Dětské zboží
Celkem 2820 produktů
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
Classic Kit letadlo A07115 - Junkers JU87B-2/R-2 (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 22,9 cm. Balení obsahuje: 158 dílků ke slepení. Informace o originálu: I když je Ju87B Stuka obvykle spojován s obávanými bleskovými útoky Wehrmachtu na začátku druhé světové války, jednalo se také o velmi účinný námořní bombardér. Dokázal provádět přesné střemhlavé bombové útoky proti jakémukoliv spojeneckému plavidlu a flotilám v Lamanšském průlivu, severní Africe a ve Středozemí způsobil značné ztráty. Kromě toho, že byl po celou válku nedílnou součástí sil Luftwaffe, sloužil také v letectvech Itálie, Rumunska, Bulharska a Maďarska. Střemhlavé útoky Stuky byly tak náročné, že se na těchto manévrech musela podílet celá řada automatických mechanismů a funkcí. Zhruba ve výšce 4,5 km určil pilot polohu svého cíle přes zaměřovací průhled umístěný v podlaze pilotní kabiny. Poté, co pilot zahájil klesání, byly motor a vrtule letadla řízeny automaticky, aby se při střemhlavém klesání chovalo co nejvýhodněji. Automatické výškové kormidlo později učinilo stroj „těžký na ocas“. Pilot posunul páku dozadu, což omezilo ‘náraz’ řídicího kniplu, a rychle zahájil přesně určenou sekvenci úkonů, které když byly provedeny správně, zaručily, že vypuštěná nálož dopadla přesně na zamýšlený cíl. Bleskově nastavil klapky křídel, ubral plyn a zavřel klapky chlazení. Letadlo se automaticky spustilo střemhlav dolů ve 180stupňové vývrtce a zároveň se automaticky vykopily vzduchové brzdy, aby se rychlost pádu omezila na konstantních 580 km/h. V tomto bodě již nebylo návratu – útočná sekvence byla zahájena. Nápor na tělo pilota se přitom pochopitelně stupňoval, ten měl ale i tak pořád spoustu věcí na práci. Úhel klesání mohl sledovat podle řady červených čar na straně okna jeho pilotní kabiny a srovnat je s horizontem – při útocích v 60, 75 nebo 80 stupňovém klesání. Poté, ještě než vypustil hlavní těžkou bombu, se podíval dopředu skrz pevný zaměřovač, aby vyrovnal směr útoku – optimální výšku pro vypuštění pilotovi ukazovalo blikající světélko na výškoměru. Bomba byla umístěna na velké nosné konstrukci ve tvaru U, která se při vypouštění zhoupla a uvolnila munici bezpečně mimo dosah velké vrtule a rovnou na cíl. Při vší této akci se pilot ještě pro ujištění několikrát podíval na červené kolíky vyčnívající z vrchní strany křídel, které ho informovaly o tom, že je automatický systém pro vyrovnání pádu aktivní pro případ, že by kvůli přetížení ztratil vědomí. Tohle všechno se přitom odehrávalo během několika málo hektických vteřin! Jakmile byly bomby pryč z letadla, zahájil stroj sám sekvenci úkonů pro vyrovnání střemhlavého pádu. V tomto okamžiku byl na posádku vyvíjen největší nápor, při kterém přetížení běžně přesahovalo sílu gravitace více než šestinásobně, což mohlo vést přinejmenším k poškození zraku. Když se letadlo vyrovnalo a jeho nos byl nad horizontem, brzdicí klapky se automaticky zavřely, plyn se naopak otevřel a vrtule se nastavila na stoupání – pilot pak musel rychle manuálně otevřít chladicí klapky, aby zabránil přehřátí motoru, a převzal kontrolu nad letadlem. To byl okamžik, kdy byl nejzranitelnější, protože zrovna letěl nízko, relativně malou rychlostí a na nepřátelském území. Pilotův střelec vzadu mohl být navíc pořád v bezvědomí, a dokonce i on sám si mohl připadat trochu malátný, zároveň po nich ze všech stran pálilo každé protiletadlové dělo, puška a nepřátelské letadlo v okolí. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 3, Greece, Spring 1941 - 111, 26, 33, 53, 56, 60, 62, 65, 85, 103, 240, 241, 242 B - Junkers Ju 87R-2 Stuka, 2./Sturzkampfgeschwader 2 - 111, 26, 33, 34, 53, 56, 60, 62, 65, 103, 240, 241, 242, 249 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 158 Délka: 22,9 mm Rozpětí křídel: 28,8 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!