Celkem 1595 produktů
Model Kit tank 3545 - BT-7 Soviet Tank (1:35). Model tanku ke slepení. Velikost: 1:35; 16,2 cm. Počet dílků: 181 Informace o modelu: Lehký tank BT-7 navržený v roce 1935 byl novou úpravou a nástupcem modelu BT-5 ("ZVEZDA" č. 3507). Ve srovnání se svým prototypem měl lepší provozní vlastnosti a účinnější pancíř. Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Délka: 162 mm Počet dílků: 181 Doporučeno pro děti od 10 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Model Kit tank 3545 - BT-7 Soviet Tank (1:35). Model tanku ke slepení. Velikost: 1:35; 16,2 cm. Počet dílků: 181 Informace o modelu: Lehký tank BT-7 navržený v roce 1935 byl novou úpravou a nástupcem modelu BT-5 ("ZVEZDA" č. 3507). Ve srovnání se svým prototypem měl lepší provozní vlastnosti a účinnější pancíř. Detaily modelu: Měřítko: 1:35 Délka: 162 mm Počet dílků: 181 Doporučeno pro děti od 10 let. Upozornění: Nebezpečí udušení! Výrobek obsahuje malé části. NEVHODNÉ PRO DĚTI DO 3 LET!
Plastikový model letadla 1/72 Gloster Meteor F.8 Prone Pilot. V padesátých letech, kdy se bojová letadla dostala k hranici rychlosti zvuku, se předpokládalo, že bojová letadla budou vybavena kabinou, ve které bude pilot ležet. Měl tak snášet lépe velká přetížení, která se předpokládala. Na jednom kusu Meteor Mk.8 byla testována pilotní kabina s pilotem v ležící pozici. Před standardní pilotní kabinu dostal tento Meteor dlouhou příď s dalším cockpitem pro pilota ležícího na břiše. Tento testovací prone pilot Meteor nyní vracíme do nabídky, nově v řadě Special Hobby. velmi atraktivní vzhled neobvyklá verze Meteoru limitované množství Stavebnice neobsahuje barvy ani lepidlo. Model je potřeba slepit a nabarvit.
Plastikový model letadla 1/72 A-20B/C Havoc ‘Gunships’. Americké lehké bombardovací a bitevní letouny A-20 Havoc a jejich verze vyráběné pro Commonwealth Boston byly jedny z nejvýznamějších typů této kategorie druhé světové války. Byly nasazeny na všech bojištích druhé světové války. Pro útoky z malých výšek byly upravovány montáží kulometů do přídí. Tyto verze byly nazývány Gunship. Ranné verze v provedení Gunship jsme připravili v tomto modelu. Nabízí jeden americký Gunship z afrického a jeden v pacifického bojiště. Pacifický stroj měl dvojí život. Při třináctém bojovém letu byl zasažen a po nouzovém přistání odepsán. Ve skutečnosti byl ale opraven a sloužil k neoficiální dopravě jídla a alkoholu z Austrálie na Novou Guineu. To reflektují i kamufláže a obtisky. Posledním nabízeným strojem je veterán 186 náletů australského RAAF DB-7C Boston. Jeho opravovaný a skvrnitý povrch mu dává velmi atraktivní vzhled. atraktivní verze zajímavě kamufláže a obtisky resinové díly součástí stavebnice k modelu nabízíme samostatně prodávané barevné lepty Stavebnice neobsahuje barvy ani lepidlo. Model je potřeba slepit a nabarvit.
Plastikový model letadla 1/72 Gloster Meteor F.8 Prone Pilot. V padesátých letech, kdy se bojová letadla dostala k hranici rychlosti zvuku, se předpokládalo, že bojová letadla budou vybavena kabinou, ve které bude pilot ležet. Měl tak snášet lépe velká přetížení, která se předpokládala. Na jednom kusu Meteor Mk.8 byla testována pilotní kabina s pilotem v ležící pozici. Před standardní pilotní kabinu dostal tento Meteor dlouhou příď s dalším cockpitem pro pilota ležícího na břiše. Tento testovací prone pilot Meteor nyní vracíme do nabídky, nově v řadě Special Hobby. velmi atraktivní vzhled neobvyklá verze Meteoru limitované množství Stavebnice neobsahuje barvy ani lepidlo. Model je potřeba slepit a nabarvit.
Plastikový model letadla 1/72 A-20B/C Havoc ‘Gunships’. Americké lehké bombardovací a bitevní letouny A-20 Havoc a jejich verze vyráběné pro Commonwealth Boston byly jedny z nejvýznamějších typů této kategorie druhé světové války. Byly nasazeny na všech bojištích druhé světové války. Pro útoky z malých výšek byly upravovány montáží kulometů do přídí. Tyto verze byly nazývány Gunship. Ranné verze v provedení Gunship jsme připravili v tomto modelu. Nabízí jeden americký Gunship z afrického a jeden v pacifického bojiště. Pacifický stroj měl dvojí život. Při třináctém bojovém letu byl zasažen a po nouzovém přistání odepsán. Ve skutečnosti byl ale opraven a sloužil k neoficiální dopravě jídla a alkoholu z Austrálie na Novou Guineu. To reflektují i kamufláže a obtisky. Posledním nabízeným strojem je veterán 186 náletů australského RAAF DB-7C Boston. Jeho opravovaný a skvrnitý povrch mu dává velmi atraktivní vzhled. atraktivní verze zajímavě kamufláže a obtisky resinové díly součástí stavebnice k modelu nabízíme samostatně prodávané barevné lepty Stavebnice neobsahuje barvy ani lepidlo. Model je potřeba slepit a nabarvit.
1/48 Tempest Mk.V Series 1 . Stavebnice britského druhoválečného stíhacího letounu Tempest Mk.V Series 1 v měřítku 1/48, edice Weekend. Ze stavebnice je možné si postavit stroje účastnící se operace Overlord. plastové díly: Eduard počet kamuflážních schémat: 2 obtisky: Eduard leptané díly: ne maska: ne Kamuflážní schémata: A) JN751, Wg Cdr Roland P. Beamont, 150. Wing, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 V květnu 1944 byl 150. Wing uznán operačním, Tempesty byla vyzbrojena pouze 3. a 486. squadrona, zatímco 56. squadrona si na nové Tempesty musela počkat do června 1944 a dočasně používala Spitfiry Mk.IX. Úkolem Tempestů 150. Wingu byly v době invaze útoky na pozemní síly nepřítele, od poloviny června přibyla ochrana jihu Anglie proti střelám V-1. Na konci září 1944 se celá jednotka pod Beamontovým vedením přesunula na území osvobozené Evropy. Dne 12. října dostal Beamontův stroj zasažen flakem do chladiče, pilot musel přistát na nepřátelském území a zbytek války strávil v zajetí. Během 2. světové války dosáhl devíti sestřelů a byl vyznamenán DFC & Bar a DSO & Bar. Po válce Beamont pracoval jako zkušební pilot a létal mimo jiné na strojích Meteor, Vampire, Canbera, Lightning a TSR-2. V srpnu 1979 odešel do důchodu. Zemřel 19. listopadu 2001. Kamufláž Beamontova stroje byla v předvečer invaze do Evropy doplněna o výrazný marking v podobě bílých a černých pruhů o šíři 18 palců na zadní části trupu a křídle. B) JN765, 3.squadrona, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 3. squadrona, jež byla založena v roce 1912, byla na počátku 2. světové války vyzbrojena stroji Hawker Hurricane, s nimiž v rámci Britského expedičního sboru bojovala nad Belgií a Francií. Po návratu do Velké Británie následovalo hlídkování nad námořní základnou Royal Navy ve Scapa Flow, od dubna 1941 působila na jihu Anglie jako noční stíhací jednotka. V červnu 1943 došlo k jejímu přezbrojení na stroje Hawker Typhoon, v únoru 1944 byla vyzbrojena stroji Hawker Tempest. S nimi se zúčastnila příprav na invazi do Evropy, ochrany jižní Anglie proti střelám V-1, přesunu do Evropy, kde podporovala postupující jednotky až do konce války. V Německu zůstala v rámci BAFO (British Air Forces of Occupation) až do května 1999. Na přelomu tisíciletí se podílela na bojových akcích v Kosovu, Sierra Leoně, Iráku a v roce 2004 v Afghánistánu. V březnu 2006 obdržela nové Eurofightery Typhoon. V květnu 1944 bylo 3. squadroně změněno kódové označení z předchozího QO na JF, jež následně používala až do roku 1946. Označení tzv. invazními pruhy dostal v předvečer vylodění v Normandii také stroj JN765. Pozemní personál natřel černou barvou navíc také spodní část krytů hlavního podvozku. Úvodem: Příběh Tempestu není vlastně ničím jiným, než záměrem vyřešit nedostatky, které zabránily Hawkeru Typhoon uspět v roli stíhacího letounu. Hlavním problémem Typhoonu bylo jeho tlusté křídlo s profilem NACA 22, které sice poskytovalo spoustu vnitřního prostoru pro palivové nádrže a zbraně, zároveň ale s rostoucí rychlostí rychle zvyšovalo aerodynamický odpor. A tak nebylo divu, že jádrem změn vedoucích k novému stíhači bylo právě křídlo. Letoun si měl původně ponechat název Typhoon s tím, že bude označen jako Mk.II, ale záhy bylo evidentní, že výsledkem bude v podstatě nový typ, takže bylo jméno změněno na Tempest (vichřice), čímž Hawker pokračoval ve své tradici označovat své stíhací letouny “větrnými” jmény. Série změn Nové křídlo mělo u kořene o 12,7 cm nižší profil a v porovn...
1/48 Tempest Mk.V Series 1 . Stavebnice britského druhoválečného stíhacího letounu Tempest Mk.V Series 1 v měřítku 1/48, edice Weekend. Ze stavebnice je možné si postavit stroje účastnící se operace Overlord. plastové díly: Eduard počet kamuflážních schémat: 2 obtisky: Eduard leptané díly: ne maska: ne Kamuflážní schémata: A) JN751, Wg Cdr Roland P. Beamont, 150. Wing, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 V květnu 1944 byl 150. Wing uznán operačním, Tempesty byla vyzbrojena pouze 3. a 486. squadrona, zatímco 56. squadrona si na nové Tempesty musela počkat do června 1944 a dočasně používala Spitfiry Mk.IX. Úkolem Tempestů 150. Wingu byly v době invaze útoky na pozemní síly nepřítele, od poloviny června přibyla ochrana jihu Anglie proti střelám V-1. Na konci září 1944 se celá jednotka pod Beamontovým vedením přesunula na území osvobozené Evropy. Dne 12. října dostal Beamontův stroj zasažen flakem do chladiče, pilot musel přistát na nepřátelském území a zbytek války strávil v zajetí. Během 2. světové války dosáhl devíti sestřelů a byl vyznamenán DFC & Bar a DSO & Bar. Po válce Beamont pracoval jako zkušební pilot a létal mimo jiné na strojích Meteor, Vampire, Canbera, Lightning a TSR-2. V srpnu 1979 odešel do důchodu. Zemřel 19. listopadu 2001. Kamufláž Beamontova stroje byla v předvečer invaze do Evropy doplněna o výrazný marking v podobě bílých a černých pruhů o šíři 18 palců na zadní části trupu a křídle. B) JN765, 3.squadrona, Newchurch, Velká Británie, červen 1944 3. squadrona, jež byla založena v roce 1912, byla na počátku 2. světové války vyzbrojena stroji Hawker Hurricane, s nimiž v rámci Britského expedičního sboru bojovala nad Belgií a Francií. Po návratu do Velké Británie následovalo hlídkování nad námořní základnou Royal Navy ve Scapa Flow, od dubna 1941 působila na jihu Anglie jako noční stíhací jednotka. V červnu 1943 došlo k jejímu přezbrojení na stroje Hawker Typhoon, v únoru 1944 byla vyzbrojena stroji Hawker Tempest. S nimi se zúčastnila příprav na invazi do Evropy, ochrany jižní Anglie proti střelám V-1, přesunu do Evropy, kde podporovala postupující jednotky až do konce války. V Německu zůstala v rámci BAFO (British Air Forces of Occupation) až do května 1999. Na přelomu tisíciletí se podílela na bojových akcích v Kosovu, Sierra Leoně, Iráku a v roce 2004 v Afghánistánu. V březnu 2006 obdržela nové Eurofightery Typhoon. V květnu 1944 bylo 3. squadroně změněno kódové označení z předchozího QO na JF, jež následně používala až do roku 1946. Označení tzv. invazními pruhy dostal v předvečer vylodění v Normandii také stroj JN765. Pozemní personál natřel černou barvou navíc také spodní část krytů hlavního podvozku. Úvodem: Příběh Tempestu není vlastně ničím jiným, než záměrem vyřešit nedostatky, které zabránily Hawkeru Typhoon uspět v roli stíhacího letounu. Hlavním problémem Typhoonu bylo jeho tlusté křídlo s profilem NACA 22, které sice poskytovalo spoustu vnitřního prostoru pro palivové nádrže a zbraně, zároveň ale s rostoucí rychlostí rychle zvyšovalo aerodynamický odpor. A tak nebylo divu, že jádrem změn vedoucích k novému stíhači bylo právě křídlo. Letoun si měl původně ponechat název Typhoon s tím, že bude označen jako Mk.II, ale záhy bylo evidentní, že výsledkem bude v podstatě nový typ, takže bylo jméno změněno na Tempest (vichřice), čímž Hawker pokračoval ve své tradici označovat své stíhací letouny “větrnými” jmény. Série změn Nové křídlo mělo u kořene o 12,7 cm nižší profil a v porovn...