Modely
Celkem 2776 produktů
1/72 Seafire Mk.Ib „Vokes“. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 64, 90, 102. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 Seafire Mk.Ib „Over Africa“. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 90, 102, 189. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
Classic Kit letadlo A03091 - Mikoyan-Gurevich MiG-17F 'Fresco' (1:72). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 15,6 cm. Balení obsahuje: 87 dílků ke slepení. Informace o modelu: Na konci druhé světové války se vítězné spojenecké národy zoufale pokoušely získat podrobnosti o německých tryskových leteckých technologiích a data z výzkumů vysokorychlostního létání, která by mohly aplikovat při svých nových projektech. S využitím těchto informací a motorových technologií získaných z Británie představil Sovětský svaz v roce 1949 maličký letoun Mikojan-Gurevič MiG-15, jedno z nejschopnějších raných proudových letadel. Přestože se během války v Koreji velmi osvědčilo, Sověti v té době již pracovali na jeho nástupci. Větší a rychlejší Mig-17 Fresco možná budil dojem, že se jedná pouze o rozměrnější variantu jeho předchůdce, ve skutečnosti však šlo o úplně přepracované letadlo, které oproti MiGu-15 dostalo mnoho vylepšení a významně tak posunulo sovětské tryskové technologie kupředu. MiG-17 byl navržen jako zabiják bombardérů a nikdy se s ním nepočítalo pro letecké souboje, nicméně jeho výjimečná obratnost mu umožnila dosahovat vítězství i nad mnohem těžšími a modernějšími americkými stroji. Americkému letectvu, které si s tímto letounem nedělalo starosti a považovalo ho pouze za modernizovaný MiG-15, přinesla válka ve Vietnamu silné vystřízlivění, když některá z jeho nejmodernějších letadel padla MiGu-17 za oběť, ačkoliv i ten už byl mezitím nahrazen modernějšími modely. Podzvukový MiG-17 byl lehčí a mnohem ovladatelnější než americká letadla, díky čemuž si dokázal připsat vítězství i nad takovými stroji jako F-105 Thunderchief a McDonnell Douglas Phantom. To přimělo Američany v letech bezprostředně následujících po skončení konfliktu k vývoji nových hbitých letounů pro získávání vzdušené převahy. Odolný MiG-17 se vyznačoval vynikajícím výkonem i snadnou údržbou. Vyráběl se ve velkém množství a od poloviny padesátých let a po celé následující desetiletí se stal standardním stíhacím letounem zemí Varšavské smlouvy, s letadly vyráběnými pod licencí v Číně i Polsku. Protože se jednalo o velmi ekonomické řešení, představoval pro mnoho menších světových letectev atraktivní cestu, jak získat stíhací letadla. Nakonec si ho do svých služeb pořídilo více než třicet zámořských zemí. Paradoxně se i Amerika, národ, proti němuž měl MiG-17 od začátku bojovat, stala domovem velkého počtu těchto letadel. Nejčastěji v rukou soukromých sběratelů, avšak malé množství našlo využití i při různých leteckých testech a cvičeních určených ke zdokonalování bojových technik proti menším, pohyblivějším proudovým stíhačkám. Dva krásně zrestaurované exempláře byly řadu let také populárními účastníky amerických leteckých přehlídek. Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 87 Délka: 156 mm Šířka:134 mm Obtížnost: 2 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A03091 - Mikoyan-Gurevich MiG-17F 'Fresco' (1:72). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 15,6 cm. Balení obsahuje: 87 dílků ke slepení. Informace o modelu: Na konci druhé světové války se vítězné spojenecké národy zoufale pokoušely získat podrobnosti o německých tryskových leteckých technologiích a data z výzkumů vysokorychlostního létání, která by mohly aplikovat při svých nových projektech. S využitím těchto informací a motorových technologií získaných z Británie představil Sovětský svaz v roce 1949 maličký letoun Mikojan-Gurevič MiG-15, jedno z nejschopnějších raných proudových letadel. Přestože se během války v Koreji velmi osvědčilo, Sověti v té době již pracovali na jeho nástupci. Větší a rychlejší Mig-17 Fresco možná budil dojem, že se jedná pouze o rozměrnější variantu jeho předchůdce, ve skutečnosti však šlo o úplně přepracované letadlo, které oproti MiGu-15 dostalo mnoho vylepšení a významně tak posunulo sovětské tryskové technologie kupředu. MiG-17 byl navržen jako zabiják bombardérů a nikdy se s ním nepočítalo pro letecké souboje, nicméně jeho výjimečná obratnost mu umožnila dosahovat vítězství i nad mnohem těžšími a modernějšími americkými stroji. Americkému letectvu, které si s tímto letounem nedělalo starosti a považovalo ho pouze za modernizovaný MiG-15, přinesla válka ve Vietnamu silné vystřízlivění, když některá z jeho nejmodernějších letadel padla MiGu-17 za oběť, ačkoliv i ten už byl mezitím nahrazen modernějšími modely. Podzvukový MiG-17 byl lehčí a mnohem ovladatelnější než americká letadla, díky čemuž si dokázal připsat vítězství i nad takovými stroji jako F-105 Thunderchief a McDonnell Douglas Phantom. To přimělo Američany v letech bezprostředně následujících po skončení konfliktu k vývoji nových hbitých letounů pro získávání vzdušené převahy. Odolný MiG-17 se vyznačoval vynikajícím výkonem i snadnou údržbou. Vyráběl se ve velkém množství a od poloviny padesátých let a po celé následující desetiletí se stal standardním stíhacím letounem zemí Varšavské smlouvy, s letadly vyráběnými pod licencí v Číně i Polsku. Protože se jednalo o velmi ekonomické řešení, představoval pro mnoho menších světových letectev atraktivní cestu, jak získat stíhací letadla. Nakonec si ho do svých služeb pořídilo více než třicet zámořských zemí. Paradoxně se i Amerika, národ, proti němuž měl MiG-17 od začátku bojovat, stala domovem velkého počtu těchto letadel. Nejčastěji v rukou soukromých sběratelů, avšak malé množství našlo využití i při různých leteckých testech a cvičeních určených ke zdokonalování bojových technik proti menším, pohyblivějším proudovým stíhačkám. Dva krásně zrestaurované exempláře byly řadu let také populárními účastníky amerických leteckých přehlídek. Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 87 Délka: 156 mm Šířka:134 mm Obtížnost: 2 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A06015 - North American B25C/D Mitchell (1:72) - nová forma. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 22,4 cm. Balení obsahuje: 166 dílků ke slepení. Informace o originálu: Role středního bombardéru se za druhé světové války ukázala jako jedna z nejdůležitějších a z letounu North American B-25 Mitchell se po poněkud komplikovanějších začátcích operační služby stal velice úspěšný stroj. Bojoval na všech bojištích a frontách a bez nadsázky mohl být označen za nejvšestrannější letadlo svého typu, které dokázalo plnit spoustu taktických úloh v řadě různých operačních prostředí. Pravděpodobně nejslavnější akce, které se North American B-25 Mitchell zúčastnil, proběhla krátce po osmé hodině ráno 18. dubna 1942, kdy se šestnáct bombardérů vzneslo z relativně krátké paluby letadlové lodě USS Hornet a zamířilo k Japonsku. Jejich cílem bylo zaútočit v samotném srdci Japonského císařství, které předtím přepadlo americkou tichomořskou flotilu při neblaze proslulém útoku na Pearl Harbor. Tento neohrožený a hrdinský nálet dokazoval odhodlání Američanů a jejich vojenských sil v cestě za vítězstvím. Dřívější B-25B, které byly použity při Doolittlově náletu, si vedly dobře, ale už tehdy procházely modernizačním programem. Pozdější model C/D (rozdílná písmena se používala k odlišení výrobce) se stal konečnou a nejlepší verzí tohoto vysoce účinného středního bombardéru a jednalo se zároveň o jeho první opravdu masově vyráběnou verzi. Mitchell byl výjimečně odolný a všestranný stroj, který sloužil také jako protiponorkové hlídkové letadlo u pobřeží Floridy a jako útočný bombardér v pouštích severní Afriky, v obou rolích se přitom osvědčil na výbornou. Některé z pozdějších verzí B-25 se staly nejvíce ozbrojenými letadly války, když dostaly rovnou 18 kulometů a celou řadu dalších druhů útočné výzbroje. Obzvlášť ve verzi s pevným nosem, který ukrýval hned 8 těžkých kulometů, představovala tato letadla smrtonosné zbraně, které dokázaly zničit doslova všechno, co se jim dostalo do cesty. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - North American B-25D-15 Mitchell 41-30409 "Lady Jane", 23rd Antisubmarine Squadron, Tampa, Florida, USA, July 1943 - 11, 24, 26, 33, 34, 53, 56, 61, 62, 85, 86, 125, 149, 155, 243, 226 B - North American B-25D-15 Mitchell "Desert Warrior" crewed by Captain Ralph Lower, Pilot Officer Anthony Arthur Martin (RCAF), Sgt. John R Dawdy, Sgt. J.B. Saragalo, Lt. Floyd R. Pond Lt T.R. Tate, Lt. W.O. Seaman, 81st Bombardment Squadron (Medium) - 111, 24, 26, 33, 53, 56, 61, 62, 72, 85, 86, 125, 128, 155, 250, 226 Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 166 Délka: 224 mm Rozpětí křídel: 286 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A06015 - North American B25C/D Mitchell (1:72) - nová forma. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:72; 22,4 cm. Balení obsahuje: 166 dílků ke slepení. Informace o originálu: Role středního bombardéru se za druhé světové války ukázala jako jedna z nejdůležitějších a z letounu North American B-25 Mitchell se po poněkud komplikovanějších začátcích operační služby stal velice úspěšný stroj. Bojoval na všech bojištích a frontách a bez nadsázky mohl být označen za nejvšestrannější letadlo svého typu, které dokázalo plnit spoustu taktických úloh v řadě různých operačních prostředí. Pravděpodobně nejslavnější akce, které se North American B-25 Mitchell zúčastnil, proběhla krátce po osmé hodině ráno 18. dubna 1942, kdy se šestnáct bombardérů vzneslo z relativně krátké paluby letadlové lodě USS Hornet a zamířilo k Japonsku. Jejich cílem bylo zaútočit v samotném srdci Japonského císařství, které předtím přepadlo americkou tichomořskou flotilu při neblaze proslulém útoku na Pearl Harbor. Tento neohrožený a hrdinský nálet dokazoval odhodlání Američanů a jejich vojenských sil v cestě za vítězstvím. Dřívější B-25B, které byly použity při Doolittlově náletu, si vedly dobře, ale už tehdy procházely modernizačním programem. Pozdější model C/D (rozdílná písmena se používala k odlišení výrobce) se stal konečnou a nejlepší verzí tohoto vysoce účinného středního bombardéru a jednalo se zároveň o jeho první opravdu masově vyráběnou verzi. Mitchell byl výjimečně odolný a všestranný stroj, který sloužil také jako protiponorkové hlídkové letadlo u pobřeží Floridy a jako útočný bombardér v pouštích severní Afriky, v obou rolích se přitom osvědčil na výbornou. Některé z pozdějších verzí B-25 se staly nejvíce ozbrojenými letadly války, když dostaly rovnou 18 kulometů a celou řadu dalších druhů útočné výzbroje. Obzvlášť ve verzi s pevným nosem, který ukrýval hned 8 těžkých kulometů, představovala tato letadla smrtonosné zbraně, které dokázaly zničit doslova všechno, co se jim dostalo do cesty. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - North American B-25D-15 Mitchell 41-30409 "Lady Jane", 23rd Antisubmarine Squadron, Tampa, Florida, USA, July 1943 - 11, 24, 26, 33, 34, 53, 56, 61, 62, 85, 86, 125, 149, 155, 243, 226 B - North American B-25D-15 Mitchell "Desert Warrior" crewed by Captain Ralph Lower, Pilot Officer Anthony Arthur Martin (RCAF), Sgt. John R Dawdy, Sgt. J.B. Saragalo, Lt. Floyd R. Pond Lt T.R. Tate, Lt. W.O. Seaman, 81st Bombardment Squadron (Medium) - 111, 24, 26, 33, 53, 56, 61, 62, 72, 85, 86, 125, 128, 155, 250, 226 Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 166 Délka: 224 mm Rozpětí křídel: 286 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Swedish edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948, za jehož řízením seděl britský zkušební pilot Robert Moore. Inženýrský tým Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letadlo blíží ke zvukové bariéře. Tunnan byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 pojmenovaným RM2 společnosti Svenska Flygmotor. Byl také vyzbrojen 4 výkonnými leteckými kanóny Bofors/m/47 ráže 20 mm (Hispano Mk V). Díky těmto vlastnostem se SAAB J29 stal jedním z nejmodernějších proudových stíhacích letounů na světě, vedle amerického F-86 Sabre a ruského Mig 15. Tunnan držel největší výrobní sérii všech letounů SAAB - bylo vyrobeno 661 letounů, z toho 308 letounů ve verzi -F. Verze -F zahrnovala křídlo s "psími zuby" verze -E a byla vybavena verzí motoru Ghost/Svenska Flygmotor RM2B s přídavným spalováním, který měl o 25 % vyšší tah než standardní motor RM2. J 29 byl rychlý a obratný letoun, který účinně sloužil jako stíhací, stíhací bombardovací, průzkumný i jako letoun pro vlekání cílů. Stíhací verze byla z aktivní služby vyřazena v roce 1965 ve Švédsku. V roce 1961 bylo 30 Tunanů J 29F prodáno také do Rakouska, kde zůstaly ve službě až do roku 1972. Tato stavebnice znázorňuje poslední stíhací verzi J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J21 A3. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. Počátkem roku 1941 zahájila společnost Saab a konstruktér letounů Frid Wänström v doprovodu svého týmu studii nového stíhacího letounu pro švédské letectvo. tento nový stíhací letoun využíval výkonný německý motor DB 605B jako tlačnou vrtuli umístěnou mezi dvojitými výložníky. tlačná vrtule však vyvolala potřebu konstruktérů vyvinout vystřelovací sedadlo, díky čemuž se J21 stal jedním z prvních vyráběných stíhacích letounů, který byl vybaven vystřelovacím sedadlem. J21 byl prvním švédským stíhacím letounem s "tříkolovým podvozkem". těžká výzbroj v podobě jednoho 20mm kanonu byla namontována v přídi spolu se dvěma 13mm kulomety a dva 13mm kulomety byly namontovány v křídlech. to poskytovalo několik klíčových výhod. První letoun J21A vzlétl v červenci 1943 s hlavním zkušebním pilotem SAAB Claesem Smithem za řízením, po němž následovala operační služba do konce roku 1945. Od roku 1945 bylo dodáno celkem 297 letounů J21 vybavených motorem V-12 ve třech verzích 21A-1, A-2 a A-3. Tato stavebnice znázorňuje verzi J21A-3, která využívala modernizované kulomety a kanon Bofors. Modernizovaná verze J-21 nesla také rakety a bomby a zahrnovala další aktualizace. Výkony J21 s motorem V-12 byly obecně dobré, s velmi malým poloměrem zatáčení v malých výškách a zároveň se vyznačovaly silnou a koncentrovanou palebnou silou z mohutných kanónů. Omezení spočívala ve špatném výhledu dozadu a těžkém ovládání, což činilo vzdušný boj únavným. SAAB J 21A byl po roce 1954 postupně vyřazen ze služby a většina letounů letectva byla nahrazena proudovými letouny deHavilland J28 Vampire a SAAB J29 Flying barrel.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J21 A3. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. Počátkem roku 1941 zahájila společnost Saab a konstruktér letounů Frid Wänström v doprovodu svého týmu studii nového stíhacího letounu pro švédské letectvo. tento nový stíhací letoun využíval výkonný německý motor DB 605B jako tlačnou vrtuli umístěnou mezi dvojitými výložníky. tlačná vrtule však vyvolala potřebu konstruktérů vyvinout vystřelovací sedadlo, díky čemuž se J21 stal jedním z prvních vyráběných stíhacích letounů, který byl vybaven vystřelovacím sedadlem. J21 byl prvním švédským stíhacím letounem s "tříkolovým podvozkem". těžká výzbroj v podobě jednoho 20mm kanonu byla namontována v přídi spolu se dvěma 13mm kulomety a dva 13mm kulomety byly namontovány v křídlech. to poskytovalo několik klíčových výhod. První letoun J21A vzlétl v červenci 1943 s hlavním zkušebním pilotem SAAB Claesem Smithem za řízením, po němž následovala operační služba do konce roku 1945. Od roku 1945 bylo dodáno celkem 297 letounů J21 vybavených motorem V-12 ve třech verzích 21A-1, A-2 a A-3. Tato stavebnice znázorňuje verzi J21A-3, která využívala modernizované kulomety a kanon Bofors. Modernizovaná verze J-21 nesla také rakety a bomby a zahrnovala další aktualizace. Výkony J21 s motorem V-12 byly obecně dobré, s velmi malým poloměrem zatáčení v malých výškách a zároveň se vyznačovaly silnou a koncentrovanou palebnou silou z mohutných kanónů. Omezení spočívala ve špatném výhledu dozadu a těžkém ovládání, což činilo vzdušný boj únavným. SAAB J 21A byl po roce 1954 postupně vyřazen ze služby a většina letounů letectva byla nahrazena proudovými letouny deHavilland J28 Vampire a SAAB J29 Flying barrel.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Swedish edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948, za jehož řízením seděl britský zkušební pilot Robert Moore. Inženýrský tým Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letadlo blíží ke zvukové bariéře. Tunnan byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 pojmenovaným RM2 společnosti Svenska Flygmotor. Byl také vyzbrojen 4 výkonnými leteckými kanóny Bofors/m/47 ráže 20 mm (Hispano Mk V). Díky těmto vlastnostem se SAAB J29 stal jedním z nejmodernějších proudových stíhacích letounů na světě, vedle amerického F-86 Sabre a ruského Mig 15. Tunnan držel největší výrobní sérii všech letounů SAAB - bylo vyrobeno 661 letounů, z toho 308 letounů ve verzi -F. Verze -F zahrnovala křídlo s "psími zuby" verze -E a byla vybavena verzí motoru Ghost/Svenska Flygmotor RM2B s přídavným spalováním, který měl o 25 % vyšší tah než standardní motor RM2. J 29 byl rychlý a obratný letoun, který účinně sloužil jako stíhací, stíhací bombardovací, průzkumný i jako letoun pro vlekání cílů. Stíhací verze byla z aktivní služby vyřazena v roce 1965 ve Švédsku. V roce 1961 bylo 30 Tunanů J 29F prodáno také do Rakouska, kde zůstaly ve službě až do roku 1972. Tato stavebnice znázorňuje poslední stíhací verzi J 29F.
Classic Kit letadlo A04104 - de Havilland D.H.82a Tiger Moth (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 15,2 cm. Balení obsahuje: 91 dílků ke slepení. Informace o modelu: I když musí být klasický Havilland Tiger Moth považován za jedno z nejdůležitějších letadel v dějinách britského letectví, jenom zřídka se mu dostává takového veřejného uznání, jaké si zasluhuje, a obvykle zůstává ve stínu oslnivějších typů jako Supermarine Spitfire nebo Mosquito taktéž od de Havillanda. A přesto by bez tisíců Tiger Mothů, které umožnily připravit nekonečné zástupy pilotů pro vojenskou i civilní službu, byla Británie a její Commonwealth během druhé světové války v opravdových problémech. Většina pilotů, kteří za války přesedlali na řadu různých typů spojeneckých letadel, se naučila své řemeslo právě na tomto klasickém výcvikovém stroji. DH.82 Tiger Moth, který navázal na úspěšnou řadu dvouplošníků, vzlétl poprvé na oblohu v říjnu 1931. Jednalo se o výsledek přání zakladatele společnosti vytvořit letoun, který by překonal své předchůdce, a zároveň by byl dost lákavý, aby si získal zájem několika různých leteckých odvětví. Důkazem úspěchu tohoto záměru se stala okamžitá objednávka RAF, které v novém stroji spatřovalo ideálního kandidáta na primární výcvikovou platformu pro začínající piloty připravující se na létání s nejnovějšími frontovými letouny. Tato první objednávka byla relativně skromná, ale navázalo na ni několik dalších, a tak když se v roce 1939 Evropa pustila do války, mělo britské Královské letectvo k dispozici už 500 Tiger Mothů. Mnoho dalších strojů pak vlastnily letecké kluby po celé zemi, z nichž mnohé byly také přinuceny k vojenské službě, protože bylo nutné vycvičit co nejvíce pilotů. Jak jejich pověst rostla, přišla také řada objednávek ze zahraničí, díky čemuž se výrobní linky de Havillandu musely naplno otáčet, aby stíhaly tento skvělý letoun dodávat. Z pohledu začínajícího pilota byl Tiger Moth na létání relativně stabilní letoun, který dokázal odpouštět občasné chyby, ale měl také pár nedostatků v ovládání. S oblibou byl popisován jako ‘letoun, se kterým je snadné létat, ale obtížné létat dobře’, což z něj dělalo ideální primární/základní nástroj pro výcvik značného množství pilotů připravujících se na vstup do války. Když se na začátku léta 1940 Británie připravovala na hrozící invazi, plánovalo se, že by i umírněný Tiger Moth mohl ukázat svou agresivnější tvář a podpořit piloty Spitfirů a Hurricanů, které předtím vycvičil. ‘Operace Banquet’ totiž počítala s tím, že na obranu britského pobřeží povolá každé dostupné letadlo, které zaútočí na potenciální narušitele všemi dostupnými prostředky. To by znamenalo dodat útočné schopnosti i těm nejméně pravděpodobným letounům a vybavit je pumovnicemi. Pokud by se tehdy Němci o invazi skutečně pokusili, existovala velká pravděpodobnost, že by nepřátelské jednotky na zemi zasypaly roje bombami naložených Tiger Mothů, protože Británie byla připravená použít veškeré své síly k překažení takového troufalého vpádu z pevniny přes průliv. S nemalým přičiněním tohoto vynikajícího učitele pilotů a díky odhodlání britského Královského letectva byl však plán Němců naštěstí odložen na neurčito, neboť se Luftwaffe nepodařilo dobýt kýžené vítězství v letecké bitvě o Británii. Mnoho Tiger Mothů dodnes přežilo v letuschopném stavu a je obdivuhodné, že tento slavný základní cvičný letoun stále plní stejné poslání jako v 30. letech, kdy byl poprvé uveden do služby. Skvělý Tiger Moth tak poskytuje aspirujícím pilotům historických letadel možnost nasbírat cenné zkušenosti s létáním na stroji s ostruhovým podvozkem, než konečně přesedlají na Spitfiry a Mustangy, s nimiž uchvacují davy diváků na leteckých přehlídkách po celém světě. Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 91 Délka:152 mm Šířka: 184 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A04104 - de Havilland D.H.82a Tiger Moth (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 15,2 cm. Balení obsahuje: 91 dílků ke slepení. Informace o modelu: I když musí být klasický Havilland Tiger Moth považován za jedno z nejdůležitějších letadel v dějinách britského letectví, jenom zřídka se mu dostává takového veřejného uznání, jaké si zasluhuje, a obvykle zůstává ve stínu oslnivějších typů jako Supermarine Spitfire nebo Mosquito taktéž od de Havillanda. A přesto by bez tisíců Tiger Mothů, které umožnily připravit nekonečné zástupy pilotů pro vojenskou i civilní službu, byla Británie a její Commonwealth během druhé světové války v opravdových problémech. Většina pilotů, kteří za války přesedlali na řadu různých typů spojeneckých letadel, se naučila své řemeslo právě na tomto klasickém výcvikovém stroji. DH.82 Tiger Moth, který navázal na úspěšnou řadu dvouplošníků, vzlétl poprvé na oblohu v říjnu 1931. Jednalo se o výsledek přání zakladatele společnosti vytvořit letoun, který by překonal své předchůdce, a zároveň by byl dost lákavý, aby si získal zájem několika různých leteckých odvětví. Důkazem úspěchu tohoto záměru se stala okamžitá objednávka RAF, které v novém stroji spatřovalo ideálního kandidáta na primární výcvikovou platformu pro začínající piloty připravující se na létání s nejnovějšími frontovými letouny. Tato první objednávka byla relativně skromná, ale navázalo na ni několik dalších, a tak když se v roce 1939 Evropa pustila do války, mělo britské Královské letectvo k dispozici už 500 Tiger Mothů. Mnoho dalších strojů pak vlastnily letecké kluby po celé zemi, z nichž mnohé byly také přinuceny k vojenské službě, protože bylo nutné vycvičit co nejvíce pilotů. Jak jejich pověst rostla, přišla také řada objednávek ze zahraničí, díky čemuž se výrobní linky de Havillandu musely naplno otáčet, aby stíhaly tento skvělý letoun dodávat. Z pohledu začínajícího pilota byl Tiger Moth na létání relativně stabilní letoun, který dokázal odpouštět občasné chyby, ale měl také pár nedostatků v ovládání. S oblibou byl popisován jako ‘letoun, se kterým je snadné létat, ale obtížné létat dobře’, což z něj dělalo ideální primární/základní nástroj pro výcvik značného množství pilotů připravujících se na vstup do války. Když se na začátku léta 1940 Británie připravovala na hrozící invazi, plánovalo se, že by i umírněný Tiger Moth mohl ukázat svou agresivnější tvář a podpořit piloty Spitfirů a Hurricanů, které předtím vycvičil. ‘Operace Banquet’ totiž počítala s tím, že na obranu britského pobřeží povolá každé dostupné letadlo, které zaútočí na potenciální narušitele všemi dostupnými prostředky. To by znamenalo dodat útočné schopnosti i těm nejméně pravděpodobným letounům a vybavit je pumovnicemi. Pokud by se tehdy Němci o invazi skutečně pokusili, existovala velká pravděpodobnost, že by nepřátelské jednotky na zemi zasypaly roje bombami naložených Tiger Mothů, protože Británie byla připravená použít veškeré své síly k překažení takového troufalého vpádu z pevniny přes průliv. S nemalým přičiněním tohoto vynikajícího učitele pilotů a díky odhodlání britského Královského letectva byl však plán Němců naštěstí odložen na neurčito, neboť se Luftwaffe nepodařilo dobýt kýžené vítězství v letecké bitvě o Británii. Mnoho Tiger Mothů dodnes přežilo v letuschopném stavu a je obdivuhodné, že tento slavný základní cvičný letoun stále plní stejné poslání jako v 30. letech, kdy byl poprvé uveden do služby. Skvělý Tiger Moth tak poskytuje aspirujícím pilotům historických letadel možnost nasbírat cenné zkušenosti s létáním na stroji s ostruhovým podvozkem, než konečně přesedlají na Spitfiry a Mustangy, s nimiž uchvacují davy diváků na leteckých přehlídkách po celém světě. Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 91 Délka:152 mm Šířka: 184 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 B "UN Kongo" edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou fotoleptané detailní díly a obtisky pro 3 letadla. SAAB 29 Flying Barrel, byl švédský jednomotorový proudový stíhací letoun vyvinutý společností Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB) na objednávku švédského letectva a poprvé vzlétl 1. září 1948. Letoun byl v aktivní vojenské službě ve Švédsku a Rakousku od roku 1951 do začátku 70. let 20. století. J29 byl považován za rovnocenný soudobým americkým letounům F-86 Saber a sovětským MiG-15. SAAB 29 byl ve službě ve verzích A, B, C, E a F, přičemž verze F měla výkonnější motor s přídavným spalováním. Dne 6. května 1954 vytvořil kapitán Anders Westerlund s letounem J29 B světový rekord s průměrnou rychlostí 977 km/h na trati dlouhé 500 km. Čas činil 30 minut a 42 sekund. Tím se vzdálil předchozímu americkému rekordu o 27 km/h. Konžská krize a 22. stíhací letka OSN (křídlo F 22 v Kongu). Konžská krize bylo období mocenských bojů a vážných nepokojů v Kongu, které začalo po vyhlášení nezávislosti Konga na Belgii. Na základě žádosti OSN z 23. září 1961 rozhodla švédská vláda, že menší skupina J29 B by měla být vyslána do stíhací perutě OSN, nazvané F 22. Úkolem F 22 bylo chránit leteckou dopravu OSN především prostřednictvím doprovodných a útočných misí, což byl úkol, který skýtal velké praktické obtíže v typu války vedené v Kongu v roce 1961. Obtíže s rozlišením vojenských cílů a civilních objektů byly mimořádně velké. Dne 6. prosince 1961 byly provedeny první útočné mise proti leteckým základnám Kolwezi a Jadotville v Katanze. Operace F 22 s J29 B spolu s indickými letouny Canberra a íránskou a filipínskou skupinou s F-86 Sabers měly v této době zásadní význam pro bezpečnost a úspěch jednotek OSN v Kongu. Jejím významným přínosem byl útok na leteckou základnu v Kolwezi, kde bylo katangské letectvo rychle a překvapivě zcela zničeno na zemi. F 22 byla rozpuštěna v dubnu 1963. Dva letouny J 29 a dva letouny S 29 byly převezeny domů do Švédska, ostatní letouny byly na místě vyhozeny do povětří, protože náklady na jejich přepravu domů byly považovány za příliš drahé, protože by nebyly potřebné pro švédskou válečnou organizaci. V Kongu sloužilo celkem 9 letounů J29 B a 2 letouny S29 C.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 B "UN Kongo" edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou fotoleptané detailní díly a obtisky pro 3 letadla. SAAB 29 Flying Barrel, byl švédský jednomotorový proudový stíhací letoun vyvinutý společností Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB) na objednávku švédského letectva a poprvé vzlétl 1. září 1948. Letoun byl v aktivní vojenské službě ve Švédsku a Rakousku od roku 1951 do začátku 70. let 20. století. J29 byl považován za rovnocenný soudobým americkým letounům F-86 Saber a sovětským MiG-15. SAAB 29 byl ve službě ve verzích A, B, C, E a F, přičemž verze F měla výkonnější motor s přídavným spalováním. Dne 6. května 1954 vytvořil kapitán Anders Westerlund s letounem J29 B světový rekord s průměrnou rychlostí 977 km/h na trati dlouhé 500 km. Čas činil 30 minut a 42 sekund. Tím se vzdálil předchozímu americkému rekordu o 27 km/h. Konžská krize a 22. stíhací letka OSN (křídlo F 22 v Kongu). Konžská krize bylo období mocenských bojů a vážných nepokojů v Kongu, které začalo po vyhlášení nezávislosti Konga na Belgii. Na základě žádosti OSN z 23. září 1961 rozhodla švédská vláda, že menší skupina J29 B by měla být vyslána do stíhací perutě OSN, nazvané F 22. Úkolem F 22 bylo chránit leteckou dopravu OSN především prostřednictvím doprovodných a útočných misí, což byl úkol, který skýtal velké praktické obtíže v typu války vedené v Kongu v roce 1961. Obtíže s rozlišením vojenských cílů a civilních objektů byly mimořádně velké. Dne 6. prosince 1961 byly provedeny první útočné mise proti leteckým základnám Kolwezi a Jadotville v Katanze. Operace F 22 s J29 B spolu s indickými letouny Canberra a íránskou a filipínskou skupinou s F-86 Sabers měly v této době zásadní význam pro bezpečnost a úspěch jednotek OSN v Kongu. Jejím významným přínosem byl útok na leteckou základnu v Kolwezi, kde bylo katangské letectvo rychle a překvapivě zcela zničeno na zemi. F 22 byla rozpuštěna v dubnu 1963. Dva letouny J 29 a dva letouny S 29 byly převezeny domů do Švédska, ostatní letouny byly na místě vyhozeny do povětří, protože náklady na jejich přepravu domů byly považovány za příliš drahé, protože by nebyly potřebné pro švédskou válečnou organizaci. V Kongu sloužilo celkem 9 letounů J29 B a 2 letouny S29 C.