Hračky
Celkem 2238 produktů
Classic Kit letadlo A04104 - de Havilland D.H.82a Tiger Moth (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 15,2 cm. Balení obsahuje: 91 dílků ke slepení. Informace o modelu: I když musí být klasický Havilland Tiger Moth považován za jedno z nejdůležitějších letadel v dějinách britského letectví, jenom zřídka se mu dostává takového veřejného uznání, jaké si zasluhuje, a obvykle zůstává ve stínu oslnivějších typů jako Supermarine Spitfire nebo Mosquito taktéž od de Havillanda. A přesto by bez tisíců Tiger Mothů, které umožnily připravit nekonečné zástupy pilotů pro vojenskou i civilní službu, byla Británie a její Commonwealth během druhé světové války v opravdových problémech. Většina pilotů, kteří za války přesedlali na řadu různých typů spojeneckých letadel, se naučila své řemeslo právě na tomto klasickém výcvikovém stroji. DH.82 Tiger Moth, který navázal na úspěšnou řadu dvouplošníků, vzlétl poprvé na oblohu v říjnu 1931. Jednalo se o výsledek přání zakladatele společnosti vytvořit letoun, který by překonal své předchůdce, a zároveň by byl dost lákavý, aby si získal zájem několika různých leteckých odvětví. Důkazem úspěchu tohoto záměru se stala okamžitá objednávka RAF, které v novém stroji spatřovalo ideálního kandidáta na primární výcvikovou platformu pro začínající piloty připravující se na létání s nejnovějšími frontovými letouny. Tato první objednávka byla relativně skromná, ale navázalo na ni několik dalších, a tak když se v roce 1939 Evropa pustila do války, mělo britské Královské letectvo k dispozici už 500 Tiger Mothů. Mnoho dalších strojů pak vlastnily letecké kluby po celé zemi, z nichž mnohé byly také přinuceny k vojenské službě, protože bylo nutné vycvičit co nejvíce pilotů. Jak jejich pověst rostla, přišla také řada objednávek ze zahraničí, díky čemuž se výrobní linky de Havillandu musely naplno otáčet, aby stíhaly tento skvělý letoun dodávat. Z pohledu začínajícího pilota byl Tiger Moth na létání relativně stabilní letoun, který dokázal odpouštět občasné chyby, ale měl také pár nedostatků v ovládání. S oblibou byl popisován jako ‘letoun, se kterým je snadné létat, ale obtížné létat dobře’, což z něj dělalo ideální primární/základní nástroj pro výcvik značného množství pilotů připravujících se na vstup do války. Když se na začátku léta 1940 Británie připravovala na hrozící invazi, plánovalo se, že by i umírněný Tiger Moth mohl ukázat svou agresivnější tvář a podpořit piloty Spitfirů a Hurricanů, které předtím vycvičil. ‘Operace Banquet’ totiž počítala s tím, že na obranu britského pobřeží povolá každé dostupné letadlo, které zaútočí na potenciální narušitele všemi dostupnými prostředky. To by znamenalo dodat útočné schopnosti i těm nejméně pravděpodobným letounům a vybavit je pumovnicemi. Pokud by se tehdy Němci o invazi skutečně pokusili, existovala velká pravděpodobnost, že by nepřátelské jednotky na zemi zasypaly roje bombami naložených Tiger Mothů, protože Británie byla připravená použít veškeré své síly k překažení takového troufalého vpádu z pevniny přes průliv. S nemalým přičiněním tohoto vynikajícího učitele pilotů a díky odhodlání britského Královského letectva byl však plán Němců naštěstí odložen na neurčito, neboť se Luftwaffe nepodařilo dobýt kýžené vítězství v letecké bitvě o Británii. Mnoho Tiger Mothů dodnes přežilo v letuschopném stavu a je obdivuhodné, že tento slavný základní cvičný letoun stále plní stejné poslání jako v 30. letech, kdy byl poprvé uveden do služby. Skvělý Tiger Moth tak poskytuje aspirujícím pilotům historických letadel možnost nasbírat cenné zkušenosti s létáním na stroji s ostruhovým podvozkem, než konečně přesedlají na Spitfiry a Mustangy, s nimiž uchvacují davy diváků na leteckých přehlídkách po celém světě. Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 91 Délka:152 mm Šířka: 184 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 Spitfire MkVc - Airfix. Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:72; velikost: 131 mm; počet dílů: 73; obtížnost: 1. Informace o originálu a modelu: Mnozí považují Supermarine Spitfire za nejslavnější bojové letadlo, které kdy vzlétlo do oblak, i když někteří mohou namítat, že o něčem tak krásném nelze vůbec přemýšlet jako o válečné zbrani. Jednalo se o mnohem komplikovanější letoun než Hawker Hurricane, který byl u RAF jeho předchůdcem, a v době, kdy se v létě roku 1938 dostaly první kusy do rukou peruti č. 19 v Duxfordu, představoval Spitfire vrchol leteckého inženýrství. Tehdy už se také pomalu na obloze sbíhaly mraky předznamenávající příchod války a bylo jasné, že RAF bude potřebovat tolik těchto nádherných letadel, kolik jen bude možné. „Zářné chvíle“ Spitfiru přišly při neúprosných leteckých soubojích během bitvy o Británii, kde si za čtyři měsíce bojů o vzdušnou nadvládu nad jižní Anglií navždy zajistil pověst ikonického stroje. Stíhací velitelství dokonale využilo Spitfiry po boku početnějších Hawker Hurricanů a úspěšně překazilo Luftwaffe její pokus o vyčištění britských letadel z nebe. Především tak ale odvrátilo bezprostřední hrozbu německé invaze. Poté, co bitva o Británii skončila a členové RAF si stihli trochu odpočinout a doplnit zásoby, byli připraveni pustit se do ofenzivy, pořádat výpady za lamanšský průliv mířené na náhodné cíle a zkoušet Luftwaffe vylákat znovu do boje. Spitfire se může pochlubit i tím, že se jedná o jediné spojenecké letadlo, které bylo bez přerušení vyráběno po celou druhou světovou válku a také neustále vylepšováno, aby zůstávalo na špici válečné letecké technologie. Naneštěstí pro RAF, hlavní protivník jeho vlajkové lodě, Messerschmitt Bf109, byl také neustále upravován a zdokonalován. Netrvalo proto dlouho, než se Spitfiry při svých výpadech do severní Francie střetly s nejnovější variantou tohoto schopného letounu, Bf 109F. Elegantní a velmi výkonný Bf 109 ‘Friedrich’ se tehdejším Spitfirům více než vyrovnal, a proto i když mělo RAF důležitý vývojový program už naplánován, situace volala po okamžitém řešení. Výsledný Spitfire Mk.V se stal snad nejúčinnějším „nouzovým“ letadlem, jaké kdy RAF nasadilo do služby. Dokázal spojit vyšší výkon motoru Rolls Royce Merlin 45 s původním drakem Mk.I/II a řadou vylepšení, která už byla připravena pro chystanou budoucí verzi Mk.III, a nejnovější stroj Luftwaffe rázem přestal ve vzájemných soubojích stačit. Díky vyšší výrobní kapacitě podpořené novou továrnou v Castle Bromwich se tyto letouny vyráběly v neskutečném tempu, až se z této provizorní varianty Spitfiru stala nejvíce vyráběná verze s téměř 6500 kusy. Nakonec pronikla na všechny válečné fronty a bojovala nejen na domácím území při obraně vlasti, ale i nad severoafrickými pouštěmi nebo džunglemi dálného východu. Vytvoření „univerzálního křídla“ typu C znamenalo svým způsobem další konstruktérský triumf, neboť nejenže umožnilo osadit letoun několika různými konfiguracemi zbraní, ale snížilo také náročnost a čas potřebný na výrobu. Navíc posílilo podvozek, jehož hlavní část byla vykloněna trochu více dopředu a pilotům tak zase malinko usnadnila nechvalně proslulé obtížné ovládání Spitfiru na zemi. Aby se zachovala životnost motoru Spitfirů i v prostředí horkých a prašných leteckých základen, byly některé z nich osazeny vzduchovým filtrem Vokes. Takový přívěsek v přední části pod vrtulí možná dvakrát neprospěl estetickým kvalitám letounu, a dokonce navíc zvýšil aerodynamický odpor, který ubral z maximální rychlosti okolo 30 km/h, zato je však jasným důkazem, že z celkových více než 20 000 vyrobených Spitfirů byly mnohé nasazeny do prostředí, s nimiž se původně nikdy nepočítalo, a dále tím přispěly k trvalému odkazu tohoto velkolepého letadla. Doporučené barvy (Humbrol): Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 73 Obtížnost: 1 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A04104 - de Havilland D.H.82a Tiger Moth (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 15,2 cm. Balení obsahuje: 91 dílků ke slepení. Informace o modelu: I když musí být klasický Havilland Tiger Moth považován za jedno z nejdůležitějších letadel v dějinách britského letectví, jenom zřídka se mu dostává takového veřejného uznání, jaké si zasluhuje, a obvykle zůstává ve stínu oslnivějších typů jako Supermarine Spitfire nebo Mosquito taktéž od de Havillanda. A přesto by bez tisíců Tiger Mothů, které umožnily připravit nekonečné zástupy pilotů pro vojenskou i civilní službu, byla Británie a její Commonwealth během druhé světové války v opravdových problémech. Většina pilotů, kteří za války přesedlali na řadu různých typů spojeneckých letadel, se naučila své řemeslo právě na tomto klasickém výcvikovém stroji. DH.82 Tiger Moth, který navázal na úspěšnou řadu dvouplošníků, vzlétl poprvé na oblohu v říjnu 1931. Jednalo se o výsledek přání zakladatele společnosti vytvořit letoun, který by překonal své předchůdce, a zároveň by byl dost lákavý, aby si získal zájem několika různých leteckých odvětví. Důkazem úspěchu tohoto záměru se stala okamžitá objednávka RAF, které v novém stroji spatřovalo ideálního kandidáta na primární výcvikovou platformu pro začínající piloty připravující se na létání s nejnovějšími frontovými letouny. Tato první objednávka byla relativně skromná, ale navázalo na ni několik dalších, a tak když se v roce 1939 Evropa pustila do války, mělo britské Královské letectvo k dispozici už 500 Tiger Mothů. Mnoho dalších strojů pak vlastnily letecké kluby po celé zemi, z nichž mnohé byly také přinuceny k vojenské službě, protože bylo nutné vycvičit co nejvíce pilotů. Jak jejich pověst rostla, přišla také řada objednávek ze zahraničí, díky čemuž se výrobní linky de Havillandu musely naplno otáčet, aby stíhaly tento skvělý letoun dodávat. Z pohledu začínajícího pilota byl Tiger Moth na létání relativně stabilní letoun, který dokázal odpouštět občasné chyby, ale měl také pár nedostatků v ovládání. S oblibou byl popisován jako ‘letoun, se kterým je snadné létat, ale obtížné létat dobře’, což z něj dělalo ideální primární/základní nástroj pro výcvik značného množství pilotů připravujících se na vstup do války. Když se na začátku léta 1940 Británie připravovala na hrozící invazi, plánovalo se, že by i umírněný Tiger Moth mohl ukázat svou agresivnější tvář a podpořit piloty Spitfirů a Hurricanů, které předtím vycvičil. ‘Operace Banquet’ totiž počítala s tím, že na obranu britského pobřeží povolá každé dostupné letadlo, které zaútočí na potenciální narušitele všemi dostupnými prostředky. To by znamenalo dodat útočné schopnosti i těm nejméně pravděpodobným letounům a vybavit je pumovnicemi. Pokud by se tehdy Němci o invazi skutečně pokusili, existovala velká pravděpodobnost, že by nepřátelské jednotky na zemi zasypaly roje bombami naložených Tiger Mothů, protože Británie byla připravená použít veškeré své síly k překažení takového troufalého vpádu z pevniny přes průliv. S nemalým přičiněním tohoto vynikajícího učitele pilotů a díky odhodlání britského Královského letectva byl však plán Němců naštěstí odložen na neurčito, neboť se Luftwaffe nepodařilo dobýt kýžené vítězství v letecké bitvě o Británii. Mnoho Tiger Mothů dodnes přežilo v letuschopném stavu a je obdivuhodné, že tento slavný základní cvičný letoun stále plní stejné poslání jako v 30. letech, kdy byl poprvé uveden do služby. Skvělý Tiger Moth tak poskytuje aspirujícím pilotům historických letadel možnost nasbírat cenné zkušenosti s létáním na stroji s ostruhovým podvozkem, než konečně přesedlají na Spitfiry a Mustangy, s nimiž uchvacují davy diváků na leteckých přehlídkách po celém světě. Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 91 Délka:152 mm Šířka: 184 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 2 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 Spitfire MkVc - Airfix. Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:72; velikost: 131 mm; počet dílů: 73; obtížnost: 1. Informace o originálu a modelu: Mnozí považují Supermarine Spitfire za nejslavnější bojové letadlo, které kdy vzlétlo do oblak, i když někteří mohou namítat, že o něčem tak krásném nelze vůbec přemýšlet jako o válečné zbrani. Jednalo se o mnohem komplikovanější letoun než Hawker Hurricane, který byl u RAF jeho předchůdcem, a v době, kdy se v létě roku 1938 dostaly první kusy do rukou peruti č. 19 v Duxfordu, představoval Spitfire vrchol leteckého inženýrství. Tehdy už se také pomalu na obloze sbíhaly mraky předznamenávající příchod války a bylo jasné, že RAF bude potřebovat tolik těchto nádherných letadel, kolik jen bude možné. „Zářné chvíle“ Spitfiru přišly při neúprosných leteckých soubojích během bitvy o Británii, kde si za čtyři měsíce bojů o vzdušnou nadvládu nad jižní Anglií navždy zajistil pověst ikonického stroje. Stíhací velitelství dokonale využilo Spitfiry po boku početnějších Hawker Hurricanů a úspěšně překazilo Luftwaffe její pokus o vyčištění britských letadel z nebe. Především tak ale odvrátilo bezprostřední hrozbu německé invaze. Poté, co bitva o Británii skončila a členové RAF si stihli trochu odpočinout a doplnit zásoby, byli připraveni pustit se do ofenzivy, pořádat výpady za lamanšský průliv mířené na náhodné cíle a zkoušet Luftwaffe vylákat znovu do boje. Spitfire se může pochlubit i tím, že se jedná o jediné spojenecké letadlo, které bylo bez přerušení vyráběno po celou druhou světovou válku a také neustále vylepšováno, aby zůstávalo na špici válečné letecké technologie. Naneštěstí pro RAF, hlavní protivník jeho vlajkové lodě, Messerschmitt Bf109, byl také neustále upravován a zdokonalován. Netrvalo proto dlouho, než se Spitfiry při svých výpadech do severní Francie střetly s nejnovější variantou tohoto schopného letounu, Bf 109F. Elegantní a velmi výkonný Bf 109 ‘Friedrich’ se tehdejším Spitfirům více než vyrovnal, a proto i když mělo RAF důležitý vývojový program už naplánován, situace volala po okamžitém řešení. Výsledný Spitfire Mk.V se stal snad nejúčinnějším „nouzovým“ letadlem, jaké kdy RAF nasadilo do služby. Dokázal spojit vyšší výkon motoru Rolls Royce Merlin 45 s původním drakem Mk.I/II a řadou vylepšení, která už byla připravena pro chystanou budoucí verzi Mk.III, a nejnovější stroj Luftwaffe rázem přestal ve vzájemných soubojích stačit. Díky vyšší výrobní kapacitě podpořené novou továrnou v Castle Bromwich se tyto letouny vyráběly v neskutečném tempu, až se z této provizorní varianty Spitfiru stala nejvíce vyráběná verze s téměř 6500 kusy. Nakonec pronikla na všechny válečné fronty a bojovala nejen na domácím území při obraně vlasti, ale i nad severoafrickými pouštěmi nebo džunglemi dálného východu. Vytvoření „univerzálního křídla“ typu C znamenalo svým způsobem další konstruktérský triumf, neboť nejenže umožnilo osadit letoun několika různými konfiguracemi zbraní, ale snížilo také náročnost a čas potřebný na výrobu. Navíc posílilo podvozek, jehož hlavní část byla vykloněna trochu více dopředu a pilotům tak zase malinko usnadnila nechvalně proslulé obtížné ovládání Spitfiru na zemi. Aby se zachovala životnost motoru Spitfirů i v prostředí horkých a prašných leteckých základen, byly některé z nich osazeny vzduchovým filtrem Vokes. Takový přívěsek v přední části pod vrtulí možná dvakrát neprospěl estetickým kvalitám letounu, a dokonce navíc zvýšil aerodynamický odpor, který ubral z maximální rychlosti okolo 30 km/h, zato je však jasným důkazem, že z celkových více než 20 000 vyrobených Spitfirů byly mnohé nasazeny do prostředí, s nimiž se původně nikdy nepočítalo, a dále tím přispěly k trvalému odkazu tohoto velkolepého letadla. Doporučené barvy (Humbrol): Detaily modelu: Měřítko: 1:72 Počet dílů: 73 Obtížnost: 1 Body Flying Hours: 1 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/35 German Pz.Sp.Wg. 1ZM (i). Od konce třicátých let až do vypuknutí druhé světové války byly téměř všechny Lancie přiděleny záložním a/nebo druhosledovým jednotkám nebo skladům (dokonce i v severní Africe). Přestože byly zaznamenány některé nedostatky, byly Lancie považovány za vhodné pro svou roli. Na začátku druhé světové války měla italská armáda k dispozici přibližně 62 obrněných automobilů Lancia vzor 1915 a 1917, některé byly přezbrojeny kulomety Fiat14/35 a několik dalších 7,7 mm Breda Safat - dobrá zbraň ze zásob Regia Aeronautica (italské letectvo). Teprve v samém závěru 30. let došlo k určitému pokroku v obecném směru mechanizace. V prvních letech války se akce dočkalo jen velmi málo Lancií, protože se rychle ukázalo, že jejich tenké pancéřování a slabá výzbroj nemohou odolně čelit nepřátelským zbraním. Vypuknutí války v červnu 1940 zastihlo italské obrněné jednotky v AOI (Italská východní Afrika) téměř zcela nepřipravené, a to i pro její vlastní obranu. Mezi několika málo obrněnými vozidly přítomnými v zemi bylo jen několik Lancií Vozidlo však zůstalo ve službě po celou dobu války, až do roku 1943. Pouze šest Lancií se nacházelo v obrněné automobilové četě "Battaglione Misto Egeo" (Smíšený prapor, Egejský) v kasárnách Psito na ostrově Rhodos, pod velením italské pěší divize "Regina". Zúčastnili se zmatečných událostí při příměří v září 1943 a střetnutí s Němci, ale posádky musely sabotovat svá vozidla, aby nepadla do německých rukou. Několik obrněných vozů se ztratilo na Balkáně, ale záznamy jsou kusé. Další vozidla byla zabavena Němci poté, co Itálie v roce 1943 přešla na jejich stranu, a dostala označení Panzerspähwagen 1ZM (I). Od února 1944 byly téměř výhradně používány v okolí Abbazie a Fiume pro protipartyzánské úkoly, kde by jejich nedostatečná pancéřová ochrana a palebná síla nebyly tak kritické. V roce 1945 byly Lancias nasazeny v severovýchodní Itálii. Průhledné díly pro světlomety Gumová kola Včetně motoru a interiéru Obtisky s potiskem Cartograf Barevný návod Kniha z limitované edice
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 B "UN Kongo" edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou fotoleptané detailní díly a obtisky pro 3 letadla. SAAB 29 Flying Barrel, byl švédský jednomotorový proudový stíhací letoun vyvinutý společností Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB) na objednávku švédského letectva a poprvé vzlétl 1. září 1948. Letoun byl v aktivní vojenské službě ve Švédsku a Rakousku od roku 1951 do začátku 70. let 20. století. J29 byl považován za rovnocenný soudobým americkým letounům F-86 Saber a sovětským MiG-15. SAAB 29 byl ve službě ve verzích A, B, C, E a F, přičemž verze F měla výkonnější motor s přídavným spalováním. Dne 6. května 1954 vytvořil kapitán Anders Westerlund s letounem J29 B světový rekord s průměrnou rychlostí 977 km/h na trati dlouhé 500 km. Čas činil 30 minut a 42 sekund. Tím se vzdálil předchozímu americkému rekordu o 27 km/h. Konžská krize a 22. stíhací letka OSN (křídlo F 22 v Kongu). Konžská krize bylo období mocenských bojů a vážných nepokojů v Kongu, které začalo po vyhlášení nezávislosti Konga na Belgii. Na základě žádosti OSN z 23. září 1961 rozhodla švédská vláda, že menší skupina J29 B by měla být vyslána do stíhací perutě OSN, nazvané F 22. Úkolem F 22 bylo chránit leteckou dopravu OSN především prostřednictvím doprovodných a útočných misí, což byl úkol, který skýtal velké praktické obtíže v typu války vedené v Kongu v roce 1961. Obtíže s rozlišením vojenských cílů a civilních objektů byly mimořádně velké. Dne 6. prosince 1961 byly provedeny první útočné mise proti leteckým základnám Kolwezi a Jadotville v Katanze. Operace F 22 s J29 B spolu s indickými letouny Canberra a íránskou a filipínskou skupinou s F-86 Sabers měly v této době zásadní význam pro bezpečnost a úspěch jednotek OSN v Kongu. Jejím významným přínosem byl útok na leteckou základnu v Kolwezi, kde bylo katangské letectvo rychle a překvapivě zcela zničeno na zemi. F 22 byla rozpuštěna v dubnu 1963. Dva letouny J 29 a dva letouny S 29 byly převezeny domů do Švédska, ostatní letouny byly na místě vyhozeny do povětří, protože náklady na jejich přepravu domů byly považovány za příliš drahé, protože by nebyly potřebné pro švédskou válečnou organizaci. V Kongu sloužilo celkem 9 letounů J29 B a 2 letouny S29 C.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 B "UN Kongo" edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou fotoleptané detailní díly a obtisky pro 3 letadla. SAAB 29 Flying Barrel, byl švédský jednomotorový proudový stíhací letoun vyvinutý společností Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB) na objednávku švédského letectva a poprvé vzlétl 1. září 1948. Letoun byl v aktivní vojenské službě ve Švédsku a Rakousku od roku 1951 do začátku 70. let 20. století. J29 byl považován za rovnocenný soudobým americkým letounům F-86 Saber a sovětským MiG-15. SAAB 29 byl ve službě ve verzích A, B, C, E a F, přičemž verze F měla výkonnější motor s přídavným spalováním. Dne 6. května 1954 vytvořil kapitán Anders Westerlund s letounem J29 B světový rekord s průměrnou rychlostí 977 km/h na trati dlouhé 500 km. Čas činil 30 minut a 42 sekund. Tím se vzdálil předchozímu americkému rekordu o 27 km/h. Konžská krize a 22. stíhací letka OSN (křídlo F 22 v Kongu). Konžská krize bylo období mocenských bojů a vážných nepokojů v Kongu, které začalo po vyhlášení nezávislosti Konga na Belgii. Na základě žádosti OSN z 23. září 1961 rozhodla švédská vláda, že menší skupina J29 B by měla být vyslána do stíhací perutě OSN, nazvané F 22. Úkolem F 22 bylo chránit leteckou dopravu OSN především prostřednictvím doprovodných a útočných misí, což byl úkol, který skýtal velké praktické obtíže v typu války vedené v Kongu v roce 1961. Obtíže s rozlišením vojenských cílů a civilních objektů byly mimořádně velké. Dne 6. prosince 1961 byly provedeny první útočné mise proti leteckým základnám Kolwezi a Jadotville v Katanze. Operace F 22 s J29 B spolu s indickými letouny Canberra a íránskou a filipínskou skupinou s F-86 Sabers měly v této době zásadní význam pro bezpečnost a úspěch jednotek OSN v Kongu. Jejím významným přínosem byl útok na leteckou základnu v Kolwezi, kde bylo katangské letectvo rychle a překvapivě zcela zničeno na zemi. F 22 byla rozpuštěna v dubnu 1963. Dva letouny J 29 a dva letouny S 29 byly převezeny domů do Švédska, ostatní letouny byly na místě vyhozeny do povětří, protože náklady na jejich přepravu domů byly považovány za příliš drahé, protože by nebyly potřebné pro švédskou válečnou organizaci. V Kongu sloužilo celkem 9 letounů J29 B a 2 letouny S29 C.