Dětské zboží
Celkem 1127 produktů
Classic Kit letadlo A09184 - Gloster Meteor F8, Korean War (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 28,7 cm. Balení obsahuje: 190 dílků ke slepení. Informace o originálu: Gloster Meteor F.8 byla výrazně vylepšená verze prvního britského akceschopného proudového letadla a pravděpodobně taky nejlepší verze tohoto dnes již klasického stroje. Meteor zakusil válečnou vřavu především během války v Koreji u eskadry č. 77 Australského královského letectva. V té se dostával do řady soubojů zejména s novým sovětským proudovým letounem MiG 15, který se ukázal jako velice obtížný protivník. Gloster Meteor sehrál v dějinách Royal Air Force velmi důležitou roli jakožto první britský tryskový letoun v aktivní službě. Jeho první operace byly omezeny pouze na vzdušný prostor nad Velkou Británií, protože Britové nechtěli riskovat, že by jeho nové technologie padly do rukou Němců, především při boji proti střelám V-1 Doodlebug. I když byly Meteory v pozdějších fázích druhé světové války nasazeny do bojů nad pevninskou Evropou, pořád měly zakázáno pouštět se do soubojů s Messerschmittem Me 262, takže se nikdy nedozvíme, jak by si tyto revoluční stroje vedly proti sobě. S Meteorem byla jinak radost létat, pilotům umožňoval relativně snadný přechod z letadel s pístovými motory na tryskáče. Na rozdíl od Messerschmittu Me 262 se Meteor také osvědčil jako velmi spolehlivý letoun, téměř stejně spolehlivý jako Spitfire a Tempest, které měl nahradit, a dokázal operovat dokonce i z relativně jednoduchých travnatých přistávacích ploch. V průběhu jeho operační kariéry procházel průběžným vývojem, a tak mohl setrvat ve službě u RAF po mnoho let, několik strojů se využívalo jako vlek pro cvičné cíle až do 80. let. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Meteor F8 A77-851 flown Sergeant George Spaulding Hale, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, March 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 B - Meteor F8 Aircraft A77-854, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 C - Meteor F8 No.327 Squadron, Ruiten Vier" (Diamonds Four) display team, Koninklijke Luchtmacht (Royal Netherlands Air Force), Commando Lucht Verdediging (Air Defense Command), Soesterberg Air Base, The Netherlands, 1952 - 11, 19, 24, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 190 Délka: 287 mm Rozpětí křídel: 236 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Classic Kit letadlo A09184 - Gloster Meteor F8, Korean War (1:48). Model letadla ke slepení. Velikost: 1:48; 28,7 cm. Balení obsahuje: 190 dílků ke slepení. Informace o originálu: Gloster Meteor F.8 byla výrazně vylepšená verze prvního britského akceschopného proudového letadla a pravděpodobně taky nejlepší verze tohoto dnes již klasického stroje. Meteor zakusil válečnou vřavu především během války v Koreji u eskadry č. 77 Australského královského letectva. V té se dostával do řady soubojů zejména s novým sovětským proudovým letounem MiG 15, který se ukázal jako velice obtížný protivník. Gloster Meteor sehrál v dějinách Royal Air Force velmi důležitou roli jakožto první britský tryskový letoun v aktivní službě. Jeho první operace byly omezeny pouze na vzdušný prostor nad Velkou Británií, protože Britové nechtěli riskovat, že by jeho nové technologie padly do rukou Němců, především při boji proti střelám V-1 Doodlebug. I když byly Meteory v pozdějších fázích druhé světové války nasazeny do bojů nad pevninskou Evropou, pořád měly zakázáno pouštět se do soubojů s Messerschmittem Me 262, takže se nikdy nedozvíme, jak by si tyto revoluční stroje vedly proti sobě. S Meteorem byla jinak radost létat, pilotům umožňoval relativně snadný přechod z letadel s pístovými motory na tryskáče. Na rozdíl od Messerschmittu Me 262 se Meteor také osvědčil jako velmi spolehlivý letoun, téměř stejně spolehlivý jako Spitfire a Tempest, které měl nahradit, a dokázal operovat dokonce i z relativně jednoduchých travnatých přistávacích ploch. V průběhu jeho operační kariéry procházel průběžným vývojem, a tak mohl setrvat ve službě u RAF po mnoho let, několik strojů se využívalo jako vlek pro cvičné cíle až do 80. let. Barevné schéma (Potřebné barvy): A - Meteor F8 A77-851 flown Sergeant George Spaulding Hale, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, March 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 B - Meteor F8 Aircraft A77-854, No.77 Squadron, Royal Australian Air Force, Kimpo, Korea, 1953 - 11, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 C - Meteor F8 No.327 Squadron, Ruiten Vier" (Diamonds Four) display team, Koninklijke Luchtmacht (Royal Netherlands Air Force), Commando Lucht Verdediging (Air Defense Command), Soesterberg Air Base, The Netherlands, 1952 - 11, 19, 24, 33, 53, 56, 69, 85, 109, 121, 250 Detaily modelu: Měřítko: 1:48 Počet dílů: 190 Délka: 287 mm Rozpětí křídel: 236 mm Obtížnost: 3 Body Flying Hours: 3 Doporučeno pro děti od 8 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/72 Be-8 passenger amphibian aircraft. The Beriev Be-8 (USAF/DoD reporting name “Type 33”, NATO reporting name “Mole”), was built by the Soviet Beriev OKB in 1947. It was a passenger/liaison amphibian aircraft with a layout similar to the Be-4 but substantially larger and heavier. It was a single engine parasol with the wing installed on a thin pylon and a pair of short struts. Compared to the Be-4, the Be-8 was equipped with retractable landing gear, and pilot and passenger cabins had heating utilizing engine heat. The Be-8 was intended as a civil aircraft and carried no armament. First flight was on December 3, demonstrating good performance. Two experimental aircraft were built, and one was demonstrated during 1951 Soviet Aviation Day at Tushino.One of Be-8 was equipped with hydrofoils, developed at TsAGI. These “Underwater Wings” were installed on landing gear struts and pushed aircraft above the water well before it could be done by the wing lift force. As a result, takeoff was much easier and imposed less punishment on the hull from the waves. Despite very effective during takeoff hydrofoils had negative impact on flight speed. Construction of retractable hydrofoils was not ready, and the concept did not find practical applications.
1/72 Be-8 passenger amphibian aircraft. The Beriev Be-8 (USAF/DoD reporting name “Type 33”, NATO reporting name “Mole”), was built by the Soviet Beriev OKB in 1947. It was a passenger/liaison amphibian aircraft with a layout similar to the Be-4 but substantially larger and heavier. It was a single engine parasol with the wing installed on a thin pylon and a pair of short struts. Compared to the Be-4, the Be-8 was equipped with retractable landing gear, and pilot and passenger cabins had heating utilizing engine heat. The Be-8 was intended as a civil aircraft and carried no armament. First flight was on December 3, demonstrating good performance. Two experimental aircraft were built, and one was demonstrated during 1951 Soviet Aviation Day at Tushino.One of Be-8 was equipped with hydrofoils, developed at TsAGI. These “Underwater Wings” were installed on landing gear struts and pushed aircraft above the water well before it could be done by the wing lift force. As a result, takeoff was much easier and imposed less punishment on the hull from the waves. Despite very effective during takeoff hydrofoils had negative impact on flight speed. Construction of retractable hydrofoils was not ready, and the concept did not find practical applications.
1/72 Be-8 amphibian aircraft (with water skis & hydrofoils). The Beriev Be-8 (USAF/DoD reporting name “Type 33”, NATO reporting name “Mole”), was built by the Soviet Beriev OKB in 1947. It was a passenger/liaison amphibian aircraft with a layout similar to the Be-4 but substantially larger and heavier. It was a single engine parasol with the wing installed on a thin pylon and a pair of short struts. Compared to the Be-4, the Be-8 was equipped with retractable landing gear, and pilot and passenger cabins had heating utilizing engine heat. The Be-8 was intended as a civil aircraft and carried no armament. First flight was on December 3, demonstrating good performance. Two experimental aircraft were built, and one was demonstrated during 1951 Soviet Aviation Day at Tushino.One of Be-8 was equipped with hydrofoils, developed at TsAGI. These “Underwater Wings” were installed on landing gear struts and pushed aircraft above the water well before it could be done by the wing lift force. As a result, takeoff was much easier and imposed less punishment on the hull from the waves. Despite very effective during takeoff hydrofoils had negative impact on flight speed. Construction of retractable hydrofoils was not ready, and the concept did not find practical applications.
1/72 Be-8 amphibian aircraft (with water skis & hydrofoils). The Beriev Be-8 (USAF/DoD reporting name “Type 33”, NATO reporting name “Mole”), was built by the Soviet Beriev OKB in 1947. It was a passenger/liaison amphibian aircraft with a layout similar to the Be-4 but substantially larger and heavier. It was a single engine parasol with the wing installed on a thin pylon and a pair of short struts. Compared to the Be-4, the Be-8 was equipped with retractable landing gear, and pilot and passenger cabins had heating utilizing engine heat. The Be-8 was intended as a civil aircraft and carried no armament. First flight was on December 3, demonstrating good performance. Two experimental aircraft were built, and one was demonstrated during 1951 Soviet Aviation Day at Tushino.One of Be-8 was equipped with hydrofoils, developed at TsAGI. These “Underwater Wings” were installed on landing gear struts and pushed aircraft above the water well before it could be done by the wing lift force. As a result, takeoff was much easier and imposed less punishment on the hull from the waves. Despite very effective during takeoff hydrofoils had negative impact on flight speed. Construction of retractable hydrofoils was not ready, and the concept did not find practical applications.
1/48 Kampfstift. Stavebnice německého druhoválečného bombardéru Dornier Do 17Z. První prototyp Do-17C byl zalétán 23. listopadu 1934. Brzy prototyp dostal typové označení Do-17 V1. V květnu a září 1935 se uskutečnily první lety dalších dvou prototypů Do-17 V2/V3. Luftfahrtkommissariat projevoval o novou konstrukci od samého počátku velký zájem. První prototyp Do-17 V1 byl postaven výhradně pro vojenské letectvo, zatímco další dva prototypy byly vyvinuty jako osobní letouny. Vojenská verze letounu měla dvě trupové pumovnice umístěné na pravé straně jeho střední části, z nichž každá mohla pojmout pět svisle zavěšených 50kg pum. Posádku Do-17 V1 tvořily tři osoby: pilot zaujímající sedadlo na levé straně kabiny, navigátor-bombometčík za ním a střelec-radiotelegrafista. V obou bočních stěnách trupu byla čtyři malá okénka zajišťující střelci lepší výhled. Již počátkem roku 1936 se připravovala sériová výroba verzí Do-17E-1 a F-1. V roce 1936 se začalo s výrobou letounu. Brzy byla zahájena výroba obou verzí. Letouny Do-17F-1 byly zbaveny pumových zaměřovačů a vystřelovačů, ale byly vybaveny přídavnou palivovou nádrží a třemi fotografickými kamerami s pevným pásmem. V roce 1937 se začaly vyrábět verze Do-17E-2 a E-3, následované Do-17F-2, které se od svých předchůdců mírně lišily vybavením. Celkem bylo vyrobeno 536 letounů Do-17 E a F, z toho 268 v domovském závodě a zbytek v licenci v jiných závodech. Od počátku roku 1937 stroje používaly jednotky Luftwaffe. Nejrozšířenější verzí byl model Do-17Z, který byl vyroben v počtu 872 exemplářů. Letoun se velmi dobře osvědčil během španělské občanské války a španělského tažení. Účastnil se také bojů proti Francii a bitvy o Británii v roce 1940. Tam utrpěl poměrně vysoké ztráty, což znamenalo, že po roce 1940 byl v liniových jednotkách postupně nahrazen bombardéry Ju-88 a He-111. Stažené Do-17 byly používány především jako vlečné kluzáky. Technické údaje (verze Do-17Z): Maximální rychlost: 410 km/h, maximální strop: 8200 m, operační rádius: 1010 km, výzbroj: pevná-6 kulometů MG15 ráže 7,92mm podvěšených-do 1000kg pum. Nesestavený a nenabarvený plastikový model. Ke kompletaci stavebnice je třeba dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Gift-Set letadlo 05688 - Spitfire Mk.II "Aces High" Iron Maiden (1:32). Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:32; velikost: 286 mm, balení obsahuje: 115 dílků ke slepení, lepidlo, štětec a 5 barviček (5 ml). Informace o originálu: Spitfire Supermarine byl jedním z nejvíce vyráběných letounů na světě. Jeho vysoká rychlost, spolehlivost, a především neskutečná hbitost z něj udělaly nejoblíbenější stíhačku všech dob. Během „bitvy o Británii“, letecké bitvy o území britských ostrovů, stálo právě jeho nasazení za slavným vítězstvím britského letectva. Není proto divu, že jiná legenda vytvořila pro tuto nebeskou legendu pomyslný hudební pomník: Heavy metalová skupina Iron Maiden v podobě jejich super hitu "Aces High" z alba "Powerslave" z roku 1984. Model Spitfire Mk.II v edici "Aces High" Iron Maiden spojil obě ikony dohromady a nepochybně tak patří do kategorie nejlepších dárků pro tatínky! Informace o modelu: Spitfire a Iron Maiden – dvě legendy jsou stále naživu Ve světě dnes stále existuje okolo 40 legendárních Spitfirů v letuschopném stavu. A kromě nich ještě jeden, který se neustále vznáší na koncertech Iron Maiden nad hlavami šesti heavy metalových muzikantů v podobě modelu v životní velikosti. Když kytary napodobí sytý chrčivý zvuk motorů letadla, neměla by u toho chybět píseň "Aces High", hymna odvážných pilotů, kteří vyhráli bitvu o Británii. Tatínkovy prsty ve velkém finále automaticky vytvoří znamení všech rockerů se vztyčeným ukazováčkem a malíčkem, jeho oči trochu zvlhnou a on zplna hrdla zpívá slova, která ho určitě provázela velkou část jeho života: "Live to fly! Fly to live! Aces high..." Je to skvělá příležitost pro všechny z vás, kteří pátráte po opravdu speciálním dárku pro tatínka – model, při jehož stavění si užije hodiny zábavy. Tento dárek roztluče srdce každého rockerského modeláře Spitfire Mk.II "Aces High" Iron Maiden v měřítku 1:32 bude zdrojem zábavy i těch nejlepších vzpomínek od samotného začátku. Například detailní provedení pilotní kabiny a chladiče, pohyblivá vrtule a věrné obtisky pro verzi Aces High splní všechno, co byste si od modelu mohli přát. Při stavbě se dílek za dílkem legenda probírá k životu. Z celkem 115 jednotlivých částí postupně vznikne model o délce 28,6 cm a s působivým rozpětím křídel 35,1 cm. Hotový model na vás zaručeně udělá dojem díky spoustě vychytaných drobností. Mimo jiné to jsou: - Sedící figurka pilota Eddieho, kterou lze posadit do kabiny - Stojící figurka pilota Eddieho - Detailní pilotní kabina s přístrojovým panelem - Detailní odpružení sedadla - Samostatná vstupní dvířka - Detailní chladiče - Pohyblivá vrtule - Detailní podvozek - Dělené prosklení kokpitu - Obtisky pro verzi ACES HIGH a pro pódiovou verzi Iron Maiden Pokud u vás doma někdy hraje právě tohle album, není nad čím přemýšlet – zrovna jste našli pro tatínka jeden z dárků, ze kterých bude mít radost navždycky – stejně jako z hudby Iron Maiden. Heavy metal, letecká esa a Eddie the Head Co by byli Iron Maiden bez svého slavného maskota Eddieho? Aby model Spitfiru Mk.II ještě více upomínal na britské hard rockery, přidal Revell do balení také jednu stojící a jednu sedící figurku pilota Eddieho, kterou lze posadit přímo do pilotní kabiny. Nejlepší dárky pro tatínky: zábava na mnoho hodin a heavy metal v té nejryzejší podobě Sada se stavebnicí Spitfire Mk.II "Aces High" Iron Maiden obsahuje: - 115 detailních částí legendárního letounu Spitfire Mk.II - Lepidla a barvy pro jednoduché stavění - Štětec - Věrně provedené obtisky pro verzi Aces High a pro pódiovou verzi Iron Maiden - Srozumitelný návod - Dvě figurky pilota Eddieho – sedící a stojící Detaily modelu: Měřítko: 1:32 Počet dílů: 115 Délka: 286 mm Rozpětí křídel: 351 mm Obtížnost: 4 Doporučeno pro děti od 12 let. Pozor! Nevhodné pro děti do 8 let. Děti mohou výrobek používat pouze pod dohledem dospělé osoby. Akrylová barva pro modeláře Revell Aqua Color (5 ml) Návod na použití: Vodou ředitelná akrylová barva. Před použitím barvu dobře promíchejte. Nanášejte štětcem, nebo stříkáním na suchý, čistý povrch. Nehořlavá báze, rychle zasychá – nebarvitelné po 1 hodině, úplně uschne za 2–3 hodiny, podle tloušťky vrstvy. V případě potřeby zřeďte vodou. Použitím nevhodného ředidla se může barva zničit! Čistí se ředidlem Revell Aqua Color Clean. Na stříkání se doporučuje ředění maximálně 20 - 25 %. Štětec a pomůcky ihned po použití vypláchněte vodou. Nádobku po použití pevně uzavřete. Po otevření spotřebujte co nejdříve, barva přístupem vzduchu zasychá. Chraňte před mrazem. Obsahuje Směs látek 5-chlor-2methylisothiazol-3(2H)on a 2-methylizothiazol3(2H)-on s chlorid
Gift-Set letadlo 05688 - Spitfire Mk.II "Aces High" Iron Maiden (1:32). Model letadla ke slepení. Měřítko: 1:32; velikost: 286 mm, balení obsahuje: 115 dílků ke slepení, lepidlo, štětec a 5 barviček (5 ml). Informace o originálu: Spitfire Supermarine byl jedním z nejvíce vyráběných letounů na světě. Jeho vysoká rychlost, spolehlivost, a především neskutečná hbitost z něj udělaly nejoblíbenější stíhačku všech dob. Během „bitvy o Británii“, letecké bitvy o území britských ostrovů, stálo právě jeho nasazení za slavným vítězstvím britského letectva. Není proto divu, že jiná legenda vytvořila pro tuto nebeskou legendu pomyslný hudební pomník: Heavy metalová skupina Iron Maiden v podobě jejich super hitu "Aces High" z alba "Powerslave" z roku 1984. Model Spitfire Mk.II v edici "Aces High" Iron Maiden spojil obě ikony dohromady a nepochybně tak patří do kategorie nejlepších dárků pro tatínky! Informace o modelu: Spitfire a Iron Maiden – dvě legendy jsou stále naživu Ve světě dnes stále existuje okolo 40 legendárních Spitfirů v letuschopném stavu. A kromě nich ještě jeden, který se neustále vznáší na koncertech Iron Maiden nad hlavami šesti heavy metalových muzikantů v podobě modelu v životní velikosti. Když kytary napodobí sytý chrčivý zvuk motorů letadla, neměla by u toho chybět píseň "Aces High", hymna odvážných pilotů, kteří vyhráli bitvu o Británii. Tatínkovy prsty ve velkém finále automaticky vytvoří znamení všech rockerů se vztyčeným ukazováčkem a malíčkem, jeho oči trochu zvlhnou a on zplna hrdla zpívá slova, která ho určitě provázela velkou část jeho života: "Live to fly! Fly to live! Aces high..." Je to skvělá příležitost pro všechny z vás, kteří pátráte po opravdu speciálním dárku pro tatínka – model, při jehož stavění si užije hodiny zábavy. Tento dárek roztluče srdce každého rockerského modeláře Spitfire Mk.II "Aces High" Iron Maiden v měřítku 1:32 bude zdrojem zábavy i těch nejlepších vzpomínek od samotného začátku. Například detailní provedení pilotní kabiny a chladiče, pohyblivá vrtule a věrné obtisky pro verzi Aces High splní všechno, co byste si od modelu mohli přát. Při stavbě se dílek za dílkem legenda probírá k životu. Z celkem 115 jednotlivých částí postupně vznikne model o délce 28,6 cm a s působivým rozpětím křídel 35,1 cm. Hotový model na vás zaručeně udělá dojem díky spoustě vychytaných drobností. Mimo jiné to jsou: - Sedící figurka pilota Eddieho, kterou lze posadit do kabiny - Stojící figurka pilota Eddieho - Detailní pilotní kabina s přístrojovým panelem - Detailní odpružení sedadla - Samostatná vstupní dvířka - Detailní chladiče - Pohyblivá vrtule - Detailní podvozek - Dělené prosklení kokpitu - Obtisky pro verzi ACES HIGH a pro pódiovou verzi Iron Maiden Pokud u vás doma někdy hraje právě tohle album, není nad čím přemýšlet – zrovna jste našli pro tatínka jeden z dárků, ze kterých bude mít radost navždycky – stejně jako z hudby Iron Maiden. Heavy metal, letecká esa a Eddie the Head Co by byli Iron Maiden bez svého slavného maskota Eddieho? Aby model Spitfiru Mk.II ještě více upomínal na britské hard rockery, přidal Revell do balení také jednu stojící a jednu sedící figurku pilota Eddieho, kterou lze posadit přímo do pilotní kabiny. Nejlepší dárky pro tatínky: zábava na mnoho hodin a heavy metal v té nejryzejší podobě Sada se stavebnicí Spitfire Mk.II "Aces High" Iron Maiden obsahuje: - 115 detailních částí legendárního letounu Spitfire Mk.II - Lepidla a barvy pro jednoduché stavění - Štětec - Věrně provedené obtisky pro verzi Aces High a pro pódiovou verzi Iron Maiden - Srozumitelný návod - Dvě figurky pilota Eddieho – sedící a stojící Detaily modelu: Měřítko: 1:32 Počet dílů: 115 Délka: 286 mm Rozpětí křídel: 351 mm Obtížnost: 4 Doporučeno pro děti od 12 let. Pozor! Nevhodné pro děti do 8 let. Děti mohou výrobek používat pouze pod dohledem dospělé osoby. Akrylová barva pro modeláře Revell Aqua Color (5 ml) Návod na použití: Vodou ředitelná akrylová barva. Před použitím barvu dobře promíchejte. Nanášejte štětcem, nebo stříkáním na suchý, čistý povrch. Nehořlavá báze, rychle zasychá – nebarvitelné po 1 hodině, úplně uschne za 2–3 hodiny, podle tloušťky vrstvy. V případě potřeby zřeďte vodou. Použitím nevhodného ředidla se může barva zničit! Čistí se ředidlem Revell Aqua Color Clean. Na stříkání se doporučuje ředění maximálně 20 - 25 %. Štětec a pomůcky ihned po použití vypláchněte vodou. Nádobku po použití pevně uzavřete. Po otevření spotřebujte co nejdříve, barva přístupem vzduchu zasychá. Chraňte před mrazem. Obsahuje Směs látek 5-chlor-2methylisothiazol-3(2H)on a 2-methylizothiazol3(2H)-on s chlorid
1/72 BHU-6B / UF-2 "Albatross" (Japan Maritime Self-Defense Force). The Beriev Be-8 (USAF/DoD reporting name “Type 33”, NATO reporting name “Mole”), was built by the Soviet Beriev OKB in 1947. It was a passenger/liaison amphibian aircraft with a layout similar to the Be-4 but substantially larger and heavier. It was a single engine parasol with the wing installed on a thin pylon and a pair of short struts. Compared to the Be-4, the Be-8 was equipped with retractable landing gear, and pilot and passenger cabins had heating utilizing engine heat. The Be-8 was intended as a civil aircraft and carried no armament. First flight was on December 3, demonstrating good performance. Two experimental aircraft were built, and one was demonstrated during 1951 Soviet Aviation Day at Tushino.One of Be-8 was equipped with hydrofoils, developed at TsAGI. These “Underwater Wings” were installed on landing gear struts and pushed aircraft above the water well before it could be done by the wing lift force. As a result, takeoff was much easier and imposed less punishment on the hull from the waves. Despite very effective during takeoff hydrofoils had negative impact on flight speed. Construction of retractable hydrofoils was not ready, and the concept did not find practical applications.
1/72 BHU-6B / UF-2 "Albatross" (Japan Maritime Self-Defense Force). The Beriev Be-8 (USAF/DoD reporting name “Type 33”, NATO reporting name “Mole”), was built by the Soviet Beriev OKB in 1947. It was a passenger/liaison amphibian aircraft with a layout similar to the Be-4 but substantially larger and heavier. It was a single engine parasol with the wing installed on a thin pylon and a pair of short struts. Compared to the Be-4, the Be-8 was equipped with retractable landing gear, and pilot and passenger cabins had heating utilizing engine heat. The Be-8 was intended as a civil aircraft and carried no armament. First flight was on December 3, demonstrating good performance. Two experimental aircraft were built, and one was demonstrated during 1951 Soviet Aviation Day at Tushino.One of Be-8 was equipped with hydrofoils, developed at TsAGI. These “Underwater Wings” were installed on landing gear struts and pushed aircraft above the water well before it could be done by the wing lift force. As a result, takeoff was much easier and imposed less punishment on the hull from the waves. Despite very effective during takeoff hydrofoils had negative impact on flight speed. Construction of retractable hydrofoils was not ready, and the concept did not find practical applications.
1/72 F-14B Bombcat. Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon - u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 F-14B Bombcat. Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon - u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J21 A3. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. Počátkem roku 1941 zahájila společnost Saab a konstruktér letounů Frid Wänström v doprovodu svého týmu studii nového stíhacího letounu pro švédské letectvo. tento nový stíhací letoun využíval výkonný německý motor DB 605B jako tlačnou vrtuli umístěnou mezi dvojitými výložníky. tlačná vrtule však vyvolala potřebu konstruktérů vyvinout vystřelovací sedadlo, díky čemuž se J21 stal jedním z prvních vyráběných stíhacích letounů, který byl vybaven vystřelovacím sedadlem. J21 byl prvním švédským stíhacím letounem s "tříkolovým podvozkem". těžká výzbroj v podobě jednoho 20mm kanonu byla namontována v přídi spolu se dvěma 13mm kulomety a dva 13mm kulomety byly namontovány v křídlech. to poskytovalo několik klíčových výhod. První letoun J21A vzlétl v červenci 1943 s hlavním zkušebním pilotem SAAB Claesem Smithem za řízením, po němž následovala operační služba do konce roku 1945. Od roku 1945 bylo dodáno celkem 297 letounů J21 vybavených motorem V-12 ve třech verzích 21A-1, A-2 a A-3. Tato stavebnice znázorňuje verzi J21A-3, která využívala modernizované kulomety a kanon Bofors. Modernizovaná verze J-21 nesla také rakety a bomby a zahrnovala další aktualizace. Výkony J21 s motorem V-12 byly obecně dobré, s velmi malým poloměrem zatáčení v malých výškách a zároveň se vyznačovaly silnou a koncentrovanou palebnou silou z mohutných kanónů. Omezení spočívala ve špatném výhledu dozadu a těžkém ovládání, což činilo vzdušný boj únavným. SAAB J 21A byl po roce 1954 postupně vyřazen ze služby a většina letounů letectva byla nahrazena proudovými letouny deHavilland J28 Vampire a SAAB J29 Flying barrel.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J21 A3. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. Počátkem roku 1941 zahájila společnost Saab a konstruktér letounů Frid Wänström v doprovodu svého týmu studii nového stíhacího letounu pro švédské letectvo. tento nový stíhací letoun využíval výkonný německý motor DB 605B jako tlačnou vrtuli umístěnou mezi dvojitými výložníky. tlačná vrtule však vyvolala potřebu konstruktérů vyvinout vystřelovací sedadlo, díky čemuž se J21 stal jedním z prvních vyráběných stíhacích letounů, který byl vybaven vystřelovacím sedadlem. J21 byl prvním švédským stíhacím letounem s "tříkolovým podvozkem". těžká výzbroj v podobě jednoho 20mm kanonu byla namontována v přídi spolu se dvěma 13mm kulomety a dva 13mm kulomety byly namontovány v křídlech. to poskytovalo několik klíčových výhod. První letoun J21A vzlétl v červenci 1943 s hlavním zkušebním pilotem SAAB Claesem Smithem za řízením, po němž následovala operační služba do konce roku 1945. Od roku 1945 bylo dodáno celkem 297 letounů J21 vybavených motorem V-12 ve třech verzích 21A-1, A-2 a A-3. Tato stavebnice znázorňuje verzi J21A-3, která využívala modernizované kulomety a kanon Bofors. Modernizovaná verze J-21 nesla také rakety a bomby a zahrnovala další aktualizace. Výkony J21 s motorem V-12 byly obecně dobré, s velmi malým poloměrem zatáčení v malých výškách a zároveň se vyznačovaly silnou a koncentrovanou palebnou silou z mohutných kanónů. Omezení spočívala ve špatném výhledu dozadu a těžkém ovládání, což činilo vzdušný boj únavným. SAAB J 21A byl po roce 1954 postupně vyřazen ze služby a většina letounů letectva byla nahrazena proudovými letouny deHavilland J28 Vampire a SAAB J29 Flying barrel.
1/72 US Navy F-14D VF-31 "Sunset" /w special PE & Decal . Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/72 US Navy F-14D VF-31 "Sunset" /w special PE & Decal . Letoun F-14 Tomcat, navržený jako hlavní letoun amerického námořnictva, mohl plnit úkoly vzdušné nadvlády, doprovodu a úderu a byl bezpochyby jedním z nejlepších a technologicky nejvyspělejších letounů, které sloužily na palubě letadlových lodí. Prototyp stroje byl zalétán 21. prosince 1970 a první letouny byly dodány americkému námořnictvu o čtyři roky později. Poslední letouny Tomcat byly vyřazeny ze služby až v roce 2006, což dokonale dokládá vysokou kvalitu a vynikající výkony tohoto stroje. Nejinovativnějším a nejcharakterističtějším řešením pro F-14 jsou křídla s proměnnou geometrií. Řízené počítačem nebo ručně pilotem mohou měnit úhel náběhu od 20 stupňů při minimální rychlosti až po 60 stupňů při nadzvukové rychlosti. Měnící se geometrie křídel také umožňuje optimální polohu při těsném manévrování, což tomuto výkonnému letounu dodává úžasnou manévrovatelnost. Srdcem zbraňového systému Tomcatu je radar Hughes ANG-9, který obvykle spolupracuje s raketami vzduch-vzduch AIM-54A Phoenix s dosahem až 180 km. Zvláště důležitá je schopnost létat a útočit na více než jeden cíl. Neméně důležitým prvkem výzbroje, jak ukázaly bojové zkušenosti z vietnamské války, je kanon u F-14 namontovaný uvnitř trupu M-61 Vulcan střílející až 6000 ran za minutu! Tomcat mohl být samozřejmě vybaven dalšími zbraněmi, jako jsou střely Sparrow, Sidewinder a různé bomby. F-14 vděčí za svůj úspěch především vynikající pohonné jednotce v podobě dvojice motorů Pratt-Whitney TF30 s tahem 9300 daN a přídavným spalováním. Technické údaje: Maximální rychlost: 2480 km/h, rychlost stoupání: 153 m/s, praktický strop: 17100 m, maximální dolet: 3200 km, výzbroj: pevná - jeden šestihlavňový kanón M61-A1 ráže 20 mm, podvěsná - až 6580 kg nákladu. Nesložený a nenabarvený plastikový model. K úspěšnému dokončení této stavebnice je zapotřebí dokoupit barvy, lepidlo na plastikové modely, ředidlo, štětce, které nejsou součástí balení.
1/32 Gloster Gladiator Mk. II - Revell. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:32; 25,6 cm. Balení obsahuje: 140 dílků ke slepení. Informace o modelu a originálu: Gloster Gladiator stál v kategorii dvouplošných stíhacích letounů na absolutním vrcholu. Nicméně i přes své nesporné kvality byl v době zařazení do výzbroje RAF beznadějně zastaralý. Je ale pravdou, že v rukou zkušeného pilota dokázal zničit většinu německých letadel, to však rozhodně neplatilo v případě obávané Bf 109. Oblastí, kde si Gloster Gladiator počínal poměrně úspěšně, byl např. boj se střemhlavými bombardéry Ju 87 Stuka. - Detailně zachycený hvězdicový motor - Otáčející se vrtule - Pečlivě zpracovaný kokpit s přístrojovou deskou - Křidla jsou tvořena samostatnými díly - Potah letounu s autentickými detaily - Obsahuje obtisky pro 2 kamuflážní schémata RAF Potřebné barvy: - základní: 115, 136, 105, 168, 107, 175, 108, 182, 191, 195 - další: Detaily modelu: Měřítko: 1:32 Počet dílů: 140 Délka: 256 mm Obtížnost: 5 Doporučeno pro děti od 13 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
1/32 Gloster Gladiator Mk. II - Revell. Model letadla ke slepení. Velikost: 1:32; 25,6 cm. Balení obsahuje: 140 dílků ke slepení. Informace o modelu a originálu: Gloster Gladiator stál v kategorii dvouplošných stíhacích letounů na absolutním vrcholu. Nicméně i přes své nesporné kvality byl v době zařazení do výzbroje RAF beznadějně zastaralý. Je ale pravdou, že v rukou zkušeného pilota dokázal zničit většinu německých letadel, to však rozhodně neplatilo v případě obávané Bf 109. Oblastí, kde si Gloster Gladiator počínal poměrně úspěšně, byl např. boj se střemhlavými bombardéry Ju 87 Stuka. - Detailně zachycený hvězdicový motor - Otáčející se vrtule - Pečlivě zpracovaný kokpit s přístrojovou deskou - Křidla jsou tvořena samostatnými díly - Potah letounu s autentickými detaily - Obsahuje obtisky pro 2 kamuflážní schémata RAF Potřebné barvy: - základní: 115, 136, 105, 168, 107, 175, 108, 182, 191, 195 - další: Detaily modelu: Měřítko: 1:32 Počet dílů: 140 Délka: 256 mm Obtížnost: 5 Doporučeno pro děti od 13 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Kdo se trochu zajímá o letecké bitvy první světové války, určitě zaslechl jméno Manfred von Richthofen, známý též jako Rudý baron či Eso všech es. Byl to německý stíhací pilot a nejúspěšnější stíhač první světové války. Velel jednotce JG.1 (první stíhací eskadra) a je mu připisováno 80 sestřelů. Letadlo na titulní straně obalu naší stavebnice se stalo díky Rudému baronu nejznámějším letounem 1. světové války, byl to německý jednomístný trojplošný stíhací letoun Fokker Dr.I. Stavebnice Red Baron obsahuje návod na 40 modelů – kromě stíhacích letounů si můžete postavit průzkumné letouny, bitevní letouny, ale také transportní letoun, dům, motorku atd. Merkur vznikl počátkem minulého století v Polici nad Metují. Tato dnes již retro hračka je mezi dětmi stále velmi oblíbená a jistě i dospělí se rádi připojí k dětské hře a vzpomenou si tak s nostalgií na vlastní dětství s tradiční stavebnicí. Rozvíjí dětskou motoriku, manuální zručnost a představivost. Při jejím sestavování se děti také učí trpělivosti, samostatnosti a trénují logické myšlení. Hlavní přednosti Nejznámější česká hračka Merkur Celkem 680 kovových dílů 40 různých modelů Zábava pro děti od 5 let Rozvíjí kreativitu, manuální zručnost a jemnou motoriku Trénink trpělivosti, samostatnosti a logického myšlení Kompatibilita stavebnic Merkur Specifikace Značka: Merkur Model: Red Baron Určení: stavebnice Doporučený věk: 5+ Počet dílků: 680 Materiál: kov Barva: mix barev Hmotnost: 1,5 kg Rozměry balení: 36 x 27 x 5 cm Obsah balení 1x stavebnice Merkur 1x návod
Kdo se trochu zajímá o letecké bitvy první světové války, určitě zaslechl jméno Manfred von Richthofen, známý též jako Rudý baron či Eso všech es. Byl to německý stíhací pilot a nejúspěšnější stíhač první světové války. Velel jednotce JG.1 (první stíhací eskadra) a je mu připisováno 80 sestřelů. Letadlo na titulní straně obalu naší stavebnice se stalo díky Rudému baronu nejznámějším letounem 1. světové války, byl to německý jednomístný trojplošný stíhací letoun Fokker Dr.I. Stavebnice Red Baron obsahuje návod na 40 modelů – kromě stíhacích letounů si můžete postavit průzkumné letouny, bitevní letouny, ale také transportní letoun, dům, motorku atd. Merkur vznikl počátkem minulého století v Polici nad Metují. Tato dnes již retro hračka je mezi dětmi stále velmi oblíbená a jistě i dospělí se rádi připojí k dětské hře a vzpomenou si tak s nostalgií na vlastní dětství s tradiční stavebnicí. Rozvíjí dětskou motoriku, manuální zručnost a představivost. Při jejím sestavování se děti také učí trpělivosti, samostatnosti a trénují logické myšlení. Hlavní přednosti Nejznámější česká hračka Merkur Celkem 680 kovových dílů 40 různých modelů Zábava pro děti od 5 let Rozvíjí kreativitu, manuální zručnost a jemnou motoriku Trénink trpělivosti, samostatnosti a logického myšlení Kompatibilita stavebnic Merkur Specifikace Značka: Merkur Model: Red Baron Určení: stavebnice Doporučený věk: 5+ Počet dílků: 680 Materiál: kov Barva: mix barev Hmotnost: 1,5 kg Rozměry balení: 36 x 27 x 5 cm Obsah balení 1x stavebnice Merkur 1x návod
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Swedish edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948, za jehož řízením seděl britský zkušební pilot Robert Moore. Inženýrský tým Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letadlo blíží ke zvukové bariéře. Tunnan byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 pojmenovaným RM2 společnosti Svenska Flygmotor. Byl také vyzbrojen 4 výkonnými leteckými kanóny Bofors/m/47 ráže 20 mm (Hispano Mk V). Díky těmto vlastnostem se SAAB J29 stal jedním z nejmodernějších proudových stíhacích letounů na světě, vedle amerického F-86 Sabre a ruského Mig 15. Tunnan držel největší výrobní sérii všech letounů SAAB - bylo vyrobeno 661 letounů, z toho 308 letounů ve verzi -F. Verze -F zahrnovala křídlo s "psími zuby" verze -E a byla vybavena verzí motoru Ghost/Svenska Flygmotor RM2B s přídavným spalováním, který měl o 25 % vyšší tah než standardní motor RM2. J 29 byl rychlý a obratný letoun, který účinně sloužil jako stíhací, stíhací bombardovací, průzkumný i jako letoun pro vlekání cílů. Stíhací verze byla z aktivní služby vyřazena v roce 1965 ve Švédsku. V roce 1961 bylo 30 Tunanů J 29F prodáno také do Rakouska, kde zůstaly ve službě až do roku 1972. Tato stavebnice znázorňuje poslední stíhací verzi J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Austrian edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948 s britským zkušebním pilotem Robertem Moorem za řízením. Tým konstruktérů Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letoun blíží ke zvukové bariéře. Letoun J 29F byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 vybaveným přídavným hořákem a vyzbrojeným čtyřmi výkonnými 20mm leteckými kanóny Bofors/m/47 (Hispano Mk V). V červenci 1961 bylo prvních 15 z celkem 30 zrenovovaných bývalých švédských letounů J 29F předáno rakouskému letectvu k vytvoření 1. JaBoStaffel (žluté ocasní kódy) na letišti Hörsching Linz. Kvůli nedostatečné infrastruktuře bylo v roce 1961 5 J29 dočasně umístěno na mezinárodním letišti Schwechat ve Vídni a 10 J29 na letišti Klagenfurt. Od 28. května 1962 se Hörsching stal novou domovskou základnou 1. JaBoStaffel a jejich J 29s. Druhá a poslední várka 15 J 29F, které se připojily k 2. Staffel/ Jabogeschwader (červené ocasní kódy), byla dodána od ledna do června 1964 a sloužila na letišti Graz-Thalerhof jako průzkumné a vzdušné pozorovacív služby. Deset (možná dvanáct) J 29F z druhé várky bylo dodáno s fotopodstavcem se třemi 70mm kamerami Vinten instalovanými v levém bočním střelišti. Hlavní úlohou letounů Austrain J29 byla blízká letecká podpora s využitím 4 vestavěných 30mm kanónů Bofors. V aktivní roli v Rakousku se nepoužívaly žádné pumy ani rakety. Po deseti letech a celkem 13205 nalétaných hodinách rakouské letectvo v roce 1972 vyřadilo své J 29F.
Plastikový model letadla 1/48 SAAB J29 F Swedish edition. Špičková kvalita plastového modelu s bezkonkurenčními detaily povrchu. Součástí jsou leptané díly. Obtisky tištěné firmou Cartograf. V roce 1946 objednalo švédské letectvo tři prototypy nového proudového stíhacího letounu SAAB J 29. Původní prototyp SAAB 29 Tunnan (Létající sud) uskutečnil svůj první let 1. září 1948, za jehož řízením seděl britský zkušební pilot Robert Moore. Inženýrský tým Saabu vedený Larsem Brisingem měl možnost prostudovat dokumenty německého leteckého výzkumu z 2. světové války, které jasně ukazovaly, že konstrukce delta a šikmých křídel mají za následek "dramatické snížení odporu vzduchu", když se letadlo blíží ke zvukové bariéře. Tunnan byl poháněn švédským licenčně vyráběným plynovým turbínovým motorem DeHavilland Ghost DGT3 pojmenovaným RM2 společnosti Svenska Flygmotor. Byl také vyzbrojen 4 výkonnými leteckými kanóny Bofors/m/47 ráže 20 mm (Hispano Mk V). Díky těmto vlastnostem se SAAB J29 stal jedním z nejmodernějších proudových stíhacích letounů na světě, vedle amerického F-86 Sabre a ruského Mig 15. Tunnan držel největší výrobní sérii všech letounů SAAB - bylo vyrobeno 661 letounů, z toho 308 letounů ve verzi -F. Verze -F zahrnovala křídlo s "psími zuby" verze -E a byla vybavena verzí motoru Ghost/Svenska Flygmotor RM2B s přídavným spalováním, který měl o 25 % vyšší tah než standardní motor RM2. J 29 byl rychlý a obratný letoun, který účinně sloužil jako stíhací, stíhací bombardovací, průzkumný i jako letoun pro vlekání cílů. Stíhací verze byla z aktivní služby vyřazena v roce 1965 ve Švédsku. V roce 1961 bylo 30 Tunanů J 29F prodáno také do Rakouska, kde zůstaly ve službě až do roku 1972. Tato stavebnice znázorňuje poslední stíhací verzi J 29F.