Celkem 2433 produktů
1/32 Lancaster B Mk III. Dambuster. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster MK.I Canadian 3 into 1. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster MK.I Canadian 3 into 1. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster B Mk III. Dambuster. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 B-17G Flying Fortress - Late Production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 B-17G Flying Fortress - Late Production. Boeing B-17 Flying Fortress je čtyřmotorový těžký bombardér vyvinutý ve 30. letech 20. století pro Armádní letectvo Spojených států (USAAC). V soutěži s firmami Douglas a Martin o zakázku na stavbu 200 bombardérů předčil Boeing (prototyp Model 299/XB-17) oba konkurenty a překonal výkonnostní specifikace leteckého sboru. Přestože Boeing o zakázku přišel (ve prospěch Douglasu B-18 Bolo), protože prototyp havaroval, letecký sbor objednal dalších 13 letounů B-17 k dalšímu hodnocení. Od svého uvedení na trh v roce 1938 prošel letoun B-17 Flying Fortress řadou konstrukčních pokroků a stal se třetím nejvyráběnějším bombardérem všech dob, hned po čtyřmotorovém Consolidated B-24 Liberator a víceúčelovém dvoumotorovém Junkersu Ju 88. Letoun B-17 se stal nejprodávanějším bombardérem všech dob. B-17 byl používán především americkým letectvem v denní strategické bombardovací kampani druhé světové války proti německým průmyslovým, vojenským a civilním cílům. Osmá letecká armáda Spojených států amerických, která sídlila na mnoha letištích ve střední, východní a jižní Anglii, a patnáctá letecká armáda se základnou v Itálii doplňovaly noční plošné bombardování Velitelství bombardovacího letectva RAF v rámci kombinované bombardovací ofenzívy, aby pomohly zajistit vzdušnou převahu nad městy, továrnami a bojišti západní Evropy v rámci příprav na invazi do Francie v roce 1944. B-17 se v menší míře účastnily také války v Tichomoří na počátku druhé světové války, kde prováděly nálety na japonskou lodní dopravu a letiště. Od svého předválečného vzniku prosazovalo USAAC (do června 1941 USAAF) letoun jako strategickou zbraň; jednalo se o relativně rychlý, vysoko letící bombardér s dlouhým doletem a těžkou obrannou výzbrojí na úkor pumového zatížení. Získal si pověst odolného letounu na základě příběhů a fotografií těžce poškozených B-17, které se bezpečně vrátily na základnu. B-17 shodil více bomb než kterýkoli jiný americký letoun za druhé světové války. Z přibližně 1,5 milionu tun bomb svržených americkými letouny na nacistické Německo a jím okupovaná území bylo více než 640 000 tun svrženo z B-17. Kromě role bombardéru byl B-17 využíván také jako dopravní, protiponorkový letoun, bezpilotní letoun a pátrací a záchranný letoun. K říjnu 2019 zůstalo v letuschopném stavu devět letounů, žádný z nich však nikdy neletěl v boji. Desítky dalších jsou uskladněny nebo vystaveny na statických expozicích. Nejstarším z nich je letoun řady D, který létal v boji v Pacifiku první den druhé světové války. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Gotha UWD. Highly detailed plastic Model kit with PE parts to build a planeScale 1:32not built/painted The unique Gotha UWD was one of several different twin engine seaplanes ordered by the German Navy to fit their requirements for a long range reconnaissance and torpedo carrying aircraft (although there is no evidence to suggest it was ever armed with a torpedo). The Gotha UWD was developed from the G.1 land plane and was completed in December 1915. It was described as easy to fly, able to take to the air with ease and was smooth on landing. In a preview of things to come, Gotha UWD 120 was used to bomb England during early 1916. -274 high-quality injection moulded plastic parts. -4 photo-etched metal detail parts. -2x Daimler-Mercedes 160hp D.III engines. -63cm wingspan. -10kg Carbonit bombs & bomb dropping ‘proboscis’, counter rotating propellers and optional map & document case and camera. -24 page fully illustrated instruction manual. -High quality Cartograf decals for Gotha UWD 120 which served with See Flieger Abteilung 1 in 1916