 74, 85, 86, 90, 123 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 123 Délka: 231 mm Rozpětí křídel: 244 mm Obtížnost: 2 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A06105 - Hawker Sea Fury FB.II (1:48) - nová forma. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 23,1 cm. Balení obsahuje: 123 dílků ke slepení. Informace o originálu: Hawker Sea Fury, jedno z nejschopnějších stíhacích letadel s pístovým motorem, které kdy bylo vyrobeno, a také poslední, které nastoupilo do služby u britského námořního letectva Fleet Air Arm, představovalo naprostý vrchol v konstrukci stíhaček s tímto typem motoru. Tento stroj byl představen teprve po skončení druhé světové války, a tak se dostal během války v Koreji do boje proti některým nejranějším proudovým letadlům, proti kterým si však vedl opravdu velice dobře. Počátky vývoje letounu lze vystopovat až do roku 1942, kdy na letecké základně RAF v jižním Walesu neúmyslně přistál německý Focke Wulf FW 190. Britové tak získali jedinečnou příležitost prozkoumat a vyhodnotit tento nejnovější letoun Luftwaffe a na základě toho si vyžádali nový návrh britského letadla, které by bylo bezpodmínečně lepší než Focke Wulf ve všech ohledech a letových fázích a umožnilo tak RAF zajistit vzdušnou převahu. Vývoj nového stroje se však protahoval a postupně se měnily požadavky na řadu specifikací, až nakonec RAF ztratilo zájem a nový letoun se vyráběl čistě pro potřeby námořnictva. Jednalo se přitom o nesmírně silný letoun a vzlétat s ním z paluby pohybující se letadlové lodě vyžadovalo nervy z oceli. První testy přistávání na palubách započaly v zimě roku 1946 a námořnictvo tak dostalo svůj nejlepší stíhací letoun s pístovým motorem. I přes příchod proudových motorů zůstal Sea Fury hlavním jednomístným stíhacím letadlem Fleet Air Arm až do roku 1953, kdy ho nahradil proudový Hawker Sea Hawk. Fury kromě toho sloužil i u řady dalších zámořských letectev a v řadě operačních rolí včetně úlohy útočného stíhacího letounu, výcvikového stroje a rychlého vlečného letadla cvičných cílů. Sea Fury si jako jedno z nejlepších letadel s pístovým motorem v dějinách získal oblibu také ve světě leteckých závodů, kde tento skvělý stroj díky své brutální síle a vysoké rychlosti dobyl řadu vítězství v nespočtu různých soutěží. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Hawker Sea Fury FB.II, No. 801 Naval Air Squadron, HMS Glory, Korean War, 1952 - 24, 26, 33, 53, 56, 74, 85, 86, 90, 123, 155 B - Hawker Sea Fury FB.II, Restored in the markings of 802 Naval Air Squadron, Royal Naval Air Station Eglinton, Northern Ireland, 1948. Operated by Royal Naval Historic Flight, Royal Naval Air Station Yeovilton, Somerset. England, 2017. - 24, 26, 33, 53, 56, 74, 85, 86, 90, 123 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 123 Délka: 231 mm Rozpětí křídel: 244 mm Obtížnost: 2 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A06015 - North American B25C/D Mitchell (1:72) - nová forma. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 22,4 cm. Balení obsahuje: 166 dílků ke slepení. Informace o originálu: Role středního bombardéru se za druhé světové války ukázala jako jedna z nejdůležitějších a z letounu North American B-25 Mitchell se po poněkud komplikovanějších začátcích operační služby stal velice úspěšný stroj. Bojoval na všech bojištích a frontách a bez nadsázky mohl být označen za nejvšestrannější letadlo svého typu, které dokázalo plnit spoustu taktických úloh v řadě různých operačních prostředí. Pravděpodobně nejslavnější akce, které se North American B-25 Mitchell zúčastnil, proběhla krátce po osmé hodině ráno 18. dubna 1942, kdy se šestnáct bombardérů vzneslo z relativně krátké paluby letadlové lodě USS Hornet a zamířilo k Japonsku. Jejich cílem bylo zaútočit v samotném srdci Japonského císařství, které předtím přepadlo americkou tichomořskou flotilu při neblaze proslulém útoku na Pearl Harbor. Tento neohrožený a hrdinský nálet dokazoval odhodlání Američanů a jejich vojenských sil v cestě za vítězstvím. Dřívější B-25B, které byly použity při Doolittlově náletu, si vedly dobře, ale už tehdy procházely modernizačním programem. Pozdější model C/D (rozdílná písmena se používala k odlišení výrobce) se stal konečnou a nejlepší verzí tohoto vysoce účinného středního bombardéru a jednalo se zároveň o jeho první opravdu masově vyráběnou verzi. Mitchell byl výjimečně odolný a všestranný stroj, který sloužil také jako protiponorkové hlídkové letadlo u pobřeží Floridy a jako útočný bombardér v pouštích severní Afriky, v obou rolích se přitom osvědčil na výbornou. Některé z pozdějších verzí B-25 se staly nejvíce ozbrojenými letadly války, když dostaly rovnou 18 kulometů a celou řadu dalších druhů útočné výzbroje. Obzvlášť ve verzi s pevným nosem, který ukrýval hned 8 těžkých kulometů, představovala tato letadla smrtonosné zbraně, které dokázaly zničit doslova všechno, co se jim dostalo do cesty. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - North American B-25D-15 Mitchell 41-30409 "Lady Jane", 23rd Antisubmarine Squadron, Tampa, Florida, USA, July 1943 - 11, 24, 26, 33, 34, 53, 56, 61, 62, 85, 86, 125, 149, 155, 243, 226 B - North American B-25D-15 Mitchell "Desert Warrior" crewed by Captain Ralph Lower, Pilot Officer Anthony Arthur Martin (RCAF), Sgt. John R Dawdy, Sgt. J.B. Saragalo, Lt. Floyd R. Pond Lt T.R. Tate, Lt. W.O. Seaman, 81st Bombardment Squadron (Medium) - 111, 24, 26, 33, 53, 56, 61, 62, 72, 85, 86, 125, 128, 155, 250, 226 Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 166 Délka: 224 mm Rozpětí křídel: 286 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/48 P-61B Nose Art. Northrop P-61 Black Widow, pojmenovaný po severoamerickém pavoukovi, byl prvním operačním americkým válečným letounem určeným pro noční stíhání a prvním letounem, který používal radar. P-61 měl tříčlennou posádku: pilota, střelce a obsluhu radaru. Byl vyzbrojen čtyřmi 20mm (.79 in) kanóny Hispano M2 s přední střelbou umístěnými ve spodní části trupu a čtyřmi kulomety M2 Browning ráže .50 in (12,7 mm) umístěnými v dálkově ovládané hřbetní střelecké věži. Jednalo se o celokovovou dvoumotorovou dvouplošnou konstrukci vyvinutou během druhé světové války. První zkušební let se uskutečnil 26. května 1942, první sériový letoun sjel z montážní linky v říjnu 1943. Poslední letoun byl vyřazen z vládní služby v roce 1954. Přestože se Black Widow nevyráběl ve velkých počtech jako jeho současníci, byl během druhé světové války účinně provozován jako noční stíhač letkami armádního letectva Spojených států v evropském divadle, tichomořském divadle, čínsko-barmském indickém divadle a středomořském divadle. Nahradil dřívější noční stíhací letouny britské konstrukce, které byly modernizovány tak, aby obsahovaly radar, když byl k dispozici. Po válce sloužil P-61 - přeznačený na F-61 - v letectvu Spojených států jako dálkový, denní a noční stíhací letoun pro Velitelství protivzdušné obrany do roku 1948 a pro Pátou leteckou armádu do roku 1950. V noci na 14. srpna 1945 si letoun P-61B 548. noční stíhací perutě s názvem Lady in the Dark neoficiálně připsal poslední spojenecké letecké vítězství před Dnem VJ. P-61 byl také upraven pro vytvoření fotoprůzkumného letounu F-15 Reporter pro armádní letectvo Spojených států a následně používán letectvem Spojených států. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 F-14B Bombcat. Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon - u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 US Navy F-14D VF-31 "Sunset" /w special PE & Decal . Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 Spitfire MkVc - Airfix. Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:72; velikost: 131 mm; počet dílů: 73; obtížnost: 1. Informace o originálu a modelu: Mnozí považují Supermarine Spitfire za nejslavnější bojové letadlo, které kdy vzlétlo do oblak, i když někteří mohou namítat, že o něčem tak krásném nelze vůbec přemýšlet jako o válečné zbrani. Jednalo se o mnohem komplikovanější letoun než Hawker Hurricane, který byl u RAF jeho předchůdcem, a v době, kdy se v létě roku 1938 dostaly první kusy do rukou peruti č. 19 v Duxfordu, představoval Spitfire vrchol leteckého inženýrství. Tehdy už se také pomalu na obloze sbíhaly mraky předznamenávající příchod války a bylo jasné, že RAF bude potřebovat tolik těchto nádherných letadel, kolik jen bude možné. „Zářné chvíle“ Spitfiru přišly při neúprosných leteckých soubojích během bitvy o Británii, kde si za čtyři měsíce bojů o vzdušnou nadvládu nad jižní Anglií navždy zajistil pověst ikonického stroje. Stíhací velitelství dokonale využilo Spitfiry po boku početnějších Hawker Hurricanů a úspěšně překazilo Luftwaffe její pokus o vyčištění britských letadel z nebe. Především tak ale odvrátilo bezprostřední hrozbu německé invaze. Poté, co bitva o Británii skončila a členové RAF si stihli trochu odpočinout a doplnit zásoby, byli připraveni pustit se do ofenzivy, pořádat výpady za lamanšský průliv mířené na náhodné cíle a zkoušet Luftwaffe vylákat znovu do boje. Spitfire se může pochlubit i tím, že se jedná o jediné spojenecké letadlo, které bylo bez přerušení vyráběno po celou druhou světovou válku a také neustále vylepšováno, aby zůstávalo na špici válečné letecké technologie. Naneštěstí pro RAF, hlavní protivník jeho vlajkové lodě, Messerschmitt Bf109, byl také neustále upravován a zdokonalován. Netrvalo proto dlouho, než se Spitfiry při svých výpadech do severní Francie střetly s nejnovější variantou tohoto schopného letounu, Bf 109F. Elegantní a velmi výkonný Bf 109 ‘Friedrich’ se tehdejším Spitfirům více než vyrovnal, a proto i když mělo RAF důležitý vývojový program už naplánován, situace volala po okamžitém řešení. Výsledný Spitfire Mk.V se stal snad nejúčinnějším „nouzovým“ letadlem, jaké kdy RAF nasadilo do služby. Dokázal spojit vyšší výkon motoru Rolls Royce Merlin 45 s původním drakem Mk.I/II a řadou vylepšení, která už byla připravena pro chystanou budoucí verzi Mk.III, a nejnovější stroj Luftwaffe rázem přestal ve vzájemných soubojích stačit. Díky vyšší výrobní kapacitě podpořené novou továrnou v Castle Bromwich se tyto letouny vyráběly v neskutečném tempu, až se z této provizorní varianty Spitfiru stala nejvíce vyráběná verze s téměř 6500 kusy. Nakonec pronikla na všechny válečné fronty a bojovala nejen na domácím území při obraně vlasti, ale i nad severoafrickými pouštěmi nebo džunglemi dálného východu. Vytvoření „univerzálního křídla“ typu C znamenalo svým způsobem další konstruktérský triumf, neboť nejenže umožnilo osadit letoun několika různými konfiguracemi zbraní, ale snížilo také náročnost a čas potřebný na výrobu. Navíc posílilo podvozek, jehož hlavní část byla vykloněna trochu více dopředu a pilotům tak zase malinko usnadnila nechvalně proslulé obtížné ovládání Spitfiru na zemi. Aby se zachovala životnost motoru Spitfirů i v prostředí horkých a prašných leteckých základen, byly některé z nich osazeny vzduchovým filtrem Vokes. Takový přívěsek v přední části pod vrtulí možná dvakrát neprospěl estetickým kvalitám letounu, a dokonce navíc zvýšil aerodynamický odpor, který ubral z maximální rychlosti okolo 30 km/h, zato je však jasným důkazem, že z celkových více než 20 000 vyrobených Spitfirů byly mnohé nasazeny do prostředí, s nimiž se původně nikdy nepočítalo, a dále tím přispěly k trvalému odkazu tohoto velkolepého letadla. Doporučené barvy (Humbrol): Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 73 Obtížnost: 1 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 F-14B Bombcat. Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon - u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 Spitfire MkVc - Airfix. Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:72; velikost: 131 mm; počet dílů: 73; obtížnost: 1. Informace o originálu a modelu: Mnozí považují Supermarine Spitfire za nejslavnější bojové letadlo, které kdy vzlétlo do oblak, i když někteří mohou namítat, že o něčem tak krásném nelze vůbec přemýšlet jako o válečné zbrani. Jednalo se o mnohem komplikovanější letoun než Hawker Hurricane, který byl u RAF jeho předchůdcem, a v době, kdy se v létě roku 1938 dostaly první kusy do rukou peruti č. 19 v Duxfordu, představoval Spitfire vrchol leteckého inženýrství. Tehdy už se také pomalu na obloze sbíhaly mraky předznamenávající příchod války a bylo jasné, že RAF bude potřebovat tolik těchto nádherných letadel, kolik jen bude možné. „Zářné chvíle“ Spitfiru přišly při neúprosných leteckých soubojích během bitvy o Británii, kde si za čtyři měsíce bojů o vzdušnou nadvládu nad jižní Anglií navždy zajistil pověst ikonického stroje. Stíhací velitelství dokonale využilo Spitfiry po boku početnějších Hawker Hurricanů a úspěšně překazilo Luftwaffe její pokus o vyčištění britských letadel z nebe. Především tak ale odvrátilo bezprostřední hrozbu německé invaze. Poté, co bitva o Británii skončila a členové RAF si stihli trochu odpočinout a doplnit zásoby, byli připraveni pustit se do ofenzivy, pořádat výpady za lamanšský průliv mířené na náhodné cíle a zkoušet Luftwaffe vylákat znovu do boje. Spitfire se může pochlubit i tím, že se jedná o jediné spojenecké letadlo, které bylo bez přerušení vyráběno po celou druhou světovou válku a také neustále vylepšováno, aby zůstávalo na špici válečné letecké technologie. Naneštěstí pro RAF, hlavní protivník jeho vlajkové lodě, Messerschmitt Bf109, byl také neustále upravován a zdokonalován. Netrvalo proto dlouho, než se Spitfiry při svých výpadech do severní Francie střetly s nejnovější variantou tohoto schopného letounu, Bf 109F. Elegantní a velmi výkonný Bf 109 ‘Friedrich’ se tehdejším Spitfirům více než vyrovnal, a proto i když mělo RAF důležitý vývojový program už naplánován, situace volala po okamžitém řešení. Výsledný Spitfire Mk.V se stal snad nejúčinnějším „nouzovým“ letadlem, jaké kdy RAF nasadilo do služby. Dokázal spojit vyšší výkon motoru Rolls Royce Merlin 45 s původním drakem Mk.I/II a řadou vylepšení, která už byla připravena pro chystanou budoucí verzi Mk.III, a nejnovější stroj Luftwaffe rázem přestal ve vzájemných soubojích stačit. Díky vyšší výrobní kapacitě podpořené novou továrnou v Castle Bromwich se tyto letouny vyráběly v neskutečném tempu, až se z této provizorní varianty Spitfiru stala nejvíce vyráběná verze s téměř 6500 kusy. Nakonec pronikla na všechny válečné fronty a bojovala nejen na domácím území při obraně vlasti, ale i nad severoafrickými pouštěmi nebo džunglemi dálného východu. Vytvoření „univerzálního křídla“ typu C znamenalo svým způsobem další konstruktérský triumf, neboť nejenže umožnilo osadit letoun několika různými konfiguracemi zbraní, ale snížilo také náročnost a čas potřebný na výrobu. Navíc posílilo podvozek, jehož hlavní část byla vykloněna trochu více dopředu a pilotům tak zase malinko usnadnila nechvalně proslulé obtížné ovládání Spitfiru na zemi. Aby se zachovala životnost motoru Spitfirů i v prostředí horkých a prašných leteckých základen, byly některé z nich osazeny vzduchovým filtrem Vokes. Takový přívěsek v přední části pod vrtulí možná dvakrát neprospěl estetickým kvalitám letounu, a dokonce navíc zvýšil aerodynamický odpor, který ubral z maximální rychlosti okolo 30 km/h, zato je však jasným důkazem, že z celkových více než 20 000 vyrobených Spitfirů byly mnohé nasazeny do prostředí, s nimiž se původně nikdy nepočítalo, a dále tím přispěly k trvalému odkazu tohoto velkolepého letadla. Doporučené barvy (Humbrol): Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 73 Obtížnost: 1 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 US Navy F-14D VF-31 "Sunset" /w special PE & Decal . Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 P-61B Nose Art. Northrop P-61 Black Widow, pojmenovaný po severoamerickém pavoukovi, byl prvním operačním americkým válečným letounem určeným pro noční stíhání a prvním letounem, který používal radar. P-61 měl tříčlennou posádku: pilota, střelce a obsluhu radaru. Byl vyzbrojen čtyřmi 20mm (.79 in) kanóny Hispano M2 s přední střelbou umístěnými ve spodní části trupu a čtyřmi kulomety M2 Browning ráže .50 in (12,7 mm) umístěnými v dálkově ovládané hřbetní střelecké věži. Jednalo se o celokovovou dvoumotorovou dvouplošnou konstrukci vyvinutou během druhé světové války. První zkušební let se uskutečnil 26. května 1942, první sériový letoun sjel z montážní linky v říjnu 1943. Poslední letoun byl vyřazen z vládní služby v roce 1954. Přestože se Black Widow nevyráběl ve velkých počtech jako jeho současníci, byl během druhé světové války účinně provozován jako noční stíhač letkami armádního letectva Spojených států v evropském divadle, tichomořském divadle, čínsko-barmském indickém divadle a středomořském divadle. Nahradil dřívější noční stíhací letouny britské konstrukce, které byly modernizovány tak, aby obsahovaly radar, když byl k dispozici. Po válce sloužil P-61 - přeznačený na F-61 - v letectvu Spojených států jako dálkový, denní a noční stíhací letoun pro Velitelství protivzdušné obrany do roku 1948 a pro Pátou leteckou armádu do roku 1950. V noci na 14. srpna 1945 si letoun P-61B 548. noční stíhací perutě s názvem Lady in the Dark neoficiálně připsal poslední spojenecké letecké vítězství před Dnem VJ. P-61 byl také upraven pro vytvoření fotoprůzkumného letounu F-15 Reporter pro armádní letectvo Spojených států a následně používán letectvem Spojených států. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Classic Kit letadlo A07115 - Junkers JU87B-2/R-2 (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 22,9 cm. Balení obsahuje: 158 dílků ke slepení. Informace o originálu: I když je Ju87B Stuka obvykle spojován s obávanými bleskovými útoky Wehrmachtu na začátku druhé světové války, jednalo se také o velmi účinný námořní bombardér. Dokázal provádět přesné střemhlavé bombové útoky proti jakémukoliv spojeneckému plavidlu a flotilám v Lamanšském průlivu, severní Africe a ve Středozemí způsobil značné ztráty. Kromě toho, že byl po celou válku nedílnou součástí sil Luftwaffe, sloužil také v letectvech Itálie, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Střemhlavé útoky Stuky byly tak náročné, že se na těchto manévrech musela podílet celá řada automatických mechanismů a funkcí. Zhruba ve výšce 4,5 km určil pilot polohu svého cíle přes zaměřovací průhled umístěný v podlaze pilotní kabiny. Poté, co pilot zahájil klesání, byly motor a vrtule letadla řízeny automaticky, aby se při střemhlavém klesání chovalo co nejvýhodněji. Automatické výškové kormidlo později učinilo stroj „těžký na ocas“. Pilot posunul páku dozadu, což omezilo ‘náraz’ řídicího kniplu, a rychle zahájil přesně určenou sekvenci úkonů, které když byly provedeny správně, zaručily, že vypuštěná nálož dopadla přesně na zamýšlený cíl. Bleskově nastavil klapky křídel, ubral plyn a zavřel klapky chlazení. Letadlo se automaticky spustilo střemhlav dolů ve 180stupňové vývrtce a zároveň se automaticky vykopily vzduchové brzdy, aby se rychlost pádu omezila na konstantních 580 km/h. V tomto bodě již nebylo návratu – útočná sekvence byla zahájena. Nápor na tělo pilota se přitom pochopitelně stupňoval, ten měl ale i tak pořád spoustu věcí na práci. Úhel klesání mohl sledovat podle řady červených čar na straně okna jeho pilotní kabiny a srovnat je s horizontem – při útocích v 60, 75 nebo 80 stupňovém klesání. Poté, ještě než vypustil hlavní těžkou bombu, se podíval dopředu skrz pevný zaměřovač, aby vyrovnal směr útoku – optimální výšku pro vypuštění pilotovi ukazovalo blikající světélko na výškoměru. Bomba byla umístěna na velké nosné konstrukci ve tvaru U, která se při vypouštění zhoupla a uvolnila munici bezpečně mimo dosah velké vrtule a rovnou na cíl. Při vší této akci se pilot ještě pro ujištění několikrát podíval na červené kolíky vyčnívající z vrchní strany křídel, které ho informovaly o tom, že je automatický systém pro vyrovnání pádu aktivní pro případ, že by kvůli přetížení ztratil vědomí. Tohle všechno se přitom odehrávalo během několika málo hektických vteřin! Jakmile byly bomby pryč z letadla, zahájil stroj sám sekvenci úkonů pro vyrovnání střemhlavého pádu. V tomto okamžiku byl na posádku vyvíjen největší nápor, při kterém přetížení běžně přesahovalo sílu gravitace více než šestinásobně, což mohlo vést přinejmenším k poškození zraku. Když se letadlo vyrovnalo a jeho nos byl nad horizontem, brzdicí klapky se automaticky zavřely, plyn se naopak otevřel a vrtule se nastavila na stoupání – pilot pak musel rychle manuálně otevřít chladicí klapky, aby zabránil přehřátí motoru, a převzal kontrolu nad letadlem. To byl okamžik, kdy byl nejzranitelnější, protože zrovna letěl nízko, relativně malou rychlostí a na nepřátelském území. Pilotův střelec vzadu mohl být navíc pořád v bezvědomí, a dokonce i on sám si mohl připadat trochu malátný, zároveň po nich ze všech stran pálilo každé protiletadlové dělo, puška a nepřátelské letadlo v okolí. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 3, Greece, Spring 1941 - 111, 26, 33, 53, 56, 60, 62, 65, 85, 103, 240, 241, 242 B - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 2 - 111, 26, 33, 34, 53, 56, 60, 62, 65, 103, 240, 241, 242, 249 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 158 Délka: 22,9 mm Rozpětí křídel: 28,8 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A07115 - Junkers JU87B-2/R-2 (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 22,9 cm. Balení obsahuje: 158 dílků ke slepení. Informace o originálu: I když je Ju87B Stuka obvykle spojován s obávanými bleskovými útoky Wehrmachtu na začátku druhé světové války, jednalo se také o velmi účinný námořní bombardér. Dokázal provádět přesné střemhlavé bombové útoky proti jakémukoliv spojeneckému plavidlu a flotilám v Lamanšském průlivu, severní Africe a ve Středozemí způsobil značné ztráty. Kromě toho, že byl po celou válku nedílnou součástí sil Luftwaffe, sloužil také v letectvech Itálie, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Střemhlavé útoky Stuky byly tak náročné, že se na těchto manévrech musela podílet celá řada automatických mechanismů a funkcí. Zhruba ve výšce 4,5 km určil pilot polohu svého cíle přes zaměřovací průhled umístěný v podlaze pilotní kabiny. Poté, co pilot zahájil klesání, byly motor a vrtule letadla řízeny automaticky, aby se při střemhlavém klesání chovalo co nejvýhodněji. Automatické výškové kormidlo později učinilo stroj „těžký na ocas“. Pilot posunul páku dozadu, což omezilo ‘náraz’ řídicího kniplu, a rychle zahájil přesně určenou sekvenci úkonů, které když byly provedeny správně, zaručily, že vypuštěná nálož dopadla přesně na zamýšlený cíl. Bleskově nastavil klapky křídel, ubral plyn a zavřel klapky chlazení. Letadlo se automaticky spustilo střemhlav dolů ve 180stupňové vývrtce a zároveň se automaticky vykopily vzduchové brzdy, aby se rychlost pádu omezila na konstantních 580 km/h. V tomto bodě již nebylo návratu – útočná sekvence byla zahájena. Nápor na tělo pilota se přitom pochopitelně stupňoval, ten měl ale i tak pořád spoustu věcí na práci. Úhel klesání mohl sledovat podle řady červených čar na straně okna jeho pilotní kabiny a srovnat je s horizontem – při útocích v 60, 75 nebo 80 stupňovém klesání. Poté, ještě než vypustil hlavní těžkou bombu, se podíval dopředu skrz pevný zaměřovač, aby vyrovnal směr útoku – optimální výšku pro vypuštění pilotovi ukazovalo blikající světélko na výškoměru. Bomba byla umístěna na velké nosné konstrukci ve tvaru U, která se při vypouštění zhoupla a uvolnila munici bezpečně mimo dosah velké vrtule a rovnou na cíl. Při vší této akci se pilot ještě pro ujištění několikrát podíval na červené kolíky vyčnívající z vrchní strany křídel, které ho informovaly o tom, že je automatický systém pro vyrovnání pádu aktivní pro případ, že by kvůli přetížení ztratil vědomí. Tohle všechno se přitom odehrávalo během několika málo hektických vteřin! Jakmile byly bomby pryč z letadla, zahájil stroj sám sekvenci úkonů pro vyrovnání střemhlavého pádu. V tomto okamžiku byl na posádku vyvíjen největší nápor, při kterém přetížení běžně přesahovalo sílu gravitace více než šestinásobně, což mohlo vést přinejmenším k poškození zraku. Když se letadlo vyrovnalo a jeho nos byl nad horizontem, brzdicí klapky se automaticky zavřely, plyn se naopak otevřel a vrtule se nastavila na stoupání – pilot pak musel rychle manuálně otevřít chladicí klapky, aby zabránil přehřátí motoru, a převzal kontrolu nad letadlem. To byl okamžik, kdy byl nejzranitelnější, protože zrovna letěl nízko, relativně malou rychlostí a na nepřátelském území. Pilotův střelec vzadu mohl být navíc pořád v bezvědomí, a dokonce i on sám si mohl připadat trochu malátný, zároveň po nich ze všech stran pálilo každé protiletadlové dělo, puška a nepřátelské letadlo v okolí. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 3, Greece, Spring 1941 - 111, 26, 33, 53, 56, 60, 62, 65, 85, 103, 240, 241, 242 B - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 2 - 111, 26, 33, 34, 53, 56, 60, 62, 65, 103, 240, 241, 242, 249 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 158 Délka: 22,9 mm Rozpětí křídel: 28,8 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/48 B-17G Flying Fortress - early production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 B-17G Flying Fortress - Late Production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 B-17G Flying Fortress - early production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 B-17G Flying Fortress - Late Production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 B-17F Flying Fortress - HK Models. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 B-17F Flying Fortress - HK Models. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 Tempest Mk.V Series 1 . Stavebnice britského druhoválečného stíhacího letounu Tempest Mk.V Series 1 v měřítku 1/48, edice Weekend. Ze stavebnice je možné si postavit stroje účastnící se operace Overlord. plastové díly: Eduard počet kamuflážních schémat: 2 obtisky: Eduard leptané díly: ne maska: ne Kamuflážní schémata: A) JN751, Wg Cdr Roland P. Beamont, 150. Wing, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 V květnu 1944 byl 150. Wing uznán operačním, Tempesty byla vyzbrojena pouze 3. a 486. squadrona, zatímco 56. squadrona si na nové Tempesty musela počkat do června 1944 a dočasně používala Spitfiry Mk.IX. Úkolem Tempestů 150. Wingu byly v době invaze útoky na pozemní síly nepřítele, od poloviny června přibyla ochrana jihu Anglie proti střelám V-1. Na konci září 1944 se celá jednotka pod Beamontovým vedením přesunula na území osvobozené Evropy. Dne 12. října dostal Beamontův stroj zasažen flakem do chladiče, pilot musel přistát na nepřátelském území a zbytek války strávil v zajetí. Během 2. světové války dosáhl devíti sestřelů a byl vyznamenán DFC & Bar a DSO & Bar. Po válce Beamont pracoval jako zkušební pilot a létal mimo jiné na strojích Meteor, Vampire, Canbera, Lightning a TSR-2. V srpnu 1979 odešel do důchodu. Zemřel 19. listopadu 2001. Kamufláž Beamontova stroje byla v předvečer invaze do Evropy doplněna o výrazný marking v podobě bílých a černých pruhů o šíři 18 palců na zadní části trupu a křídle. B) JN765, 3.squadrona, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 3. squadrona, jež byla založena v roce 1912, byla na počátku 2. světové války vyzbrojena stroji Hawker Hurricane, s nimiž v rámci Britského expedičního sboru bojovala nad Belgií a Francií. Po návratu do Velké Británie následovalo hlídkování nad námořní základnou Royal Navy ve Scapa Flow, od dubna 1941 působila na jihu Anglie jako noční stíhací jednotka. V červnu 1943 došlo k jejímu přezbrojení na stroje Hawker Typhoon, v únoru 1944 byla vyzbrojena stroji Hawker Tempest. S nimi se zúčastnila příprav na invazi do Evropy, ochrany jižní Anglie proti střelám V-1, přesunu do Evropy, kde podporovala postupující jednotky až do konce války. V Německu zůstala v rámci BAFO (British Air Forces of Occupation) až do května 1999. Na přelomu tisíciletí se podílela na bojových akcích v Kosovu, Sierra Leoně, Iráku a v roce 2004 v Afghánistánu. V březnu 2006 obdržela nové Eurofightery Typhoon. V květnu 1944 bylo 3. squadroně změněno kódové označení z předchozího QO na JF, jež následně používala až do roku 1946. Označení tzv. invazními pruhy dostal v předvečer vylodění v Normandii také stroj JN765. Pozemní personál natřel černou barvou navíc také spodní část krytů hlavního podvozku. Úvodem: Příběh Tempestu není vlastně ničím jiným, než záměrem vyřešit nedostatky, které zabránily Hawkeru Typhoon uspět v roli stíhacího letounu. Hlavním problémem Typhoonu bylo jeho tlusté křídlo s profilem NACA 22, které sice poskytovalo spoustu vnitřního prostoru pro palivové nádrže a zbraně, zároveň ale s rostoucí rychlostí rychle zvyšovalo aerodynamický odpor. A tak nebylo divu, že jádrem změn vedoucích k novému stíhači bylo právě křídlo. Letoun si měl původně ponechat název Typhoon s tím, že bude označen jako Mk.II, ale záhy bylo evidentní, že výsledkem bude v podstatě nový typ, takže bylo jméno změněno na Tempest (vichřice), čímž Hawker pokračoval ve své tradici označovat své stíhací letouny “větrnými” jmény. Série změn Nové křídlo mělo u kořene o 12,7 cm nižší profil a v porovn...