Modely
Celkem 978 produktů
1/48 T-33A Early Version . Lockheed T-33 Shooting Star je americký jednomotorový, celokovový cvičný dolnoplošník. T-33 vycházel z letounu F-80, přičemž došlo k přestavbě vnitřních ploch a přidání druhého pilotního sedadla. První T-33 vzlétl v březnu 1948 a výroba byla ukončena v roce 1959. Bylo vyrobeno 5691 letadel tohoto typu. T-33 byl také používán jako letoun pro vlečení "terčů" během střeleckého výcviku. Verze RT-33A byla vyrobena jako průzkumný letoun s kamerou na přídi letounu. T-33 byl hojně exportován do 39 zemí světa, mimo jiné do Německa, Francie, Belgie, Brazílie nebo Kanady. Technické údaje: délka: 11,49 m, rozpětí křídel: 11,86 m, výška: 3,57 m, maximální rychlost: 970 km/h, praktický strop: 14600 m, maximální dolet: 2050 km, výzbroj: pevná - 2 kulomety M3 ráže 12,7 mm, podvěsná - až 907 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Classic Kit tank A1357 - Tiger 1 Early Production Version (1:35). Model tanku ke slepení. Velikost: 1:35; 24,1cm. Informace o modelu: Výroba Tigeru 1 byla zahájena v srpnu 1942 v továrně Henschel und Sohn v Kasselu, nejprve tempem 25 strojů za měsíc, v dubnu 1944 však vyvrcholila 104 vyrobenými stroji za měsíc. Do jejího ukončení v srpnu 1944 sjelo z výrobních pásů 1355 tanků. Největší množství aktivně bojujících Tigerů – celkem 671 – měli Němci k dispozici 1. července 1944. Postavit Tiger 1 trvalo přibližně dvakrát tak dlouho než jakýkoliv jiný německý tank této doby. Když v lednu 1944 odstartovala výroba vylepšeného Tigeru II, začal být jeho předchůdce brzy stahován ze služby. Hitler chtěl se svou novou smrtící zbraní vyrukovat co nejdříve, proto rozhodl o jejím nasazení do boje o celé měsíce dříve, než bylo původně v plánu. 23. září 1942 se tak poblíž Leningradu vydala do akce četa čtyř Tigerů. Protože se musely probíjet bažinatým, zalesněným terénem, byl jejich pohyb do značné míry omezen na silnice a cesty, a tak bylo mnohem snadnější se proti nim bránit. Řadu z těchto dříve vyrobených modelů navíc trápily problémy s převodovkou, která pokud posádka moc tlačila na pilu, nezvládala obrovskou hmotnost tanku. Řidičům nějakou dobu zabralo, než se naučili vyhýbat přetěžování motoru a převodovky, takže se mnoho strojů porouchávalo. Nejvýznamnější událostí z této mise bylo, když jeden z Tigerů uvízl v bažinaté oblasti, kde ho Němci museli nakonec nechat. Sovětům tak padl do ruky v podstatě v neporušené podobě, což jim umožnilo nastudovat si jeho konstrukci a lépe se proti těmto strojům připravit. Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Délka: 241 mm Šířka: 102 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit tank A1357 - Tiger 1 Early Production Version (1:35). Model tanku ke slepení. Velikost: 1:35; 24,1cm. Informace o modelu: Výroba Tigeru 1 byla zahájena v srpnu 1942 v továrně Henschel und Sohn v Kasselu, nejprve tempem 25 strojů za měsíc, v dubnu 1944 však vyvrcholila 104 vyrobenými stroji za měsíc. Do jejího ukončení v srpnu 1944 sjelo z výrobních pásů 1355 tanků. Největší množství aktivně bojujících Tigerů – celkem 671 – měli Němci k dispozici 1. července 1944. Postavit Tiger 1 trvalo přibližně dvakrát tak dlouho než jakýkoliv jiný německý tank této doby. Když v lednu 1944 odstartovala výroba vylepšeného Tigeru II, začal být jeho předchůdce brzy stahován ze služby. Hitler chtěl se svou novou smrtící zbraní vyrukovat co nejdříve, proto rozhodl o jejím nasazení do boje o celé měsíce dříve, než bylo původně v plánu. 23. září 1942 se tak poblíž Leningradu vydala do akce četa čtyř Tigerů. Protože se musely probíjet bažinatým, zalesněným terénem, byl jejich pohyb do značné míry omezen na silnice a cesty, a tak bylo mnohem snadnější se proti nim bránit. Řadu z těchto dříve vyrobených modelů navíc trápily problémy s převodovkou, která pokud posádka moc tlačila na pilu, nezvládala obrovskou hmotnost tanku. Řidičům nějakou dobu zabralo, než se naučili vyhýbat přetěžování motoru a převodovky, takže se mnoho strojů porouchávalo. Nejvýznamnější událostí z této mise bylo, když jeden z Tigerů uvízl v bažinaté oblasti, kde ho Němci museli nakonec nechat. Sovětům tak padl do ruky v podstatě v neporušené podobě, což jim umožnilo nastudovat si jeho konstrukci a lépe se proti těmto strojům připravit. Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Délka: 241 mm Šířka: 102 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 F4F-4 Wildcat Expert Set - Arma Hobby. Plastikový model letounu F4F-4 Wildcat®, nové výlisky, expertní sada s příslušenstvím. Obsahuje díly pro stavbu modelů F4F-4 nebo Martlet II: plastové díly fotoleptané díly obtisky se šesti možnostmi značení (5x USN/USMC 1x Martlet II) + čtyři bonusová značení (2x USN i 2x USMC) masky pro vrchlík a kola Možnosti značení: Grumman F4F-4 Wildcat, bílá 84, letka VMF-121, kpt. Joe Foss (26 vzdušných vítězství), Guadalcanal, říjen / listopad 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, černá 8-26, letka VGF-27, bývalý letoun operace Torch, Guadalcanal, 8. dubna 1943. Grumman F4F-4 Wildcat, černý 6-F-8, letka VF-6, USS Enterprise, 10. dubna 1942, týden před Doolitttle Raid na Tokio. Grumman F4F-4 Wildcat, 5093 / bílá 23, letka VF-3, USS Yorktown, Lt.Cdr. John S. Thach (3 vzdušná vítězství při první misi), bitva o Midway, ráno 4. června 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, 3512/29-GF-10, letka VGF-29, USS Santee, havárie Ens Joseph M. Gallano během operace Torch, francouzské Maroko, 8. listopadu 1942. Grumman Martlet II, AJ148 / Ø-7A, 888 FAA Squadron z letadlové lodi HMS Formidable, Oran, Alžírsko, 14. prosince 1942. Bonusové označení: Grumman F4F-4 Wildcat, černá 53, letka VMF-121, kpt. Joe Foss, Guadalcanal, říjen/listopad 1942 a leden 1943. První Fossův letoun, který s ním letěl na Guadalcanal s černým číslem 13. Číslo bylo změněno na 53, aby nedošlo k záměně s letounem Cpt. Mariona Carla. Grumman F4F-4 Wildcat, bílá 50, letka VMF-121, Cpt. Joe Foss, Guadalcanal, říjen/listopad 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, 5171/bílá 1, letka VF-3, USS Yorktown. Letoun pilotovaný poručíkem Johnem S. Thachem, když sestřelil kpt. Tomonagu z IJN Hiryu, bitva o Midway, odpoledne 4. června 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, 03511/29-GF-1, letka VGF-29, USS Santee, poručík John T. Blackbourn, operace Torch; 8. listopadu 1942. Grumman F4F-4 - historické shrnutí F4F-4 - druhá verze slavného námořního stíhacího letounu Wildcat - vstoupil do služby v prvním půlroce války v Pacifiku. Jeho předchůdce, F4F-3, se zúčastnil počátečních bojů s Japonci a osvědčil se při odrážení útoků, které na americké skupiny letadlových lodí podnikaly nepřátelské pozemní bombardéry. F4F-3 měl však nevýhodu - jeho křídla byla pevná, což omezovalo počet letadel, která mohla být uložena v hangáru letadlové lodi. Aby tuto nevýhodu odstranili, představili konstruktéři společnosti Grumman novou verzi Wildcatu se skládacími křídly: F4F-4. Letoun byl vybaven vylepšenou pohonnou jednotkou (což si vynutilo přepracování krytu motoru) a měl v křídlech další dva 12,7mm kulomety, celkem tedy šest. První F4F-4 byly na jaře 1942 naloděny na letadlové lodě, což vyvolalo jen smíšené pocity. Zatímco velitelé skupin letadlových lodí nepochybně ocenili zvýšení počtu stíhaček, které měli k dispozici, piloti amerického námořnictva byli nespokojeni s vyšší hmotností F4F-4 a jeho upravenou výzbrojí. Kvůli nutnosti dodávat munici do přídavné výzbroje se efektivní doba střelby zkrátila přibližně o 1/3. Při útoku na skupinu japonských bombardérů se tak zkrácená délka dávky často projevila menšími ztrátami na straně nepřítele. Dalším zdrojem potíží byly horší jízdní vlastnosti Wildcatu ve srovnání s jeho hlavním protivníkem, stíhacím letounem A6M2 Zero. Problém boje se Zerem byl vyřešen zavedením nové taktiky známé jako "Thach Weave" (pojmenované po veliteli letky VF-3 z USS Yorktown). Ta se ukázala jako obzvláště úspěšná během bitvy o Midway, kdy 4. června 1942 šest F4F-4 od VF-3 svázalo...
1/72 F4F-4 Wildcat Expert Set - Arma Hobby. Plastikový model letounu F4F-4 Wildcat®, nové výlisky, expertní sada s příslušenstvím. Obsahuje díly pro stavbu modelů F4F-4 nebo Martlet II: plastové díly fotoleptané díly obtisky se šesti možnostmi značení (5x USN/USMC 1x Martlet II) + čtyři bonusová značení (2x USN i 2x USMC) masky pro vrchlík a kola Možnosti značení: Grumman F4F-4 Wildcat, bílá 84, letka VMF-121, kpt. Joe Foss (26 vzdušných vítězství), Guadalcanal, říjen / listopad 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, černá 8-26, letka VGF-27, bývalý letoun operace Torch, Guadalcanal, 8. dubna 1943. Grumman F4F-4 Wildcat, černý 6-F-8, letka VF-6, USS Enterprise, 10. dubna 1942, týden před Doolitttle Raid na Tokio. Grumman F4F-4 Wildcat, 5093 / bílá 23, letka VF-3, USS Yorktown, Lt.Cdr. John S. Thach (3 vzdušná vítězství při první misi), bitva o Midway, ráno 4. června 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, 3512/29-GF-10, letka VGF-29, USS Santee, havárie Ens Joseph M. Gallano během operace Torch, francouzské Maroko, 8. listopadu 1942. Grumman Martlet II, AJ148 / Ø-7A, 888 FAA Squadron z letadlové lodi HMS Formidable, Oran, Alžírsko, 14. prosince 1942. Bonusové označení: Grumman F4F-4 Wildcat, černá 53, letka VMF-121, kpt. Joe Foss, Guadalcanal, říjen/listopad 1942 a leden 1943. První Fossův letoun, který s ním letěl na Guadalcanal s černým číslem 13. Číslo bylo změněno na 53, aby nedošlo k záměně s letounem Cpt. Mariona Carla. Grumman F4F-4 Wildcat, bílá 50, letka VMF-121, Cpt. Joe Foss, Guadalcanal, říjen/listopad 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, 5171/bílá 1, letka VF-3, USS Yorktown. Letoun pilotovaný poručíkem Johnem S. Thachem, když sestřelil kpt. Tomonagu z IJN Hiryu, bitva o Midway, odpoledne 4. června 1942. Grumman F4F-4 Wildcat, 03511/29-GF-1, letka VGF-29, USS Santee, poručík John T. Blackbourn, operace Torch; 8. listopadu 1942. Grumman F4F-4 - historické shrnutí F4F-4 - druhá verze slavného námořního stíhacího letounu Wildcat - vstoupil do služby v prvním půlroce války v Pacifiku. Jeho předchůdce, F4F-3, se zúčastnil počátečních bojů s Japonci a osvědčil se při odrážení útoků, které na americké skupiny letadlových lodí podnikaly nepřátelské pozemní bombardéry. F4F-3 měl však nevýhodu - jeho křídla byla pevná, což omezovalo počet letadel, která mohla být uložena v hangáru letadlové lodi. Aby tuto nevýhodu odstranili, představili konstruktéři společnosti Grumman novou verzi Wildcatu se skládacími křídly: F4F-4. Letoun byl vybaven vylepšenou pohonnou jednotkou (což si vynutilo přepracování krytu motoru) a měl v křídlech další dva 12,7mm kulomety, celkem tedy šest. První F4F-4 byly na jaře 1942 naloděny na letadlové lodě, což vyvolalo jen smíšené pocity. Zatímco velitelé skupin letadlových lodí nepochybně ocenili zvýšení počtu stíhaček, které měli k dispozici, piloti amerického námořnictva byli nespokojeni s vyšší hmotností F4F-4 a jeho upravenou výzbrojí. Kvůli nutnosti dodávat munici do přídavné výzbroje se efektivní doba střelby zkrátila přibližně o 1/3. Při útoku na skupinu japonských bombardérů se tak zkrácená délka dávky často projevila menšími ztrátami na straně nepřítele. Dalším zdrojem potíží byly horší jízdní vlastnosti Wildcatu ve srovnání s jeho hlavním protivníkem, stíhacím letounem A6M2 Zero. Problém boje se Zerem byl vyřešen zavedením nové taktiky známé jako "Thach Weave" (pojmenované po veliteli letky VF-3 z USS Yorktown). Ta se ukázala jako obzvláště úspěšná během bitvy o Midway, kdy 4. června 1942 šest F4F-4 od VF-3 svázalo...
Classic Kit tank A1363 - Tiger-1, Early Version (1:35). Model tanku ke slepení. Měřítko: 1:35; velikost: 241 mm; obtížnost: 4. Informace o modelu: Výroba Tigeru I byla zahájena v srpnu roku 1942 v továrně Henschel und Sohn v Kasselu, původně v objemu 25 strojů za měsíc. Vrcholu dosáhla v dubnu 1944, kdy z výrobní linky sjelo měsíčně 104 tanků. Než v srpnu 1944 Němci jeho výrobu definitivně ukončili, stihli vyrobit celkem 1355 strojů. Co se počtu nasazených tanků týče, dosáhl Tiger I vrcholu 1. července 1944 s 671 stroji. Výroba Tigeru I trvala zhruba dvakrát tolik než u jakéhokoliv jiného německého tanku té doby. Jakmile v lednu 1944 započala výroba vylepšeného Tigeru II, byl Tiger I brzy postupně stažen. Hitler byl dychtivý využít novou silnou zbraň v boji, a tak nařídil její nasazení do ostré služby o celé měsíce dříve, než bylo původně plánováno. Četa čtyř Tigerů se vydala do akce 23. září 1942 poblíž Leningradu. Protože zde musely operovat v bažinatém a zalesněném terénu, omezoval se jejich pohyb z velké části pouze na silnice a zpevněné cesty, díky čemuž se proti nim dalo mnohem snáze bránit. Mnohé z těchto prvních modelů trápily problémy s převodovkou, která si nedokázala poradit s velkou hmotností vozidla, pokud řidiči moc tlačili na pilu. Zabralo totiž hodně času, než se naučili vyhýbat přetěžování motoru a převodovky, a hodně strojů se kvůli tomu porouchalo. Nejdůležitější událostí, která při této misi nastala, byla situace, kdy jeden z Tigerů uvízl v bažinaté půdě a Němci ho museli opustit. Sovětské jednotky tak dostaly do rukou z velké části netčený stroj, díky kterému si mohly nastudovat jeho konstrukci a připravit si do dalších bojů náležitá protiopatření. Potřebné barvy: - základní: 11, 16, 26, 30, 33, 34, 53, 70, 93, 101, 119, 160, 241, 252, 226 Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Obtížnost: 4 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 14 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit tank A1363 - Tiger-1, Early Version (1:35). Model tanku ke slepení. Měřítko: 1:35; velikost: 241 mm; obtížnost: 4. Informace o modelu: Výroba Tigeru I byla zahájena v srpnu roku 1942 v továrně Henschel und Sohn v Kasselu, původně v objemu 25 strojů za měsíc. Vrcholu dosáhla v dubnu 1944, kdy z výrobní linky sjelo měsíčně 104 tanků. Než v srpnu 1944 Němci jeho výrobu definitivně ukončili, stihli vyrobit celkem 1355 strojů. Co se počtu nasazených tanků týče, dosáhl Tiger I vrcholu 1. července 1944 s 671 stroji. Výroba Tigeru I trvala zhruba dvakrát tolik než u jakéhokoliv jiného německého tanku té doby. Jakmile v lednu 1944 započala výroba vylepšeného Tigeru II, byl Tiger I brzy postupně stažen. Hitler byl dychtivý využít novou silnou zbraň v boji, a tak nařídil její nasazení do ostré služby o celé měsíce dříve, než bylo původně plánováno. Četa čtyř Tigerů se vydala do akce 23. září 1942 poblíž Leningradu. Protože zde musely operovat v bažinatém a zalesněném terénu, omezoval se jejich pohyb z velké části pouze na silnice a zpevněné cesty, díky čemuž se proti nim dalo mnohem snáze bránit. Mnohé z těchto prvních modelů trápily problémy s převodovkou, která si nedokázala poradit s velkou hmotností vozidla, pokud řidiči moc tlačili na pilu. Zabralo totiž hodně času, než se naučili vyhýbat přetěžování motoru a převodovky, a hodně strojů se kvůli tomu porouchalo. Nejdůležitější událostí, která při této misi nastala, byla situace, kdy jeden z Tigerů uvízl v bažinaté půdě a Němci ho museli opustit. Sovětské jednotky tak dostaly do rukou z velké části netčený stroj, díky kterému si mohly nastudovat jeho konstrukci a připravit si do dalších bojů náležitá protiopatření. Potřebné barvy: - základní: 11, 16, 26, 30, 33, 34, 53, 70, 93, 101, 119, 160, 241, 252, 226 Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Obtížnost: 4 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 14 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/35 Sd.Kfz. 173 Pz.Jg. Jagdpanther. The Panzerjäger Panther Sd.Kfz. 173, or Jagdpanther, was a heavy tank destroyer based on the chassis of the Panzer V Panther and was armed with the same long-barreled 8.8 cm gun as the Tiger II or ‘King Tiger’, and a single 7.92 mm MG-34 machine gun in the front glacis plate for local defense. The Jagdpanther had a good power-to-weight ratio and a powerful main gun, which enabled it to destroy any Allied tank. Based on the existing Panther chassis, the vehicle did not suffer too many mechanical problems, and had an upgraded transmission and final drive to counter the Panther's main weakness. The Jagdpanther was powered by the 700hp Maybach HL230 P30 V-12 petrol engine and a 7 speed forward, 1-speed reverse transmission system with a maximum speed of 46 km/h (28.6 mph) and a range of about 200 kilometers (99 miles). It was manned by a crew of five: a driver, radio-operator, commander, gunner and a loader. Two main variants can be distinguished, the earlier (1944 model) G1 with a small internally-bolted main gun mantlet and a modified Panther A engine deck, and the later (1945 model) G2 with a larger, externally-bolted mantlet and a modified Panther G engine deck, though late G1s also had a larger mantlet. Early Jagdpanthers had two vision openings for the driver, whereas late versions had only one. The main gun originally had a monobloc gun barrel, but later versions were equipped with the PaK 43/4 gun with a two-part barrel. Early G1s (to September 1944) were given a distinctive pattern of Zimmerit anti-magnetic mine coating.
1/35 Sd.Kfz. 173 Pz.Jg. Jagdpanther. The Panzerjäger Panther Sd.Kfz. 173, or Jagdpanther, was a heavy tank destroyer based on the chassis of the Panzer V Panther and was armed with the same long-barreled 8.8 cm gun as the Tiger II or ‘King Tiger’, and a single 7.92 mm MG-34 machine gun in the front glacis plate for local defense. The Jagdpanther had a good power-to-weight ratio and a powerful main gun, which enabled it to destroy any Allied tank. Based on the existing Panther chassis, the vehicle did not suffer too many mechanical problems, and had an upgraded transmission and final drive to counter the Panther's main weakness. The Jagdpanther was powered by the 700hp Maybach HL230 P30 V-12 petrol engine and a 7 speed forward, 1-speed reverse transmission system with a maximum speed of 46 km/h (28.6 mph) and a range of about 200 kilometers (99 miles). It was manned by a crew of five: a driver, radio-operator, commander, gunner and a loader. Two main variants can be distinguished, the earlier (1944 model) G1 with a small internally-bolted main gun mantlet and a modified Panther A engine deck, and the later (1945 model) G2 with a larger, externally-bolted mantlet and a modified Panther G engine deck, though late G1s also had a larger mantlet. Early Jagdpanthers had two vision openings for the driver, whereas late versions had only one. The main gun originally had a monobloc gun barrel, but later versions were equipped with the PaK 43/4 gun with a two-part barrel. Early G1s (to September 1944) were given a distinctive pattern of Zimmerit anti-magnetic mine coating.
Classic Kit tank A1359 - Tiger-1, Mid Version (1:35). Model tanku ke slepení. Měřítko: 1:35; velikost: 241 mm. Informace o modelu: Tiger I byl německý těžký tank z druhé světové války, který se od roku 1942 účastnil bojů v Africe a Evropě, obvykle jako součást nezávislých těžkých tankových praporů. Jeho konečné označení bylo Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. E, často se však zkracovalo jenom na Tiger. Díky Tigeru I dostal Wehrmacht první obrněné bojové vozidlo osazené 8,8cm dělem KwK 36. Od srpna 1942 do srpna 1944 se vyrobilo 1347 strojů. Jeho posádku tvořilo 5 členů (řidič, radista, dělostřelec, velitel a nabíječ) a jako pohonnou jednotku využíval vodou chlazený motor V-12, díky kterému se dokázal rozjet až na 45 km/h. Kromě své obávané hlavní zbraně byla součástí jeho výzbroje i dvojice 7,92mm kulometů MG-34, které se hodily při boji na krátkou vzdálenost. Tiger I byl ve své době považován za velmi pokrokový, ale až přehnaně komplikovaný stroj, neboť jeho konstrukce spoléhala na drahé materiály a výrobní postupy vyžadující značné množství práce. Kromě toho ho pronásledovaly určité typy závad podvozku a dalších poruch a jeho vysoká spotřeba paliva také výrazně omezovala jeho dojezd. Údržba byla nákladná, ačkoliv se celkově vzato jednalo o mechanicky spolehlivé vozidlo. Také se obtížně přepravoval a mnohdy se stávalo, že uvízl a nemohl se hnout z místa, když se jeho překrývající se prokládaná kola typu Schachtellaufwerk zasekla kvůli zamrzlému blátu, ledu a sněhu. Tím vším ztrácela tato obávaná zbraň na účinnosti. Na východní frontě se v blátivých jarních obdobích a za velmi tuhých mrazů jednalo o častý problém. Přezdívku „Tiger“ dostal tank od Ferdinanda Porsche a římská číslice přibyla do jeho jména poté, co do výroby vstoupil pozdější Tiger II. Jeho původní označení bylo Panzerkampfwagen VI Ausführung H (tedy „obrněné bojové vozidlo VI verze H“, zkráceně PzKpfw VI Ausf. H), kde „H“ označovalo Henschela jakožto projektanta a výrobce. V inventáři výzbroje byl Tiger klasifikován jako Sd.Kfz. 182. Později v březnu 1943 byl však přeznačen na PzKpfw VI Ausf. E s inventární zkratkou Sd.Kfz. 181. Modely z prostřední fáze výroby byly osazeny druhou koncepcí věže s menší kupolí, ale zůstala jim kola s gumovými lemy. Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Délka: 241 mm Šířka: 102 mm Obtížnost:3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 14 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit tank A1359 - Tiger-1, Mid Version (1:35). Model tanku ke slepení. Měřítko: 1:35; velikost: 241 mm. Informace o modelu: Tiger I byl německý těžký tank z druhé světové války, který se od roku 1942 účastnil bojů v Africe a Evropě, obvykle jako součást nezávislých těžkých tankových praporů. Jeho konečné označení bylo Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. E, často se však zkracovalo jenom na Tiger. Díky Tigeru I dostal Wehrmacht první obrněné bojové vozidlo osazené 8,8cm dělem KwK 36. Od srpna 1942 do srpna 1944 se vyrobilo 1347 strojů. Jeho posádku tvořilo 5 členů (řidič, radista, dělostřelec, velitel a nabíječ) a jako pohonnou jednotku využíval vodou chlazený motor V-12, díky kterému se dokázal rozjet až na 45 km/h. Kromě své obávané hlavní zbraně byla součástí jeho výzbroje i dvojice 7,92mm kulometů MG-34, které se hodily při boji na krátkou vzdálenost. Tiger I byl ve své době považován za velmi pokrokový, ale až přehnaně komplikovaný stroj, neboť jeho konstrukce spoléhala na drahé materiály a výrobní postupy vyžadující značné množství práce. Kromě toho ho pronásledovaly určité typy závad podvozku a dalších poruch a jeho vysoká spotřeba paliva také výrazně omezovala jeho dojezd. Údržba byla nákladná, ačkoliv se celkově vzato jednalo o mechanicky spolehlivé vozidlo. Také se obtížně přepravoval a mnohdy se stávalo, že uvízl a nemohl se hnout z místa, když se jeho překrývající se prokládaná kola typu Schachtellaufwerk zasekla kvůli zamrzlému blátu, ledu a sněhu. Tím vším ztrácela tato obávaná zbraň na účinnosti. Na východní frontě se v blátivých jarních obdobích a za velmi tuhých mrazů jednalo o častý problém. Přezdívku „Tiger“ dostal tank od Ferdinanda Porsche a římská číslice přibyla do jeho jména poté, co do výroby vstoupil pozdější Tiger II. Jeho původní označení bylo Panzerkampfwagen VI Ausführung H (tedy „obrněné bojové vozidlo VI verze H“, zkráceně PzKpfw VI Ausf. H), kde „H“ označovalo Henschela jakožto projektanta a výrobce. V inventáři výzbroje byl Tiger klasifikován jako Sd.Kfz. 182. Později v březnu 1943 byl však přeznačen na PzKpfw VI Ausf. E s inventární zkratkou Sd.Kfz. 181. Modely z prostřední fáze výroby byly osazeny druhou koncepcí věže s menší kupolí, ale zůstala jim kola s gumovými lemy. Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Délka: 241 mm Šířka: 102 mm Obtížnost:3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 14 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 Spitfire MkVc - Airfix. Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:72; velikost: 131 mm; počet dílů: 73; obtížnost: 1. Informace o originálu a modelu: Mnozí považují Supermarine Spitfire za nejslavnější bojové letadlo, které kdy vzlétlo do oblak, i když někteří mohou namítat, že o něčem tak krásném nelze vůbec přemýšlet jako o válečné zbrani. Jednalo se o mnohem komplikovanější letoun než Hawker Hurricane, který byl u RAF jeho předchůdcem, a v době, kdy se v létě roku 1938 dostaly první kusy do rukou peruti č. 19 v Duxfordu, představoval Spitfire vrchol leteckého inženýrství. Tehdy už se také pomalu na obloze sbíhaly mraky předznamenávající příchod války a bylo jasné, že RAF bude potřebovat tolik těchto nádherných letadel, kolik jen bude možné. „Zářné chvíle“ Spitfiru přišly při neúprosných leteckých soubojích během bitvy o Británii, kde si za čtyři měsíce bojů o vzdušnou nadvládu nad jižní Anglií navždy zajistil pověst ikonického stroje. Stíhací velitelství dokonale využilo Spitfiry po boku početnějších Hawker Hurricanů a úspěšně překazilo Luftwaffe její pokus o vyčištění britských letadel z nebe. Především tak ale odvrátilo bezprostřední hrozbu německé invaze. Poté, co bitva o Británii skončila a členové RAF si stihli trochu odpočinout a doplnit zásoby, byli připraveni pustit se do ofenzivy, pořádat výpady za lamanšský průliv mířené na náhodné cíle a zkoušet Luftwaffe vylákat znovu do boje. Spitfire se může pochlubit i tím, že se jedná o jediné spojenecké letadlo, které bylo bez přerušení vyráběno po celou druhou světovou válku a také neustále vylepšováno, aby zůstávalo na špici válečné letecké technologie. Naneštěstí pro RAF, hlavní protivník jeho vlajkové lodě, Messerschmitt Bf109, byl také neustále upravován a zdokonalován. Netrvalo proto dlouho, než se Spitfiry při svých výpadech do severní Francie střetly s nejnovější variantou tohoto schopného letounu, Bf 109F. Elegantní a velmi výkonný Bf 109 ‘Friedrich’ se tehdejším Spitfirům více než vyrovnal, a proto i když mělo RAF důležitý vývojový program už naplánován, situace volala po okamžitém řešení. Výsledný Spitfire Mk.V se stal snad nejúčinnějším „nouzovým“ letadlem, jaké kdy RAF nasadilo do služby. Dokázal spojit vyšší výkon motoru Rolls Royce Merlin 45 s původním drakem Mk.I/II a řadou vylepšení, která už byla připravena pro chystanou budoucí verzi Mk.III, a nejnovější stroj Luftwaffe rázem přestal ve vzájemných soubojích stačit. Díky vyšší výrobní kapacitě podpořené novou továrnou v Castle Bromwich se tyto letouny vyráběly v neskutečném tempu, až se z této provizorní varianty Spitfiru stala nejvíce vyráběná verze s téměř 6500 kusy. Nakonec pronikla na všechny válečné fronty a bojovala nejen na domácím území při obraně vlasti, ale i nad severoafrickými pouštěmi nebo džunglemi dálného východu. Vytvoření „univerzálního křídla“ typu C znamenalo svým způsobem další konstruktérský triumf, neboť nejenže umožnilo osadit letoun několika různými konfiguracemi zbraní, ale snížilo také náročnost a čas potřebný na výrobu. Navíc posílilo podvozek, jehož hlavní část byla vykloněna trochu více dopředu a pilotům tak zase malinko usnadnila nechvalně proslulé obtížné ovládání Spitfiru na zemi. Aby se zachovala životnost motoru Spitfirů i v prostředí horkých a prašných leteckých základen, byly některé z nich osazeny vzduchovým filtrem Vokes. Takový přívěsek v přední části pod vrtulí možná dvakrát neprospěl estetickým kvalitám letounu, a dokonce navíc zvýšil aerodynamický odpor, který ubral z maximální rychlosti okolo 30 km/h, zato je však jasným důkazem, že z celkových více než 20 000 vyrobených Spitfirů byly mnohé nasazeny do prostředí, s nimiž se původně nikdy nepočítalo, a dále tím přispěly k trvalému odkazu tohoto velkolepého letadla. Doporučené barvy (Humbrol): Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 73 Obtížnost: 1 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 Spitfire MkVc - Airfix. Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:72; velikost: 131 mm; počet dílů: 73; obtížnost: 1. Informace o originálu a modelu: Mnozí považují Supermarine Spitfire za nejslavnější bojové letadlo, které kdy vzlétlo do oblak, i když někteří mohou namítat, že o něčem tak krásném nelze vůbec přemýšlet jako o válečné zbrani. Jednalo se o mnohem komplikovanější letoun než Hawker Hurricane, který byl u RAF jeho předchůdcem, a v době, kdy se v létě roku 1938 dostaly první kusy do rukou peruti č. 19 v Duxfordu, představoval Spitfire vrchol leteckého inženýrství. Tehdy už se také pomalu na obloze sbíhaly mraky předznamenávající příchod války a bylo jasné, že RAF bude potřebovat tolik těchto nádherných letadel, kolik jen bude možné. „Zářné chvíle“ Spitfiru přišly při neúprosných leteckých soubojích během bitvy o Británii, kde si za čtyři měsíce bojů o vzdušnou nadvládu nad jižní Anglií navždy zajistil pověst ikonického stroje. Stíhací velitelství dokonale využilo Spitfiry po boku početnějších Hawker Hurricanů a úspěšně překazilo Luftwaffe její pokus o vyčištění britských letadel z nebe. Především tak ale odvrátilo bezprostřední hrozbu německé invaze. Poté, co bitva o Británii skončila a členové RAF si stihli trochu odpočinout a doplnit zásoby, byli připraveni pustit se do ofenzivy, pořádat výpady za lamanšský průliv mířené na náhodné cíle a zkoušet Luftwaffe vylákat znovu do boje. Spitfire se může pochlubit i tím, že se jedná o jediné spojenecké letadlo, které bylo bez přerušení vyráběno po celou druhou světovou válku a také neustále vylepšováno, aby zůstávalo na špici válečné letecké technologie. Naneštěstí pro RAF, hlavní protivník jeho vlajkové lodě, Messerschmitt Bf109, byl také neustále upravován a zdokonalován. Netrvalo proto dlouho, než se Spitfiry při svých výpadech do severní Francie střetly s nejnovější variantou tohoto schopného letounu, Bf 109F. Elegantní a velmi výkonný Bf 109 ‘Friedrich’ se tehdejším Spitfirům více než vyrovnal, a proto i když mělo RAF důležitý vývojový program už naplánován, situace volala po okamžitém řešení. Výsledný Spitfire Mk.V se stal snad nejúčinnějším „nouzovým“ letadlem, jaké kdy RAF nasadilo do služby. Dokázal spojit vyšší výkon motoru Rolls Royce Merlin 45 s původním drakem Mk.I/II a řadou vylepšení, která už byla připravena pro chystanou budoucí verzi Mk.III, a nejnovější stroj Luftwaffe rázem přestal ve vzájemných soubojích stačit. Díky vyšší výrobní kapacitě podpořené novou továrnou v Castle Bromwich se tyto letouny vyráběly v neskutečném tempu, až se z této provizorní varianty Spitfiru stala nejvíce vyráběná verze s téměř 6500 kusy. Nakonec pronikla na všechny válečné fronty a bojovala nejen na domácím území při obraně vlasti, ale i nad severoafrickými pouštěmi nebo džunglemi dálného východu. Vytvoření „univerzálního křídla“ typu C znamenalo svým způsobem další konstruktérský triumf, neboť nejenže umožnilo osadit letoun několika různými konfiguracemi zbraní, ale snížilo také náročnost a čas potřebný na výrobu. Navíc posílilo podvozek, jehož hlavní část byla vykloněna trochu více dopředu a pilotům tak zase malinko usnadnila nechvalně proslulé obtížné ovládání Spitfiru na zemi. Aby se zachovala životnost motoru Spitfirů i v prostředí horkých a prašných leteckých základen, byly některé z nich osazeny vzduchovým filtrem Vokes. Takový přívěsek v přední části pod vrtulí možná dvakrát neprospěl estetickým kvalitám letounu, a dokonce navíc zvýšil aerodynamický odpor, který ubral z maximální rychlosti okolo 30 km/h, zato je však jasným důkazem, že z celkových více než 20 000 vyrobených Spitfirů byly mnohé nasazeny do prostředí, s nimiž se původně nikdy nepočítalo, a dále tím přispěly k trvalému odkazu tohoto velkolepého letadla. Doporučené barvy (Humbrol): Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 73 Obtížnost: 1 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!