Dětské zboží
Celkem 140 produktů
1/48 Avro Lancaster B Mk.I - HK Models. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s červeným křídlem kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a sériová výroba byla zahájena v témže roce. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 k každý (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 k každý, i když byly použity i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Vyráběly se čtyři hlavní verze Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a ve své době si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér dokázal dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války a plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery od 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technické údaje (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: Maximální dolet: 4073km, maximální strop: 6500m, výzbroj: pevná- 8 kulometů Browning ráže 7,7mm, podvěsná- až 6300kg pum nebo jedna puma Grand Slam (10000kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 Avro Lancaster B Mk.I - HK Models. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s červeným křídlem kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a sériová výroba byla zahájena v témže roce. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 k každý (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 k každý, i když byly použity i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Vyráběly se čtyři hlavní verze Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a ve své době si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér dokázal dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války a plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery od 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technické údaje (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: Maximální dolet: 4073km, maximální strop: 6500m, výzbroj: pevná- 8 kulometů Browning ráže 7,7mm, podvěsná- až 6300kg pum nebo jedna puma Grand Slam (10000kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Dornier Do 335 B-6 Night Fighter. Dornier Do-335 Pfeil (z němčiny Šíp) je německý těžký bombardovací letoun z druhé světové války. Letoun měl neobvyklou konstrukci. Byl založen na použití dvou motorů v jednom trupu, přičemž jeden motor byl umístěn v přední části letounu s vlekem a druhý, umístěný uprostřed trupu, ovládal tahový blinkr umístěný za ocasní plochou. První let Do-335 se uskutečnil v říjnu 1943. Prototyp i pozdější předsériové verze byly poháněny dvěma motory Daimler-Benz DB 603E, každý o výkonu 1723 k. V letech 1943-1945 bylo postaveno několik exemplářů letounu (některé zdroje uvádějí počet 37), ale do velkosériové výroby se nedostal. Až do konce války se na něm prováděly pouze testy a pokusy. Do vzdušného boje se spojeneckými letouny se nezapojil. Technické údaje (verze Do-335 A-0): maximální rychlost: 765 km/h, maximální dostup: 11400 m, maximální dolet: 1160 km, výzbroj: pevná - 1 kanón KM103 ráže 30 mm a dva kanóny MG151 ráže 20 mm, podvěsná - až 1000 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Dornier Do 335 B-6 Night Fighter. Dornier Do-335 Pfeil (z němčiny Šíp) je německý těžký bombardovací letoun z druhé světové války. Letoun měl neobvyklou konstrukci. Byl založen na použití dvou motorů v jednom trupu, přičemž jeden motor byl umístěn v přední části letounu s vlekem a druhý, umístěný uprostřed trupu, ovládal tahový blinkr umístěný za ocasní plochou. První let Do-335 se uskutečnil v říjnu 1943. Prototyp i pozdější předsériové verze byly poháněny dvěma motory Daimler-Benz DB 603E, každý o výkonu 1723 k. V letech 1943-1945 bylo postaveno několik exemplářů letounu (některé zdroje uvádějí počet 37), ale do velkosériové výroby se nedostal. Až do konce války se na něm prováděly pouze testy a pokusy. Do vzdušného boje se spojeneckými letouny se nezapojil. Technické údaje (verze Do-335 A-0): maximální rychlost: 765 km/h, maximální dostup: 11400 m, maximální dolet: 1160 km, výzbroj: pevná - 1 kanón KM103 ráže 30 mm a dva kanóny MG151 ráže 20 mm, podvěsná - až 1000 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 de Havilland Mosquito B Mk. IV. De Havilland Mosquito byl britský dvoumotorový víceúčelový letoun, převážně dřevěné konstrukce s klasickou ocasní plochou. Prototyp byl zalétán 25. listopadu 1940 a první stroje se dostaly do výzbroje v červenci 1941. Stroj byl z nemalé části vyroben ze dřeva, lepeného kaseinovými a později syntetickými lepidly. Díky tomu byl stroj velmi lehký a měl vynikající aerodynamické vlastnosti. Zajímavé je, že se také ukázalo, že je poměrně odolný vůči protiletadlové palbě. Proto si Mosquito rychle vysloužilo přezdívku dřevěný zázrak. K pohonu byly použity dva motory Rolls-Royce Merlin různých variant o výkonech od 1460 k do 1680 k. V průběhu války vzniklo několik verzí tohoto velmi úspěšného letounu. Nejdůležitější z nich jsou min. Mosquito PR.IX (průzkumná verze), B.IV série I a II (bombardovací verze), F.II (stíhací verze), NF.II (noční stíhačka s radarem AI.IV), jedna z nejrozšířenějších - FB.VI (stíhací bombardovací verze). Letouny Mosquito plnily v RAF řadu funkcí, ale nejznámější byly stíhací bombardovací a bombardovací verze, které v okupované Evropě prováděly nálety na německé veřejné budovy (např. policejní nebo gestapácké velitelství), často s chirurgickou přesností. Technická data (Mosquito F. Mk.II): délka: 13,57 m, rozpětí křídel: 16,52 m, výška: 5,3 m, maximální rychlost: 610 km/h, rychlost stoupání: 8,8m/s, maximální dolet: 1500km, maximální strop 8800m, výzbroj: pevná - 4 kulomety ráže 7,7mm a 4 kanóny Hispano Mk II ráže 20mm. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster B Mk III. Dambuster. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster MK.I Canadian 3 into 1. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster MK.I Canadian 3 into 1. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Lancaster B Mk III. Dambuster. Avro Lancaster byl britský čtyřmotorový strategický bombardér s křídlem z kovové konstrukce z druhé světové války. Prototyp byl zalétán v lednu 1941 a v témže roce byla zahájena sériová výroba. Základem pro Lancaster byl letoun Avro Manchester. Poháněn byl čtyřmi vidlicovými motory Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1280 koní (Mk.I) nebo motory Bristol Hercules VI o výkonu 1737 koní, ale používaly se i jiné motory. Sériová výroba probíhala ve společnostech Avro, Metropolitan-Vickers, Armstrong Whitworth, Vickers Armstrong a Victoria Aircraft a do začátku roku 1946 bylo vyrobeno 7377 letadel. Byly vyrobeny čtyři hlavní verze letounu Avro Lancaster (Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.X), které si byly navenek podobné. Avro Lancaster byl hlavním strategickým bombardérem RAF a svého času si získal pověst nejlepšího. Byl snadno ovladatelný, měl vysokou nosnost a dlouhou konstrukční životnost. Stávalo se, že bombardér byl schopen dokončit misi a vrátit se na základnu, i když mu selhal jeden motor. Letoun vstoupil do služby v prosinci 1941 a sloužil po zbytek války, kdy plnil především úkoly strategického bombardování. Právě Lancastery z 617. bombardovací perutě RAF byly v květnu 1943 použity k poškození vodních přehrad v Porúří. Technická data (verze Mk.I): délka: 21,11 m, rozpětí křídel: 31,09 m, výška: 6,25 m, maximální rychlost: 456 km/h, maximální dolet: 4073 km, maximální strop 6500 m, výzbroj: pevná - 8 kulometů Browning ráže 7,7 mm, podvěsná - až 6300 kg pum nebo jedna bomba Grand Slam (10000 kg) po úpravě pumovnice. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 de Havilland Mosquito B Mk. IV. De Havilland Mosquito byl britský dvoumotorový víceúčelový letoun, převážně dřevěné konstrukce s klasickou ocasní plochou. Prototyp byl zalétán 25. listopadu 1940 a první stroje se dostaly do výzbroje v červenci 1941. Stroj byl z nemalé části vyroben ze dřeva, lepeného kaseinovými a později syntetickými lepidly. Díky tomu byl stroj velmi lehký a měl vynikající aerodynamické vlastnosti. Zajímavé je, že se také ukázalo, že je poměrně odolný vůči protiletadlové palbě. Proto si Mosquito rychle vysloužilo přezdívku dřevěný zázrak. K pohonu byly použity dva motory Rolls-Royce Merlin různých variant o výkonech od 1460 k do 1680 k. V průběhu války vzniklo několik verzí tohoto velmi úspěšného letounu. Nejdůležitější z nich jsou min. Mosquito PR.IX (průzkumná verze), B.IV série I a II (bombardovací verze), F.II (stíhací verze), NF.II (noční stíhačka s radarem AI.IV), jedna z nejrozšířenějších - FB.VI (stíhací bombardovací verze). Letouny Mosquito plnily v RAF řadu funkcí, ale nejznámější byly stíhací bombardovací a bombardovací verze, které v okupované Evropě prováděly nálety na německé veřejné budovy (např. policejní nebo gestapácké velitelství), často s chirurgickou přesností. Technická data (Mosquito F. Mk.II): délka: 13,57 m, rozpětí křídel: 16,52 m, výška: 5,3 m, maximální rychlost: 610 km/h, rychlost stoupání: 8,8m/s, maximální dolet: 1500km, maximální strop 8800m, výzbroj: pevná - 4 kulomety ráže 7,7mm a 4 kanóny Hispano Mk II ráže 20mm. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Korálková houpačka značky Bigjigs Toys je ideální první dřevěná houpačka s pestrobarevnými stranami a extra upevňovacími popruhy pro děti od 1 roku. Houpačka je lakovaná a vhodná na zahradu. K zajištění této houpačky k silné větvi stromu jsou nutné kovové háčky a karabiny (nejsou součástí balení). Je vyrobená z vysoce kvalitních materiálů a odpovídá současným evropským bezpečnostním normám. Při používání tohoto produktu se doporučuje, aby děti všech věkových skupin byly pod dohledem odpovědné dospělé osoby. Specifikace Značka: Bigjigs Toys Věk: 1+ Lano nastavitelné do maxima: 1,12 m Maximální nosnost: 25 kg Barva: barevná Materiál: dřevo Hmotnost: 1,89 kg Rozměry: 30 x 112 x 25 cm
Korálková houpačka značky Bigjigs Toys je ideální první dřevěná houpačka s pestrobarevnými stranami a extra upevňovacími popruhy pro děti od 1 roku. Houpačka je lakovaná a vhodná na zahradu. K zajištění této houpačky k silné větvi stromu jsou nutné kovové háčky a karabiny (nejsou součástí balení). Je vyrobená z vysoce kvalitních materiálů a odpovídá současným evropským bezpečnostním normám. Při používání tohoto produktu se doporučuje, aby děti všech věkových skupin byly pod dohledem odpovědné dospělé osoby. Specifikace Značka: Bigjigs Toys Věk: 1+ Lano nastavitelné do maxima: 1,12 m Maximální nosnost: 25 kg Barva: barevná Materiál: dřevo Hmotnost: 1,89 kg Rozměry: 30 x 112 x 25 cm
1/48 T-33A Early Version . Lockheed T-33 Shooting Star je americký jednomotorový, celokovový cvičný dolnoplošník. T-33 vycházel z letounu F-80, přičemž došlo k přestavbě vnitřních ploch a přidání druhého pilotního sedadla. První T-33 vzlétl v březnu 1948 a výroba byla ukončena v roce 1959. Bylo vyrobeno 5691 letadel tohoto typu. T-33 byl také používán jako letoun pro vlečení "terčů" během střeleckého výcviku. Verze RT-33A byla vyrobena jako průzkumný letoun s kamerou na přídi letounu. T-33 byl hojně exportován do 39 zemí světa, mimo jiné do Německa, Francie, Belgie, Brazílie nebo Kanady. Technické údaje: délka: 11,49 m, rozpětí křídel: 11,86 m, výška: 3,57 m, maximální rychlost: 970 km/h, praktický strop: 14600 m, maximální dolet: 2050 km, výzbroj: pevná - 2 kulomety M3 ráže 12,7 mm, podvěsná - až 907 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 T-33A Early Version . Lockheed T-33 Shooting Star je americký jednomotorový, celokovový cvičný dolnoplošník. T-33 vycházel z letounu F-80, přičemž došlo k přestavbě vnitřních ploch a přidání druhého pilotního sedadla. První T-33 vzlétl v březnu 1948 a výroba byla ukončena v roce 1959. Bylo vyrobeno 5691 letadel tohoto typu. T-33 byl také používán jako letoun pro vlečení "terčů" během střeleckého výcviku. Verze RT-33A byla vyrobena jako průzkumný letoun s kamerou na přídi letounu. T-33 byl hojně exportován do 39 zemí světa, mimo jiné do Německa, Francie, Belgie, Brazílie nebo Kanady. Technické údaje: délka: 11,49 m, rozpětí křídel: 11,86 m, výška: 3,57 m, maximální rychlost: 970 km/h, praktický strop: 14600 m, maximální dolet: 2050 km, výzbroj: pevná - 2 kulomety M3 ráže 12,7 mm, podvěsná - až 907 kg pum. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 SB2C-4 Helldiver. Curtiss SB2C Helldiver byl americký střemhlavý bombardér. Byl navržen ve 40. letech 20. století a vyráběn v letech 1943–1945 u Curtiss- Wright Corporation. Bylo vyrobeno 7140 těchto letadel všech variant. základní díly i detaily vyrobené technologií „Short-run“ stavební návod na CD obtisky, masky průhledné kryty kabin vyrobené technologií „Short-run“ textilní upínací pasy vyřezané laserem HGW Jedinečnost Tento model je jediný v tomto měřítku, vyrobený klasickou technologií z plastické hmoty Short run a klasická technologie výroby Hlavní díly jsou klasické short runové technologie . Pro detailnější a průhledné díly byly použity kovové formy. Návrh 3D konstrukce Většina dílů a celků byla nově navržena pomocí 3D konstrukce , což posouvá kvalitu na hranici možného. Maximální komplexnost Nabízíme dodatkové sady - pumovnice , zbraně , klapky a jiné detaily. To umožňuje model postavit i v "soutěžní“ kvalitě.
1/32 SB2C-4 Helldiver. Curtiss SB2C Helldiver byl americký střemhlavý bombardér. Byl navržen ve 40. letech 20. století a vyráběn v letech 1943–1945 u Curtiss- Wright Corporation. Bylo vyrobeno 7140 těchto letadel všech variant. základní díly i detaily vyrobené technologií „Short-run“ stavební návod na CD obtisky, masky průhledné kryty kabin vyrobené technologií „Short-run“ textilní upínací pasy vyřezané laserem HGW Jedinečnost Tento model je jediný v tomto měřítku, vyrobený klasickou technologií z plastické hmoty Short run a klasická technologie výroby Hlavní díly jsou klasické short runové technologie . Pro detailnější a průhledné díly byly použity kovové formy. Návrh 3D konstrukce Většina dílů a celků byla nově navržena pomocí 3D konstrukce , což posouvá kvalitu na hranici možného. Maximální komplexnost Nabízíme dodatkové sady - pumovnice , zbraně , klapky a jiné detaily. To umožňuje model postavit i v "soutěžní“ kvalitě.
1/72 Bell X-2 „Starbuster“ 6674. Bell X-2 Starbuster bylo americké experimentální letadlo, určené pro výzkum letových vlastností v oblasti rychlostí Mach 2 až Mach 3. Konstrukční kancelář Bell navrhla letoun vyrobený z oceli a nikl-měděných slitin, vybavený šípovým křídlem a poháněný dvoukomorovým raketovým motorem XLR 25. První zkušební let se uskutečnil 27. června 1952, zatím však bez zažehnutí pohonné jednotky. Celkem byly vyrobeny dva letouny, které uskutečnily 20 letů (7 klouzavých a 13 motorových). Výkony tohoto stroje jsou i dnes úctyhodné. Maximální rychlost atakovala hodnotu 3370 km/h, přičemž letoun byl schopen vystoupat do výšky 38 466 m nad mořem. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 136 mm, délka: 160 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 19, 22, 33, 56. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 Bell X-2 „Starbuster“ 6674. Bell X-2 Starbuster bylo americké experimentální letadlo, určené pro výzkum letových vlastností v oblasti rychlostí Mach 2 až Mach 3. Konstrukční kancelář Bell navrhla letoun vyrobený z oceli a nikl-měděných slitin, vybavený šípovým křídlem a poháněný dvoukomorovým raketovým motorem XLR 25. První zkušební let se uskutečnil 27. června 1952, zatím však bez zažehnutí pohonné jednotky. Celkem byly vyrobeny dva letouny, které uskutečnily 20 letů (7 klouzavých a 13 motorových). Výkony tohoto stroje jsou i dnes úctyhodné. Maximální rychlost atakovala hodnotu 3370 km/h, přičemž letoun byl schopen vystoupat do výšky 38 466 m nad mořem. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 136 mm, délka: 160 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 19, 22, 33, 56. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/32 SB2C-4 Helldiver “Atlantic scheme”. Curtiss SB2C Helldiver byl americký střemhlavý bombardér. Byl navržen ve 40. letech 20. století a vyráběn v letech 1943–1945 u Curtiss- Wright Corporation. Bylo vyrobeno 7140 těchto letadel všech variant. základní díly i detaily vyrobené technologií „Short-run“ stavební návod na CD obtisky, masky průhledné kryty kabin vyrobené technologií „Short-run“ textilní upínací pasy vyřezané laserem HGW Jedinečnost Tento model je jediný v tomto měřítku, vyrobený klasickou technologií z plastické hmoty Short run a klasická technologie výroby Hlavní díly jsou klasické short runové technologie . Pro detailnější a průhledné díly byly použity kovové formy. Návrh 3D konstrukce Většina dílů a celků byla nově navržena pomocí 3D konstrukce , což posouvá kvalitu na hranici možného. Maximální komplexnost Nabízíme dodatkové sady - pumovnice , zbraně , klapky a jiné detaily. To umožňuje model postavit i v "soutěžní“ kvalitě.
1/72 Bell X-2 „Starbuster“ 6675. Bell X-2 Starbuster bylo americké experimentální letadlo, určené pro výzkum letových vlastností v oblasti rychlostí Mach 2 až Mach 3. Konstrukční kancelář Bell navrhla letoun vyrobený z oceli a nikl-měděných slitin, vybavený šípovým křídlem a poháněný dvoukomorovým raketovým motorem XLR 25. První zkušební let se uskutečnil 27. června 1952, zatím však bez zažehnutí pohonné jednotky. Celkem byly vyrobeny dva letouny, které uskutečnily 20 letů (7 klouzavých a 13 motorových). Výkony tohoto stroje jsou i dnes úctyhodné. Maximální rychlost atakovala hodnotu 3370 km/h, přičemž letoun byl schopen vystoupat do výšky 38 466 m nad mořem. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 136 mm, délka: 160 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 22, 33, 56. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 Bell X-2 „Starbuster“ 6675. Bell X-2 Starbuster bylo americké experimentální letadlo, určené pro výzkum letových vlastností v oblasti rychlostí Mach 2 až Mach 3. Konstrukční kancelář Bell navrhla letoun vyrobený z oceli a nikl-měděných slitin, vybavený šípovým křídlem a poháněný dvoukomorovým raketovým motorem XLR 25. První zkušební let se uskutečnil 27. června 1952, zatím však bez zažehnutí pohonné jednotky. Celkem byly vyrobeny dva letouny, které uskutečnily 20 letů (7 klouzavých a 13 motorových). Výkony tohoto stroje jsou i dnes úctyhodné. Maximální rychlost atakovala hodnotu 3370 km/h, přičemž letoun byl schopen vystoupat do výšky 38 466 m nad mořem. Specifikace modelu: měřítko: 1:72, rozpětí: 136 mm, délka: 160 mm, počet kamuflážních schémat: 3, obtížnost: 3. Potřebné barvy Humbrol: 22, 33, 56. Nutno dokoupit: barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce.
1/72 F-14B Bombcat. Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon - u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 US Navy F-14D VF-31 "Sunset" /w special PE & Decal . Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 F-14B Bombcat. Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon - u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 US Navy F-14D VF-31 "Sunset" /w special PE & Decal . Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/48 Kampfstift. Stavebnice německého druhoválečného bombardéru Dornier Do 17Z. První prototyp Do-17C byl zalétán 23. listopadu 1934. Brzy prototyp dostal typové označení Do-17 V1. V květnu a září 1935 se uskutečnily první lety dalších dvou prototypů Do-17 V2/V3. Luftfahrtkommissariat projevoval o novou konstrukci od samého počátku velký zájem. První prototyp Do-17 V1 byl postaven výhradně pro vojenské letectvo, zatímco další dva prototypy byly vyvinuty jako osobní letouny. Vojenská verze letounu měla dvě trupové pumovnice umístěné na pravé straně jeho střední části, z nichž každá mohla pojmout pět svisle zavěšených 50kg pum. Posádku Do-17 V1 tvořily tři osoby: pilot zaujímající sedadlo na levé straně kabiny, navigátor-bombometčík za ním a střelec-radiotelegrafista. V obou bočních stěnách trupu byla čtyři malá okénka zajišťující střelci lepší výhled. Již počátkem roku 1936 se připravovala sériová výroba verzí Do-17E-1 a F-1. V roce 1936 se začalo s výrobou letounu. Brzy byla zahájena výroba obou verzí. Letouny Do-17F-1 byly zbaveny pumových zaměřovačů a vystřelovačů, ale byly vybaveny přídavnou palivovou nádrží a třemi fotografickými kamerami s pevným pásmem. V roce 1937 se začaly vyrábět verze Do-17E-2 a E-3, následované Do-17F-2, které se od svých předchůdců mírně lišily vybavením. Celkem bylo vyrobeno 536 letounů Do-17 E a F, z toho 268 v domovském závodě a zbytek v licenci v jiných závodech. Od počátku roku 1937 stroje používaly jednotky Luftwaffe. Nejrozšířenější verzí byl model Do-17Z, který byl vyroben v počtu 872 exemplářů. Letoun se velmi dobře osvědčil během španělské občanské války a španělského tažení. Účastnil se také bojů proti Francii a bitvy o Británii v roce 1940. Tam utrpěl poměrně vysoké ztráty, což znamenalo, že po roce 1940 byl v liniových jednotkách postupně nahrazen bombardéry Ju-88 a He-111. Stažené Do-17 byly používány především jako vlečné kluzáky. Technické údaje (verze Do-17Z): Maximální rychlost: 410 km/h, maximální strop: 8200 m, operační rádius: 1010 km, výzbroj: pevná-6 kulometů MG15 ráže 7,92mm podvěšených-do 1000kg pum. Nesestavený a nenabarvený plastikový model. Ke kompletaci stavebnice je třeba dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Technické parametry: provoz síť/baterie efektivní sací výkon: 15 l/min. Podtlak: regulátor vakua se 3 stupni nastaveníminimum 125 mmHg, -18 kPa medium 250 mmHg, -40 kPa maximum 550 mmHg, -80 kPa speciální membránový systém zabraňující přesátí světelná indikace chodu madlo pro snadnou manipulaci s přístrojem Základní příslušenství v ceněSet láhev 0,5 l +víčko s pojistným ventilem proti přesátí, nelze autoklávovat bezpečnostní komora hadice odsávací jednorázová sterilní, 150 cm síťový adaptér Volitelné příslušenství: kabel s možností připojení na autobaterii brašna manometr pro sledování vakua Důležité upozornění – tento produkt je zdravotnický prostředek, čtěte pečlivě návod k použití a informace o bezpečném používání.
1/35 Russian RB Armoured Car (RB stands for Russo-Balt). Nejúspěšnější z prvních ruských obrněných vozidel byla řada obrněných vozidel Russo-Balt. Většina z nich byla vybavena kulomety, ale několik z nich mělo i kanón. Prvním a nejoblíbenějším vozem vyráběným společností Rus-Balt byl typ C - nástupce belgického vozu Fondu 24/30hp. Russo-Balt C byl opakovaně modernizován, zvyšoval se jeho výkon, modernizoval se rám a pružiny a vylepšovaly se chladiče, převodovky a další komponenty. Do roku 1914 se vyráběly vozy Russo-Balt typ C 24/40hp řady 18, kde dvoudílné číslo modelu označuje jmenovitý výkon motoru a maximální výkon motoru. Čtyřválcový motor o objemu 4,5 litru dokázal pohánět osobní verze vozu rychlostí 75-80 km/h. S vypuknutím války bylo sedm podvozků odesláno do Petrohradu do Ižorské továrny, kde posloužily jako základ pro navrhovanou flotilu ruských obrněných automobilů. Každé vozidlo bylo vybaveno třemi kulomety Maxim ráže 7,62 mm v trojúhelníkovém uspořádání, které umožňovalo vést palbu na potenciální cíle nejméně dvěma zbraněmi najednou. Dva kulomety byly upevněny v bocích korby a třetí kulomet, umístěný v zadní části, bylo možné přepínat ze strany na stranu a také nasadit proti vzdušným cílům otvorem ve střeše korby. K jednomu z pozoruhodných střetnutí pro ruskobaltské obrněné automobily došlo 3. února 1915, kdy čtyři automobily postupovaly po Bělské silnici směrem k obci Cjulkuvla a střetly se se třemi prapory nepřátelské pěchoty. S podporou vlastní pěchoty více než 10 kilometrů za sebou obrněné automobily druhé a třetí čety přesto zahájily palbu na nepřítele, čímž v jeho řadách okamžitě vyvolaly zmatek a paniku. Při zásahu německého dělostřelectva byl zabit jeden ruský střelec a tři obrněné automobily byly znehybněny, ale nepřátelská pěchota ustoupila. První rota samopalníků byla v nepřetržité aktivní službě od roku 1914 až do září 1916, kdy byla reorganizována do První obrněné divize 42. armádního sboru. Do roku 1917 sloužila ve Finsku a krátce před ruskou revolucí byla poslána na severní frontu u Dvinska. Obrněné automobily Russo-Balt se zapojily do občanské války v Rusku a v roce 1921 jeden Russo-Balt sloužil ve škole tankové brigády a další sloužil u Rudé armády až do roku 1923. Ruský obrněný automobil RB: - 4 pásy z šedého plastu -Obtisky s potiskem Kartograf -instrukce v barvě - Russo-Balt Brožurka (pouze pro předem objednané verze) o historii obrněných automobilů RB a jejich službě v 1. světové válce.