Modely
Celkem 647 produktů
1/48 Mig 29 9-13 "Fulcrum C" Russian Swifts With Special Mask. Jedná se o stavebnici proudového letadla vyrobenou vstřikováním plastů. Tato stavebnice od LionRoar reprodukuje MiG-29 "Fulcrum C" 9-13 v měřítku 1/48! Akrobatický tým SWIFTS ("Stryj" v ruštině, což znamená "vlaštovka"), byl založen v roce 1991 a využíval letouny MiG-29 ruského letectva při mnoha svých akrobatických kouscích! Zpočátku tým používal MiG-29 duplex, ale přešel na MiG-29 9-13 Fulcrum C a létal exhibiční lety na leteckých přehlídkách po celé zemi! Tato stavebnice obsahuje různé díly s jemnými výlisky a jednodílným výliskem. Obsahuje obtisky SWIFTS a předseknuté maskovací archy pro barvení. Po kompletním sestavení měří na délku přibližně 36 cm. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/35 British cruiser tank, Crusader MK.III - Border Model. Prototyp tanku Crusader vznikl v roce 1939 jako křižníkový tank a bylo vyrobeno asi 5 300 kusů; stal se základem pro proud následujících britských tanků, jako jsou Cromwell, Comet, Centurion a Chieftain. Během války používala britská armáda dva typy tanků: křižníkové tanky a pěchotní tanky. Křižníkové tanky byly rychlejší a lépe vyzbrojené než pěchotní tanky a měly za úkol vést protitankový boj, ale v Africe bojovaly proti německým tankům Panzer III a Panzer IV. První tým Crusaderů bojoval na frontové linii v bitvě u Fort Capzo v červnu 1941 až do konce severoafrické kampaně v Tunisku. Tato stavebnice od Border Models je zcela novým výliskem! Dodává se s kovovou hlavní a fotoleptanými díly; pásy a závěs jsou pohyblivé. Jako bonus bude poprvé přiložena speciální vystřihovací podložka s originálním potiskem na obou stranách! (Tato položka je součástí pouze první výrobní série modelu; pokud váš model tuto položku neobsahuje, nebyl součástí první výrobní série.) [Obsahuje]: Kovovou hlaveň, fotoleptané díly Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
Model Kit military 6956 - Pz.Kpfw.III Ausf.N s.Pz.Abt.501 Tunisia 1942/43 (Neo Smart Kit) (1:35). Model military ke slepení. Měřítko: 1:35. Informace o modelu: - Velmi přesně a detailně ztvárněný model Pz. Kpfw. III Ausf.N z těžkého obrněného praporu Pz. Abt. 501 v měřítku 1/35 - Pásy NEO TRACK: předpřipravené části pásů zaručují pohodlné a rychlé sestavení, vstřikováním odlité pásy jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako model, takže nanášení nátěru a efektů opotřebení není nijak komplikované; je jednoduché vytvořit pouze rukou realistický efekt prověšených nebo poškozených pásů - Věž vyrobená pomocí propichované formy - Dělová věž s poklopem a detaily interiéru včetně sedačky - Dutá hlaveň děla vytvořená propichovanou formou - Drážkování uvnitř hlavně - Přesně ztvárněný kontejner pro zachytávání prázdných nábojnic - Štít děla má realistické svařované spoje - Autenticky ztvárněný mantlet - Kompletní 7,5cm dělo w.K. L/24 provedené do nejmenších detailů - Realistické tažné lano odlité vstřikováním - Volitelný rám na kanystry na vrchní části věže - Kanystry jako bonus - Detailní krumpáč a bedna s nářadím - Úložný prostor typický pro Pz. Kpfw. III - Asymetrické úložné prostory různých tvarů na pravé a levé straně - Velmi detailní svařované spoje na spodní části trupu - Propichovanou formou odlitá spodní část trupu z jednoho dílu s úžasnými detaily - Propichovanou formou odlitá kapota motoru pro Pz. Kpfw. III - Detailní hydraulické tlumiče - Detailní kyvná ramena zavěšení - Volitelný extra pancíř na čelním štítu - Volitelné držáky pro doplňkový pancíř na vrchní části trupu - Vodicí kola s fotoleptanými kovovými díly - Detailní pojezdová kola a ozubená hnací kola Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Počet dílků: Doporučeno pro děti od 14 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Model Kit military 6956 - Pz.Kpfw.III Ausf.N s.Pz.Abt.501 Tunisia 1942/43 (Neo Smart Kit) (1:35). Model military ke slepení. Měřítko: 1:35. Informace o modelu: - Velmi přesně a detailně ztvárněný model Pz. Kpfw. III Ausf.N z těžkého obrněného praporu Pz. Abt. 501 v měřítku 1/35 - Pásy NEO TRACK: předpřipravené části pásů zaručují pohodlné a rychlé sestavení, vstřikováním odlité pásy jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako model, takže nanášení nátěru a efektů opotřebení není nijak komplikované; je jednoduché vytvořit pouze rukou realistický efekt prověšených nebo poškozených pásů - Věž vyrobená pomocí propichované formy - Dělová věž s poklopem a detaily interiéru včetně sedačky - Dutá hlaveň děla vytvořená propichovanou formou - Drážkování uvnitř hlavně - Přesně ztvárněný kontejner pro zachytávání prázdných nábojnic - Štít děla má realistické svařované spoje - Autenticky ztvárněný mantlet - Kompletní 7,5cm dělo w.K. L/24 provedené do nejmenších detailů - Realistické tažné lano odlité vstřikováním - Volitelný rám na kanystry na vrchní části věže - Kanystry jako bonus - Detailní krumpáč a bedna s nářadím - Úložný prostor typický pro Pz. Kpfw. III - Asymetrické úložné prostory různých tvarů na pravé a levé straně - Velmi detailní svařované spoje na spodní části trupu - Propichovanou formou odlitá spodní část trupu z jednoho dílu s úžasnými detaily - Propichovanou formou odlitá kapota motoru pro Pz. Kpfw. III - Detailní hydraulické tlumiče - Detailní kyvná ramena zavěšení - Volitelný extra pancíř na čelním štítu - Volitelné držáky pro doplňkový pancíř na vrchní části trupu - Vodicí kola s fotoleptanými kovovými díly - Detailní pojezdová kola a ozubená hnací kola Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Počet dílků: Doporučeno pro děti od 14 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit vesmír A50106 - One Step for Man 50th Anniversary of 1st Manned Moon Landing (1:72). Model přistávacího modulu a astronautů ke slepení. Velikost: 1:72. Informace o modelu a originálu: 21. července 1969 – člověk poprvé vstupuje na povrch Měsíce. Američan Neil Armstrong se stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Na jeho povrch vstoupil ve 02.56 GMT v oblasti Moře klidu (Mare Tranquillitatis), necelých 20 minut po prvním otevření poklopu na přistávacím modulu Orel. Armstrong již ve 20.17 GMT předchozího dne ohlásil, že lunární modul bezpečně přistál, slovy: „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál.“ V momentě, kdy došlápl levou nohou na povrch Měsíce, pronesl ikonická slova „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ která ho údajně napadla sama od sebe, aniž by si je připravoval! Dále popsal povrch jako uhelný prach, v němž přistávací modul zanechal jenom malé prohlubně. Tyto historické okamžiky zachytily televizní kamery připevněné k modulu Orel, které zapnul sám Armstrong. Prvních několik minut poté strávil pořizováním fotografií a sbíráním vzorků půdy pro případ, že by musela být mise náhle přerušena. Jeho kolega Edwin 'Buzz' Aldrin se k němu připojil v 03.15 GMT a oba poté sbírali data a plnili různá cvičení – včetně skákání měsíční krajinou – než v 03.41 GMT zasadili do země vlajku Spojených států amerických. Kromě toho odhalili plaketu, na níž byl podpis prezidenta Nixona a nápis pravící: „Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec L. P. 1969. Přišli jsme v míru jménem všeho lidstva.“ Následující mise s sebou už přinesly modernější vybavení. Tato dárková sada umožňuje postavit celou řadu těchto misí až po tu poslední – Apollo 17 z prosince 1972. Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Obtížnost: 2 Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit vesmír A50106 - One Step for Man 50th Anniversary of 1st Manned Moon Landing (1:72). Model přistávacího modulu a astronautů ke slepení. Velikost: 1:72. Informace o modelu a originálu: 21. července 1969 – člověk poprvé vstupuje na povrch Měsíce. Američan Neil Armstrong se stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Na jeho povrch vstoupil ve 02.56 GMT v oblasti Moře klidu (Mare Tranquillitatis), necelých 20 minut po prvním otevření poklopu na přistávacím modulu Orel. Armstrong již ve 20.17 GMT předchozího dne ohlásil, že lunární modul bezpečně přistál, slovy: „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál.“ V momentě, kdy došlápl levou nohou na povrch Měsíce, pronesl ikonická slova „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ která ho údajně napadla sama od sebe, aniž by si je připravoval! Dále popsal povrch jako uhelný prach, v němž přistávací modul zanechal jenom malé prohlubně. Tyto historické okamžiky zachytily televizní kamery připevněné k modulu Orel, které zapnul sám Armstrong. Prvních několik minut poté strávil pořizováním fotografií a sbíráním vzorků půdy pro případ, že by musela být mise náhle přerušena. Jeho kolega Edwin 'Buzz' Aldrin se k němu připojil v 03.15 GMT a oba poté sbírali data a plnili různá cvičení – včetně skákání měsíční krajinou – než v 03.41 GMT zasadili do země vlajku Spojených států amerických. Kromě toho odhalili plaketu, na níž byl podpis prezidenta Nixona a nápis pravící: „Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec L. P. 1969. Přišli jsme v míru jménem všeho lidstva.“ Následující mise s sebou už přinesly modernější vybavení. Tato dárková sada umožňuje postavit celou řadu těchto misí až po tu poslední – Apollo 17 z prosince 1972. Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Obtížnost: 2 Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastikový model letadla 1/72 Messerschmitt Bf 109E-3 - Special Hobby. Messerschmitt Bf 109E byl v letech 1939-40 nejlepší sériově vyráběnou stíhačkou na světě. Výborně vycvičení piloti uplatňující taktiku vymyšlenou během bojů ve Španělsku smetli na vynikajících Bf 109E vše od Polska, přes letectva skandinávských zemí až po letectva západní Evropy. Až hrdý Albion a jeho Hurricany a Spitfiry dokázal převahu Bf 109E eliminovat. Bf 109E-3, tedy verzi se starším kulatým typem kabiny, nabízíme s kamuflážemi pěti strojů. Na čtyřech z nich létali piloti, kteří v roce 1940 byli nebo se v průběhu války stali esy Luftwaffe, Molders, Priler, Bar a Hackl. Všechny stroje zároveň ukazují pestrost kamufláží Emilů Luftwaffe. Plastové díly modelu Bf 109E jsou rozloženy do dvou rámečků, doplněny rámečkem čirých dílů. Povrch dílů i díly samotné jsou velmi detailní a realistické. - velmi přesný a detailní model - snadné sestavení - model lze postavit s odkrytovaným motorem - model lze postavit se sklopenými klapkami a vysunutými sloty - přesné obtisky pro pět strojů, včetně popisek - samostatně prodávané masky čirých dílů a kol - k modelu nabízíme detailní sety
Plastikový model letadla 1/72 Messerschmitt Bf 109E-3 - Special Hobby. Messerschmitt Bf 109E byl v letech 1939-40 nejlepší sériově vyráběnou stíhačkou na světě. Výborně vycvičení piloti uplatňující taktiku vymyšlenou během bojů ve Španělsku smetli na vynikajících Bf 109E vše od Polska, přes letectva skandinávských zemí až po letectva západní Evropy. Až hrdý Albion a jeho Hurricany a Spitfiry dokázal převahu Bf 109E eliminovat. Bf 109E-3, tedy verzi se starším kulatým typem kabiny, nabízíme s kamuflážemi pěti strojů. Na čtyřech z nich létali piloti, kteří v roce 1940 byli nebo se v průběhu války stali esy Luftwaffe, Molders, Priler, Bar a Hackl. Všechny stroje zároveň ukazují pestrost kamufláží Emilů Luftwaffe. Plastové díly modelu Bf 109E jsou rozloženy do dvou rámečků, doplněny rámečkem čirých dílů. Povrch dílů i díly samotné jsou velmi detailní a realistické. - velmi přesný a detailní model - snadné sestavení - model lze postavit s odkrytovaným motorem - model lze postavit se sklopenými klapkami a vysunutými sloty - přesné obtisky pro pět strojů, včetně popisek - samostatně prodávané masky čirých dílů a kol - k modelu nabízíme detailní sety
1/72 2 kits Combo MAZ-537G mid production with CHMZAP-5247G Semitrailer & T-54B - Takom. MAZ-537 je velký vojenský tahač s pohonem 8x8 kol, vybavený vznětovým motorem D12A-525 o objemu 38,9 l a výkonu 525 koní, vyvinutý v Minském automobilovém závodě v Sovětském svazu v 60. letech 20. století. MAZ-537G je typ vybavený navijákem s nosností 15 tun, poprvé vyrobený v roce 1964, a byl provozován jako cisternový transportér, který táhl návěs ChMZAP-5247G a také přepravoval tanky a těžká obrněná pásová vozidla. T-54B je vybaven tankovým kanonem D10T2S vybaveným stabilizátorem STP-2 "Ziklone", zavedením aktivního nočního vidění/zaměřovacího zařízení pro boj v noci a standardní výbavou zařízení pro přejezd pod vodou OPVT. Jedná se o vozidlo, které NATO klasifikovalo a pojmenovalo jako typ zvyšující kapacitu T-54. Stavebnice Takom obsahuje pásy pro T-54B v provedení link-and-length; součástí jsou čiré díly a fotolepty, stejně jako obtisky pro šest verzí. [Obsahuje]: Obsahuje čiré díly, fotoleptané díly, obtisky pro 6 verzí. Nesložený a nenabarvený plastikový model vojenské techniky. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 2 kits Combo MAZ-537G mid production with CHMZAP-5247G Semitrailer & T-54B - Takom. MAZ-537 je velký vojenský tahač s pohonem 8x8 kol, vybavený vznětovým motorem D12A-525 o objemu 38,9 l a výkonu 525 koní, vyvinutý v Minském automobilovém závodě v Sovětském svazu v 60. letech 20. století. MAZ-537G je typ vybavený navijákem s nosností 15 tun, poprvé vyrobený v roce 1964, a byl provozován jako cisternový transportér, který táhl návěs ChMZAP-5247G a také přepravoval tanky a těžká obrněná pásová vozidla. T-54B je vybaven tankovým kanonem D10T2S vybaveným stabilizátorem STP-2 "Ziklone", zavedením aktivního nočního vidění/zaměřovacího zařízení pro boj v noci a standardní výbavou zařízení pro přejezd pod vodou OPVT. Jedná se o vozidlo, které NATO klasifikovalo a pojmenovalo jako typ zvyšující kapacitu T-54. Stavebnice Takom obsahuje pásy pro T-54B v provedení link-and-length; součástí jsou čiré díly a fotolepty, stejně jako obtisky pro šest verzí. [Obsahuje]: Obsahuje čiré díly, fotoleptané díly, obtisky pro 6 verzí. Nesložený a nenabarvený plastikový model vojenské techniky. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 WWII Douglas TBD-1a "Devastator" Floatplane . Douglas TBD Devastator byl americký torpédový bombardér námořnictva Spojených států. Byl objednán v roce 1934, poprvé vzlétl v roce 1935 a do služby vstoupil v roce 1937. V té době se jednalo o nejmodernější letoun létající pro námořnictvo a možná pro jakékoliv námořnictvo na světě. Rychlé tempo vývoje letadel jej však rychle dohnalo a v době japonského útoku na Pearl Harbor byl TBD již zastaralý. Devastator si vedl dobře v prvních bitvách, ale vysloužil si proslulost katastrofálním výkonem během bitvy o Midway, v níž 41 Devastatorů zaznamenalo nulový zásah torpédem a pouze šest jich přežilo návrat na letadlové lodě. Rychlostí i manévrovacími schopnostmi značně převyšovaly stíhačky Mitsubishi Zero, kterým čelily, a většina sil byla zničena bez větších následků, kromě odlákání pozornosti Zera od střemhlavých bombardérů SBD Dauntless, které potopily čtyři letadlové lodě a těžký křižník. Ačkoli byla velká část nevalných výkonů Devastatoru později přičítána mnoha dobře zdokumentovaným závadám amerického torpéda Mark 13, byl letoun po Midwayi vyřazen z frontové služby a nahrazen letounem Grumman TBF Avenger. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/35 Pz.Sfl. Ia - 5cm Pak 38 auf gp. Mun Schlepper VK3.02. Plastová sada pro samohybný tankový kanón Ia s protiletadlovým kanónem 5 cm na obrněném muničním traktoru VK3.02 - bez figurek - segmentové řetězy - 4 možnosti značení Pro Pz.Sfl.Ia 5cm Pak 38 na GP Mun.Schlepper. Po vítězství na západě 5. července 1940 pověřil In 6 Wa Prüf vývoj stíhače lehkých tanků. To by mělo být určeno pro výsadkové jednotky a nemotorizované pěchotní divize. Společnost WaPrüf pověřila společnost Rheinmetall-Borsig vývojem 5 cm Pak 38 L / 60 na podvozku muničního traktoru od společnosti Borgward. Pro úsporu hmotnosti byl vyžadován Schottenpanzer se dvěma 4 mm silnými pancéřovými deskami vpředu a pro dělo, stejně jako se dvěma 3 cm pancéřovými deskami po stranách a vzadu. Tato tloušťka je dost na to, aby byly bezpečné 7,92 mm SMK. Podvozek byl upravený muniční traktor VK 3.02, poháněn 2,3litrovým motorem Borgward 50 HP, který umožnil 4,5tunovému vozidlu dosáhnout rychlosti 30 km / h. Posádku tvořili 3 muži (velitel / střelec, řidič a nakladač. V tankovém programu 41 ze dne 30. května 1941 je poptávka po tomto vozidle uvedena na 3144 kusů. Zahájení výroby bylo plánováno na rok 1943 s výkonem 100 kusů od 1. dubna 44 a od 200 kusů od 1. dubna 45. Dvě experimentální zařízení byla vyrobena do 1. července 42 a skenována pro testování vojsk. 8. srpna 1942 o tancích informovala 19. tanková divize, ale zpráva je ztracena. Měřítko 1:35
1/48 WWII Douglas TBD-1a "Devastator" Floatplane . Douglas TBD Devastator byl americký torpédový bombardér námořnictva Spojených států. Byl objednán v roce 1934, poprvé vzlétl v roce 1935 a do služby vstoupil v roce 1937. V té době se jednalo o nejmodernější letoun létající pro námořnictvo a možná pro jakékoliv námořnictvo na světě. Rychlé tempo vývoje letadel jej však rychle dohnalo a v době japonského útoku na Pearl Harbor byl TBD již zastaralý. Devastator si vedl dobře v prvních bitvách, ale vysloužil si proslulost katastrofálním výkonem během bitvy o Midway, v níž 41 Devastatorů zaznamenalo nulový zásah torpédem a pouze šest jich přežilo návrat na letadlové lodě. Rychlostí i manévrovacími schopnostmi značně převyšovaly stíhačky Mitsubishi Zero, kterým čelily, a většina sil byla zničena bez větších následků, kromě odlákání pozornosti Zera od střemhlavých bombardérů SBD Dauntless, které potopily čtyři letadlové lodě a těžký křižník. Ačkoli byla velká část nevalných výkonů Devastatoru později přičítána mnoha dobře zdokumentovaným závadám amerického torpéda Mark 13, byl letoun po Midwayi vyřazen z frontové služby a nahrazen letounem Grumman TBF Avenger. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/35 Pz.Sfl. Ia - 5cm Pak 38 auf gp. Mun Schlepper VK3.02. Plastová sada pro samohybný tankový kanón Ia s protiletadlovým kanónem 5 cm na obrněném muničním traktoru VK3.02 - bez figurek - segmentové řetězy - 4 možnosti značení Pro Pz.Sfl.Ia 5cm Pak 38 na GP Mun.Schlepper. Po vítězství na západě 5. července 1940 pověřil In 6 Wa Prüf vývoj stíhače lehkých tanků. To by mělo být určeno pro výsadkové jednotky a nemotorizované pěchotní divize. Společnost WaPrüf pověřila společnost Rheinmetall-Borsig vývojem 5 cm Pak 38 L / 60 na podvozku muničního traktoru od společnosti Borgward. Pro úsporu hmotnosti byl vyžadován Schottenpanzer se dvěma 4 mm silnými pancéřovými deskami vpředu a pro dělo, stejně jako se dvěma 3 cm pancéřovými deskami po stranách a vzadu. Tato tloušťka je dost na to, aby byly bezpečné 7,92 mm SMK. Podvozek byl upravený muniční traktor VK 3.02, poháněn 2,3litrovým motorem Borgward 50 HP, který umožnil 4,5tunovému vozidlu dosáhnout rychlosti 30 km / h. Posádku tvořili 3 muži (velitel / střelec, řidič a nakladač. V tankovém programu 41 ze dne 30. května 1941 je poptávka po tomto vozidle uvedena na 3144 kusů. Zahájení výroby bylo plánováno na rok 1943 s výkonem 100 kusů od 1. dubna 44 a od 200 kusů od 1. dubna 45. Dvě experimentální zařízení byla vyrobena do 1. července 42 a skenována pro testování vojsk. 8. srpna 1942 o tancích informovala 19. tanková divize, ale zpráva je ztracena. Měřítko 1:35
1/72 Seafire Mk.Ib. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 90, 102. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 Seafire Mk.Ib „Over Africa“. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 90, 102, 189. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/32 B-25J Mitchell 'Strafer'. North American B-25 Mitchell je americký střední bombardér z období druhé světové války. B-25 byl celokovový jednoplošník s tříbodovým zatahovacím podvozkem a dvojitou směrovou ocasní plochou. Poháněly ho dva motory Wright Cyclon o výkonu od 1300 do 1850 koní v závislosti na verzi. Prototyp byl zalétán v roce 1940 a sériová výroba byla zahájena o rok později. V průběhu války bylo vyrobeno mnoho verzí tohoto bombardéru, mj. B-25G (se 75mm kanónem v přídi), B-25H (se 75mm kanónem a 6 kulomety v přídi) a B-25J (s 8 12,7mm kulomety v přídi). Letouny B-25 bojovaly především v Tichomoří a Středomoří. V určitém počtu byly v rámci dohody o půjčce a pronájmu předány Velké Británii a SSSR, kde si odbyly svůj bojový debut pod Stalingradem. Od roku 1943 létala polská letka č. 305 na B-25. Letoun B-25 se proslavil zejména odvážným bombovým útokem na Tokio v dubnu 1942 (slavný Doolittleův nálet). Technické údaje: Maximální rychlost: 442 km/h, rychlost stoupání: 4 m/s, max. strop: 7600 m, max. dolet: 4300 km, výzbroj: pevná - podle verze 4 až 12 kulometů Browning ráže 12,7 mm nebo kombinace 75mm kanonu a km. podvěsu - až 2700 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 Seafire Mk.Ib. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 90, 102. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 Seafire Mk.Ib „Vokes“. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 64, 90, 102. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
Modelset auto 67686 - 55 Chevy Indy Pace Car (1:25). Model auta ke slepení. Velikost: 1:25; 20 cm. Balení obsahuje: 133 dílků ke slepení, lepidlo, štětec a barvičky. Informace o modelu: Při 39. ročníku závodu Indianapolis 500, který proběhl 30. května 1955, využili pořadatelé červeno-bílý vůz Chevy Bel Air ve verzi bez střechy. Ten poháněl revoluční motor „smallblock“ V8 o objemu 4,3 l. - Mnohodílný motor V8 - Řada pochromovaných dílů - Návod k sestavení a sada autentických obtisků Licence: Obchodní známky General Motors používány pod licencí vlastněnou Revell GmbH. Detaily modelu: Měřítko: 1:25 Počet dílů: 133 Délka: 200 mm Šířka:74 mm Výška: 58 mm Obtížnost: 4 Doporučeno pro děti od 12 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET! Akrylová barva pro modeláře Revell Aqua Color (5 ml) Návod na použití: Vodou ředitelná akrylová barva. Před použitím barvu dobře promíchejte. Nanášejte štětcem, nebo stříkáním na suchý, čistý povrch. Nehořlavá báze, rychle zasychá – nebarvitelné po 1 hodině, úplně uschne za 2–3 hodiny, podle tloušťky vrstvy. V případě potřeby zřeďte vodou. Použitím nevhodného ředidla se může barva zničit! Čistí se ředidlem Revell Aqua Color Clean. Na stříkání se doporučuje ředění maximálně 20 - 25 %. Štětec a pomůcky ihned po použití vypláchněte vodou. Nádobku po použití pevně uzavřete. Po otevření spotřebujte co nejdříve, barva přístupem vzduchu zasychá. Chraňte před mrazem. Obsahuje Směs látek 5-chlor-2methylisothiazol-3(2H)on a 2-methylizothiazol3(2H)-on s chloridem hořečnatým a dusičnanem hořečnatým. Může vyvolat alergickou reakci. Upozornění: Uchovávejte mimo dosah dětí. Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní nebo nebezpečné odpady. Pozor! Nevhodné pro děti do 8 let. Děti mohou výrobek používat pouze pod dohledem dospělé osoby. Tekuté lepidlo na plasty Revell Contacta Professional Návod na použití: Vhodné na přesné lepení sestavovaných modelů. Balení s jehlovým aplikátorem. Lepidlo naneste na jednu plochu. Lepené plochy k sobě přitlačte mírným tlakem. Spoj schne 5-10 sekund, dokonale vytvrdne do 1 hodiny. Přečtěte a uschovejte. Varování! Obsahuje: n-Butylacetat. Hořlavá kapalina a páry. Může způsobit ospalost nebo závratě. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Uchovávejte mimo dosah dětí. Před použitím si přečtěte údaje na štítku. Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření.Tento výrobek není hračka!
1/72 Seafire Mk.Ib „Vokes“. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 64, 90, 102. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 Seafire Mk.Ib „Over Africa“. Supermarine Seafire byl britský jednomístný palubní stíhací letoun vyvinutý v období 2. světové války. Jednalo se o typ přímo odvozený ze slavné stíhačky Supermarine Spitfire. Na začátku druhé světové války byl hlavním stíhacím typem Fleet Air Arm (FAA – britské námořní letectvo) dvoumístný Fairey Fulmar, neboť Admiralita byla přesvědčena, že letoun operující z paluby lodi potřebuje druhého člena posádky k obsluze radiostanice. Jak ale později vyšlo najevo, jednomístné stroje jsou také schopny nasazení z letadlových lodí a mohou lépe čelit protivníkovým stíhačkám. Momentální nedostatek takových strojů se Admiralita rozhodla řešit úpravou stávajících pozemních typů, a tak vedle Hawker Hurricanů požádala i o Supermarine Spitfire.Tyto stroje ale byly nutně potřeba k obraně Británie v Bitvě o Anglii, a tak musela Admiralita počkat. Samotný vývoj započal roku 1941, kdy bylo několik Spitfirů Mk.Vb upraveno zastavěním přistávacího háku a úchytů pro katapult, první z nich byl zalétán v říjnu 1941 a další dva vzlétly počátkem roku 1942. Tyto letouny většinou neměly další námořní vybavení a byly používány jako cvičné. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 156 mm, délka: 128 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 24, H27, 33, 34, 53, 90, 102, 189. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
Modelset auto 67686 - 55 Chevy Indy Pace Car (1:25). Model auta ke slepení. Velikost: 1:25; 20 cm. Balení obsahuje: 133 dílků ke slepení, lepidlo, štětec a barvičky. Informace o modelu: Při 39. ročníku závodu Indianapolis 500, který proběhl 30. května 1955, využili pořadatelé červeno-bílý vůz Chevy Bel Air ve verzi bez střechy. Ten poháněl revoluční motor „smallblock“ V8 o objemu 4,3 l. - Mnohodílný motor V8 - Řada pochromovaných dílů - Návod k sestavení a sada autentických obtisků Licence: Obchodní známky General Motors používány pod licencí vlastněnou Revell GmbH. Detaily modelu: Měřítko: 1:25 Počet dílů: 133 Délka: 200 mm Šířka:74 mm Výška: 58 mm Obtížnost: 4 Doporučeno pro děti od 12 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET! Akrylová barva pro modeláře Revell Aqua Color (5 ml) Návod na použití: Vodou ředitelná akrylová barva. Před použitím barvu dobře promíchejte. Nanášejte štětcem, nebo stříkáním na suchý, čistý povrch. Nehořlavá báze, rychle zasychá – nebarvitelné po 1 hodině, úplně uschne za 2–3 hodiny, podle tloušťky vrstvy. V případě potřeby zřeďte vodou. Použitím nevhodného ředidla se může barva zničit! Čistí se ředidlem Revell Aqua Color Clean. Na stříkání se doporučuje ředění maximálně 20 - 25 %. Štětec a pomůcky ihned po použití vypláchněte vodou. Nádobku po použití pevně uzavřete. Po otevření spotřebujte co nejdříve, barva přístupem vzduchu zasychá. Chraňte před mrazem. Obsahuje Směs látek 5-chlor-2methylisothiazol-3(2H)on a 2-methylizothiazol3(2H)-on s chloridem hořečnatým a dusičnanem hořečnatým. Může vyvolat alergickou reakci. Upozornění: Uchovávejte mimo dosah dětí. Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní nebo nebezpečné odpady. Pozor! Nevhodné pro děti do 8 let. Děti mohou výrobek používat pouze pod dohledem dospělé osoby. Tekuté lepidlo na plasty Revell Contacta Professional Návod na použití: Vhodné na přesné lepení sestavovaných modelů. Balení s jehlovým aplikátorem. Lepidlo naneste na jednu plochu. Lepené plochy k sobě přitlačte mírným tlakem. Spoj schne 5-10 sekund, dokonale vytvrdne do 1 hodiny. Přečtěte a uschovejte. Varování! Obsahuje: n-Butylacetat. Hořlavá kapalina a páry. Může způsobit ospalost nebo závratě. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Uchovávejte mimo dosah dětí. Před použitím si přečtěte údaje na štítku. Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kouření.Tento výrobek není hračka!
1/32 B-25J Mitchell 'Strafer'. North American B-25 Mitchell je americký střední bombardér z období druhé světové války. B-25 byl celokovový jednoplošník s tříbodovým zatahovacím podvozkem a dvojitou směrovou ocasní plochou. Poháněly ho dva motory Wright Cyclon o výkonu od 1300 do 1850 koní v závislosti na verzi. Prototyp byl zalétán v roce 1940 a sériová výroba byla zahájena o rok později. V průběhu války bylo vyrobeno mnoho verzí tohoto bombardéru, mj. B-25G (se 75mm kanónem v přídi), B-25H (se 75mm kanónem a 6 kulomety v přídi) a B-25J (s 8 12,7mm kulomety v přídi). Letouny B-25 bojovaly především v Tichomoří a Středomoří. V určitém počtu byly v rámci dohody o půjčce a pronájmu předány Velké Británii a SSSR, kde si odbyly svůj bojový debut pod Stalingradem. Od roku 1943 létala polská letka č. 305 na B-25. Letoun B-25 se proslavil zejména odvážným bombovým útokem na Tokio v dubnu 1942 (slavný Doolittleův nálet). Technické údaje: Maximální rychlost: 442 km/h, rychlost stoupání: 4 m/s, max. strop: 7600 m, max. dolet: 4300 km, výzbroj: pevná - podle verze 4 až 12 kulometů Browning ráže 12,7 mm nebo kombinace 75mm kanonu a km. podvěsu - až 2700 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Swedish edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948, za jehož řízením seděl britský zkušební pilot Robert Moore. Inženýrský tým Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letadlo blíží ke zvukové bariéře. Tunnan byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 pojmenovaným RM2 společnosti Svenska Flygmotor. Byl také vyzbrojen 4 výkonnými leteckými kanóny Bofors/m/47 ráže 20 mm (Hispano Mk V). Díky těmto vlastnostem se SAAB J29 stal jedním z nejmodernějších proudových stíhacích letounů na světě, vedle amerického F-86 Sabre a ruského Mig 15. Tunnan držel největší výrobní sérii všech letounů SAAB - bylo vyrobeno 661 letounů, z toho 308 letounů ve verzi -F. Verze -F zahrnovala křídlo s "psími zuby" verze -E a byla vybavena verzí motoru Ghost/Svenska Flygmotor RM2B s přídavným spalováním, který měl o 25 % vyšší tah než standardní motor RM2. J 29 byl rychlý a obratný letoun, který účinně sloužil jako stíhací, stíhací bombardovací, průzkumný i jako letoun pro vlekání cílů. Stíhací verze byla z aktivní služby vyřazena v roce 1965 ve Švédsku. V roce 1961 bylo 30 Tunanů J 29F prodáno také do Rakouska, kde zůstaly ve službě až do roku 1972. Tato stavebnice znázorňuje poslední stíhací verzi J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Swedish edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948, za jehož řízením seděl britský zkušební pilot Robert Moore. Inženýrský tým Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letadlo blíží ke zvukové bariéře. Tunnan byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 pojmenovaným RM2 společnosti Svenska Flygmotor. Byl také vyzbrojen 4 výkonnými leteckými kanóny Bofors/m/47 ráže 20 mm (Hispano Mk V). Díky těmto vlastnostem se SAAB J29 stal jedním z nejmodernějších proudových stíhacích letounů na světě, vedle amerického F-86 Sabre a ruského Mig 15. Tunnan držel největší výrobní sérii všech letounů SAAB - bylo vyrobeno 661 letounů, z toho 308 letounů ve verzi -F. Verze -F zahrnovala křídlo s "psími zuby" verze -E a byla vybavena verzí motoru Ghost/Svenska Flygmotor RM2B s přídavným spalováním, který měl o 25 % vyšší tah než standardní motor RM2. J 29 byl rychlý a obratný letoun, který účinně sloužil jako stíhací, stíhací bombardovací, průzkumný i jako letoun pro vlekání cílů. Stíhací verze byla z aktivní služby vyřazena v roce 1965 ve Švédsku. V roce 1961 bylo 30 Tunanů J 29F prodáno také do Rakouska, kde zůstaly ve službě až do roku 1972. Tato stavebnice znázorňuje poslední stíhací verzi J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
1/48 B-17G Flying Fortress - early production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 B-17G Flying Fortress - Late Production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 B-17G Flying Fortress - early production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 B-17G Flying Fortress - Late Production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 B-17F Flying Fortress - HK Models. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 B-17F Flying Fortress - HK Models. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.