Hračky
Celkem 751 produktů
Legendární jednostranný sklápěč Tatra 148, který přirostl k srdci mnoha generacím, je zase zpátky v celé své kráse! Robustní plastové sklápěcí auto Dino Toys Tatra 148 se stane králem každého pískoviště, zahrady i dětského pokojíčku, kdy vykouzlí úsměv na tváři 3ročním a starším dětem i jejich rodičům, kteří ocení zejména důmyslné provedení jednotlivých komponentů i jistou nostalgii spojenou s tímto proslulým modelem nákladního automobilu. Nespornou výhodou tohoto autíčka je, že zábavnou formou motivuje děti k práci i k překonávání životních překážek, za což vám vaše ratolest milionkrát poděkuje ve své dospělosti. Hlavní přednosti Sklápěcí auto je zmenšenina legendární Tatry 148 Vhodné pro 3roční i starší děti a jejich rodiče Dospělí ocení nostalgii spojenou s tímto modelem Autíčko neobsahuje žádné nebezpečné plasty Vydrží neuvěřitelně vysoké zatížení až 100 kg Do Tatry mohou usednout malé děti i dospělí lidé Nehrozí žádné riziko prasknutí či poničení korby Široká kola pro lepší jízdní vlastnosti a stabilitu Korba pro převážení osob, písku, hlíny či hraček Ochranná pojistka proti samovolnému vyklopení Hračka motivuje k práci i k překonávání překážek Podporuje dětskou fantazii a motorické dovednosti Kvalitní zpracování Autíčko se může pochlubit prvotřídní kvalitou, neboť neobsahuje žádné nebezpečné plasty. Navíc má pevnou a velice odolnou konstrukci, která zvládne náročný terén a vydrží neuvěřitelně vysoké zatížení až 100 kg, takže může sloužit jako parádní dětské vozítko. Do Tatry tak mohou bez starostí usednout nejenom malé děti, ale také dospělí jedinci, kdy nehrozí žádné riziko prasknutí či poničení korby. Tato zmenšenina je poté vybavena širokými kolami, které zlepšují jízdní vlastnosti a stabilitu tohoto sklápěcího autíčka v každé situaci. Široká korba přijde vhod při převážení osob, písku, hlíny, hraček či čehokoliv jiného, co zrovna napadne vaší ratolest odvést z místa na místo. Autíčko tak podporuje dětskou fantazii a rovněž pomáhá rozvíjet motorické dovednosti, jako je koordinace rukou, nohou a očí. Korbě nechybí také ochranná pojistka proti samovolnému vyklopení, které by mohlo způsobit úraz dítěte či poškození převáženého předmětu. Dino Tatra 148 tak představuje naprosto unikátní a bezpečnou hračku, která nesmí chybět žádnému malému motoristovi. Legenda se vrací! Jednostranný sklápěč Tatra 148 se stal vzorem pro rozšířenou dětskou hračku z 80. let minulého století, kdy výrobu znovu obnovila ryze česká firma Dino Toys v roce 2014. Tento československý nákladní automobil byl vyráběný v letech 1972 až 1982, kdy jich v tomto časovém horizontu vzniklo hned 113 647 kusů. Jedná se o nekorunovaného krále terénu, proto osmiválcové Tatry 148 stále běžně vídáme až dodnes na stavbách i na českých silnicích a polních stezkách. Čím horší podmínky, tím větší mají tyto tatrovky výhody. Verze se skříňovou nástavbou byla hojně používána jako expediční vozidlo při řadě československých expedic, například do Íránu nebo do severozápadní Afriky. Cisternová verze Tatry si zase zahrála v poslední epizodě známého seriálu Návštěvníci. Specifikace Značka: Dino Toys Řada: Tatra Model: 148 PN: 32645035 Určení: autíčko / hračka Doporučený věk: 3+ Auto Typ automobilu: nákladní Celková délka vozu: 72 cm Replika reálného vozu: Ano Model automobilu: Tatra 148 Fyzické vlastnosti Barva: khaki Hmotnost balení: 2,5 kg Rozměry balení (Š x V x H): 73,5 x 33 x 29,5 cm Obsah balení 1x auto Dino Tatra 148 1x příslušná dokumentace
Classic Kit letadlo A07115 - Junkers JU87B-2/R-2 (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 22,9 cm. Balení obsahuje: 158 dílků ke slepení. Informace o originálu: I když je Ju87B Stuka obvykle spojován s obávanými bleskovými útoky Wehrmachtu na začátku druhé světové války, jednalo se také o velmi účinný námořní bombardér. Dokázal provádět přesné střemhlavé bombové útoky proti jakémukoliv spojeneckému plavidlu a flotilám v Lamanšském průlivu, severní Africe a ve Středozemí způsobil značné ztráty. Kromě toho, že byl po celou válku nedílnou součástí sil Luftwaffe, sloužil také v letectvech Itálie, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Střemhlavé útoky Stuky byly tak náročné, že se na těchto manévrech musela podílet celá řada automatických mechanismů a funkcí. Zhruba ve výšce 4,5 km určil pilot polohu svého cíle přes zaměřovací průhled umístěný v podlaze pilotní kabiny. Poté, co pilot zahájil klesání, byly motor a vrtule letadla řízeny automaticky, aby se při střemhlavém klesání chovalo co nejvýhodněji. Automatické výškové kormidlo později učinilo stroj „těžký na ocas“. Pilot posunul páku dozadu, což omezilo ‘náraz’ řídicího kniplu, a rychle zahájil přesně určenou sekvenci úkonů, které když byly provedeny správně, zaručily, že vypuštěná nálož dopadla přesně na zamýšlený cíl. Bleskově nastavil klapky křídel, ubral plyn a zavřel klapky chlazení. Letadlo se automaticky spustilo střemhlav dolů ve 180stupňové vývrtce a zároveň se automaticky vykopily vzduchové brzdy, aby se rychlost pádu omezila na konstantních 580 km/h. V tomto bodě již nebylo návratu – útočná sekvence byla zahájena. Nápor na tělo pilota se přitom pochopitelně stupňoval, ten měl ale i tak pořád spoustu věcí na práci. Úhel klesání mohl sledovat podle řady červených čar na straně okna jeho pilotní kabiny a srovnat je s horizontem – při útocích v 60, 75 nebo 80 stupňovém klesání. Poté, ještě než vypustil hlavní těžkou bombu, se podíval dopředu skrz pevný zaměřovač, aby vyrovnal směr útoku – optimální výšku pro vypuštění pilotovi ukazovalo blikající světélko na výškoměru. Bomba byla umístěna na velké nosné konstrukci ve tvaru U, která se při vypouštění zhoupla a uvolnila munici bezpečně mimo dosah velké vrtule a rovnou na cíl. Při vší této akci se pilot ještě pro ujištění několikrát podíval na červené kolíky vyčnívající z vrchní strany křídel, které ho informovaly o tom, že je automatický systém pro vyrovnání pádu aktivní pro případ, že by kvůli přetížení ztratil vědomí. Tohle všechno se přitom odehrávalo během několika málo hektických vteřin! Jakmile byly bomby pryč z letadla, zahájil stroj sám sekvenci úkonů pro vyrovnání střemhlavého pádu. V tomto okamžiku byl na posádku vyvíjen největší nápor, při kterém přetížení běžně přesahovalo sílu gravitace více než šestinásobně, což mohlo vést přinejmenším k poškození zraku. Když se letadlo vyrovnalo a jeho nos byl nad horizontem, brzdicí klapky se automaticky zavřely, plyn se naopak otevřel a vrtule se nastavila na stoupání – pilot pak musel rychle manuálně otevřít chladicí klapky, aby zabránil přehřátí motoru, a převzal kontrolu nad letadlem. To byl okamžik, kdy byl nejzranitelnější, protože zrovna letěl nízko, relativně malou rychlostí a na nepřátelském území. Pilotův střelec vzadu mohl být navíc pořád v bezvědomí, a dokonce i on sám si mohl připadat trochu malátný, zároveň po nich ze všech stran pálilo každé protiletadlové dělo, puška a nepřátelské letadlo v okolí. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 3, Greece, Spring 1941 - 111, 26, 33, 53, 56, 60, 62, 65, 85, 103, 240, 241, 242 B - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 2 - 111, 26, 33, 34, 53, 56, 60, 62, 65, 103, 240, 241, 242, 249 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 158 Délka: 22,9 mm Rozpětí křídel: 28,8 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A07115 - Junkers JU87B-2/R-2 (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 22,9 cm. Balení obsahuje: 158 dílků ke slepení. Informace o originálu: I když je Ju87B Stuka obvykle spojován s obávanými bleskovými útoky Wehrmachtu na začátku druhé světové války, jednalo se také o velmi účinný námořní bombardér. Dokázal provádět přesné střemhlavé bombové útoky proti jakémukoliv spojeneckému plavidlu a flotilám v Lamanšském průlivu, severní Africe a ve Středozemí způsobil značné ztráty. Kromě toho, že byl po celou válku nedílnou součástí sil Luftwaffe, sloužil také v letectvech Itálie, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Střemhlavé útoky Stuky byly tak náročné, že se na těchto manévrech musela podílet celá řada automatických mechanismů a funkcí. Zhruba ve výšce 4,5 km určil pilot polohu svého cíle přes zaměřovací průhled umístěný v podlaze pilotní kabiny. Poté, co pilot zahájil klesání, byly motor a vrtule letadla řízeny automaticky, aby se při střemhlavém klesání chovalo co nejvýhodněji. Automatické výškové kormidlo později učinilo stroj „těžký na ocas“. Pilot posunul páku dozadu, což omezilo ‘náraz’ řídicího kniplu, a rychle zahájil přesně určenou sekvenci úkonů, které když byly provedeny správně, zaručily, že vypuštěná nálož dopadla přesně na zamýšlený cíl. Bleskově nastavil klapky křídel, ubral plyn a zavřel klapky chlazení. Letadlo se automaticky spustilo střemhlav dolů ve 180stupňové vývrtce a zároveň se automaticky vykopily vzduchové brzdy, aby se rychlost pádu omezila na konstantních 580 km/h. V tomto bodě již nebylo návratu – útočná sekvence byla zahájena. Nápor na tělo pilota se přitom pochopitelně stupňoval, ten měl ale i tak pořád spoustu věcí na práci. Úhel klesání mohl sledovat podle řady červených čar na straně okna jeho pilotní kabiny a srovnat je s horizontem – při útocích v 60, 75 nebo 80 stupňovém klesání. Poté, ještě než vypustil hlavní těžkou bombu, se podíval dopředu skrz pevný zaměřovač, aby vyrovnal směr útoku – optimální výšku pro vypuštění pilotovi ukazovalo blikající světélko na výškoměru. Bomba byla umístěna na velké nosné konstrukci ve tvaru U, která se při vypouštění zhoupla a uvolnila munici bezpečně mimo dosah velké vrtule a rovnou na cíl. Při vší této akci se pilot ještě pro ujištění několikrát podíval na červené kolíky vyčnívající z vrchní strany křídel, které ho informovaly o tom, že je automatický systém pro vyrovnání pádu aktivní pro případ, že by kvůli přetížení ztratil vědomí. Tohle všechno se přitom odehrávalo během několika málo hektických vteřin! Jakmile byly bomby pryč z letadla, zahájil stroj sám sekvenci úkonů pro vyrovnání střemhlavého pádu. V tomto okamžiku byl na posádku vyvíjen největší nápor, při kterém přetížení běžně přesahovalo sílu gravitace více než šestinásobně, což mohlo vést přinejmenším k poškození zraku. Když se letadlo vyrovnalo a jeho nos byl nad horizontem, brzdicí klapky se automaticky zavřely, plyn se naopak otevřel a vrtule se nastavila na stoupání – pilot pak musel rychle manuálně otevřít chladicí klapky, aby zabránil přehřátí motoru, a převzal kontrolu nad letadlem. To byl okamžik, kdy byl nejzranitelnější, protože zrovna letěl nízko, relativně malou rychlostí a na nepřátelském území. Pilotův střelec vzadu mohl být navíc pořád v bezvědomí, a dokonce i on sám si mohl připadat trochu malátný, zároveň po nich ze všech stran pálilo každé protiletadlové dělo, puška a nepřátelské letadlo v okolí. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 3, Greece, Spring 1941 - 111, 26, 33, 53, 56, 60, 62, 65, 85, 103, 240, 241, 242 B - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 2 - 111, 26, 33, 34, 53, 56, 60, 62, 65, 103, 240, 241, 242, 249 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 158 Délka: 22,9 mm Rozpětí křídel: 28,8 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/35 Russian RB Armoured Car (RB stands for Russo-Balt). Nejúspěšnější z prvních ruských obrněných vozidel byla řada obrněných vozidel Russo-Balt. Většina z nich byla vybavena kulomety, ale několik z nich mělo i kanón. Prvním a nejoblíbenějším vozem vyráběným společností Rus-Balt byl typ C - nástupce belgického vozu Fondu 24/30hp. Russo-Balt C byl opakovaně modernizován, zvyšoval se jeho výkon, modernizoval se rám a pružiny a vylepšovaly se chladiče, převodovky a další komponenty. Do roku 1914 se vyráběly vozy Russo-Balt typ C 24/40hp řady 18, kde dvoudílné číslo modelu označuje jmenovitý výkon motoru a maximální výkon motoru. Čtyřválcový motor o objemu 4,5 litru dokázal pohánět osobní verze vozu rychlostí 75-80 km/h. S vypuknutím války bylo sedm podvozků odesláno do Petrohradu do Ižorské továrny, kde posloužily jako základ pro navrhovanou flotilu ruských obrněných automobilů. Každé vozidlo bylo vybaveno třemi kulomety Maxim ráže 7,62 mm v trojúhelníkovém uspořádání, které umožňovalo vést palbu na potenciální cíle nejméně dvěma zbraněmi najednou. Dva kulomety byly upevněny v bocích korby a třetí kulomet, umístěný v zadní části, bylo možné přepínat ze strany na stranu a také nasadit proti vzdušným cílům otvorem ve střeše korby. K jednomu z pozoruhodných střetnutí pro ruskobaltské obrněné automobily došlo 3. února 1915, kdy čtyři automobily postupovaly po Bělské silnici směrem k obci Cjulkuvla a střetly se se třemi prapory nepřátelské pěchoty. S podporou vlastní pěchoty více než 10 kilometrů za sebou obrněné automobily druhé a třetí čety přesto zahájily palbu na nepřítele, čímž v jeho řadách okamžitě vyvolaly zmatek a paniku. Při zásahu německého dělostřelectva byl zabit jeden ruský střelec a tři obrněné automobily byly znehybněny, ale nepřátelská pěchota ustoupila. První rota samopalníků byla v nepřetržité aktivní službě od roku 1914 až do září 1916, kdy byla reorganizována do První obrněné divize 42. armádního sboru. Do roku 1917 sloužila ve Finsku a krátce před ruskou revolucí byla poslána na severní frontu u Dvinska. Obrněné automobily Russo-Balt se zapojily do občanské války v Rusku a v roce 1921 jeden Russo-Balt sloužil ve škole tankové brigády a další sloužil u Rudé armády až do roku 1923. Ruský obrněný automobil RB: - 4 pásy z šedého plastu -Obtisky s potiskem Kartograf -instrukce v barvě - Russo-Balt Brožurka (pouze pro předem objednané verze) o historii obrněných automobilů RB a jejich službě v 1. světové válce.